Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hu Kérdezni – Múlt 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [nyolcvanhat]

Kérdezni – Múlt 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? M--yi----ak--ndő- vi-e-ted? M_____ n_________ v________ M-l-i- n-a-k-n-ő- v-s-l-e-? --------------------------- Melyik nyakkendőt viselted? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? M--y-- -utót--e--ed -e-? M_____ a____ v_____ m___ M-l-i- a-t-t v-t-e- m-g- ------------------------ Melyik autót vetted meg? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? M--yik ----g-- -iz---él---ő? M_____ ú______ f_______ e___ M-l-i- ú-s-g-a f-z-t-é- e-ő- ---------------------------- Melyik újságra fizettél elő? 0
Koho jste viděl / viděla? Ki- l---t-? K__ l______ K-t l-t-t-? ----------- Kit látott? 0
Koho jste potkal / potkala? Ki--l--alálko---t? K____ t___________ K-v-l t-l-l-o-o-t- ------------------ Kivel találkozott? 0
Koho jste poznal / poznala? K-t ism-rt -e-? K__ i_____ m___ K-t i-m-r- m-g- --------------- Kit ismert meg? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Mi--r--el--fel? M____ k___ f___ M-k-r k-l- f-l- --------------- Mikor kelt fel? 0
Kdy jste začal / začala? M--o--k-z---t -eki? M____ k______ n____ M-k-r k-z-e-t n-k-? ------------------- Mikor kezdett neki? 0
Kdy jste skončil / skončila? M---r--ag--a ---a? M____ h_____ a____ M-k-r h-g-t- a-b-? ------------------ Mikor hagyta abba? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? M--rt ----dt fe-? M____ é_____ f___ M-é-t é-r-d- f-l- ----------------- Miért ébredt fel? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Mi--t--e----a---? M____ l___ t_____ M-é-t l-t- t-n-r- ----------------- Miért lett tanár? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? M--rt-h-vot- tax--? M____ h_____ t_____ M-é-t h-v-t- t-x-t- ------------------- Miért hívott taxit? 0
Odkud jste přišel / přišla? Honn-n -öt-? H_____ j____ H-n-a- j-t-? ------------ Honnan jött? 0
Kam jste šel / šla? Ho----e-t? H___ m____ H-v- m-n-? ---------- Hova ment? 0
Kde jste byl / byla? H-- v-lt? H__ v____ H-l v-l-? --------- Hol volt? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K-ne--------t--l? K____ s__________ K-n-k s-g-t-t-é-? ----------------- Kinek segítettél? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-nek--r-ál? K____ í_____ K-n-k í-t-l- ------------ Kinek írtál? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--ek v--a--oltál? K____ v___________ K-n-k v-l-s-o-t-l- ------------------ Kinek válaszoltál? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…