મ---------્--ં છે.
મેં કા_ ક__ છે_
મ-ં ક-મ ક-્-ુ- છ-.
------------------
મેં કામ કર્યું છે. 0 mēṁ-kām- kary-ṁ-c--.m__ k___ k_____ c___m-ṁ k-m- k-r-u- c-ē---------------------mēṁ kāma karyuṁ chē.
Člověka od nedávna fascinují jazyky.
Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé.
Lingvistika je systematické zkoumání jazyka.
Lidé zkoumají jazyk už tisíce let.
Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy.
Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků.
Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích.
Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka.
Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie.
Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety.
V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón.
Později tyto teorie dále rozvinuli Římané.
Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové.
Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny.
V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků.
Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka.
V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou.
Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí.
Později se soustředili na jazyk jako na systém.
Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová.
Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů.
Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín.
Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami.
Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace.
Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované.
Například feministická lingvistika.
Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále…
Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!