Konverzační příručka

cs Části těla   »   hu Testrészek

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [ötvennyolc]

Testrészek

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ra-zolok -gy--érfit. R_______ e__ f______ R-j-o-o- e-y f-r-i-. -------------------- Rajzolok egy férfit. 0
Nejdříve hlavu. E---z-r-- f-jét. E______ a f_____ E-ő-z-r a f-j-t- ---------------- Először a fejét. 0
Ten muž má na sobě klobouk. A--érfi--a----t -o-d. A f____ k______ h____ A f-r-i k-l-p-t h-r-. --------------------- A férfi kalapot hord. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. A ---a--n-- l---t --tni. A h____ n__ l____ l_____ A h-j-t n-m l-h-t l-t-i- ------------------------ A hajat nem lehet látni. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. A--ül-ke- s-m ---et látn-. A f______ s__ l____ l_____ A f-l-k-t s-m l-h-t l-t-i- -------------------------- A füleket sem lehet látni. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. A-h-t-- sem--ehet l--ni. A h____ s__ l____ l_____ A h-t-t s-m l-h-t l-t-i- ------------------------ A hátat sem lehet látni. 0
Nakreslím mu oči a ústa. L---j---om ----em---- -s a -z---t. L_________ a s_______ é_ a s______ L-r-j-o-o- a s-e-e-e- é- a s-á-a-. ---------------------------------- Lerajzolom a szemeket és a szájat. 0
Ten muž tančí a směje se. A ------tá-c-- é- nevet. A f____ t_____ é_ n_____ A f-r-i t-n-o- é- n-v-t- ------------------------ A férfi táncol és nevet. 0
Ten muž má dlouhý nos. A--é-finek --ssz- or-- va-. A f_______ h_____ o___ v___ A f-r-i-e- h-s-z- o-r- v-n- --------------------------- A férfinek hosszú orra van. 0
V rukou drží hůl. Visz -gy bot-----k-----n. V___ e__ b____ a k_______ V-s- e-y b-t-t a k-z-b-n- ------------------------- Visz egy botot a kezében. 0
Kolem krku má také šálu. E-y -ál-t -s -ord-a------ k--ül. E__ s____ i_ h___ a n____ k_____ E-y s-l-t i- h-r- a n-a-a k-r-l- -------------------------------- Egy sálat is hord a nyaka körül. 0
Je zima a je chladno. T-l---- -s h-d--. T__ v__ é_ h_____ T-l v-n é- h-d-g- ----------------- Tél van és hideg. 0
Jeho paže jsou silné. A -ar-- -r-se-. A k____ e______ A k-r-k e-ő-e-. --------------- A karok erősek. 0
I jeho nohy jsou silné. A------ s-----n -r-s--. A l____ s______ e______ A l-b-k s-i-t-n e-ő-e-. ----------------------- A lábak szintén erősek. 0
Ten muž je ze sněhu. A----f- hób-l v-n. A f____ h____ v___ A f-r-i h-b-l v-n- ------------------ A férfi hóból van. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. N-- v-s-- --d---ot----k--á--t. N__ v____ n_______ é_ k_______ N-m v-s-l n-d-á-o- é- k-b-t-t- ------------------------------ Nem visel nadrágot és kabátot. 0
Ale nemrzne. D- a -érf----- --gy---g. D_ a f____ n__ f___ m___ D- a f-r-i n-m f-g- m-g- ------------------------ De a férfi nem fagy meg. 0
Je to sněhulák. Ő--g---ó--be-. Ő e__ h_______ Ő e-y h-e-b-r- -------------- Ő egy hóember. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...