Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   ku Li trênê

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [sî û çar]

Li trênê

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? E- tr-n- B-----ê-ye? E_ t____ B______ y__ E- t-ê-a B-r-î-ê y-? -------------------- Ev trêna Berlînê ye? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? T-ên k-ng---ad-be? T___ k____ r______ T-ê- k-n-î r-d-b-? ------------------ Trên kengî radibe? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Trê----ng- b--ih--- Be----ê? T___ k____ b_______ B_______ T-ê- k-n-î b-g-h-j- B-r-î-ê- ---------------------------- Trên kengî bigihîje Berlînê? 0
S dovolením, mohu projít? B--o---, -ik--i---erba---ib--? B_______ d______ d_____ b_____ B-b-r-n- d-k-r-m d-r-a- b-b-m- ------------------------------ Biborin, dikarim derbas bibim? 0
Myslím, že toto je mé místo. E--b--e-im--v---r--i-ê --- -. E_ b______ e_ d__ c___ m__ e_ E- b-w-r-m e- d-r c-h- m-n e- ----------------------------- Ez bawerim ev der cihê min e. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Ez ----r----û- -i---hê-min -- ----ni-. E_ b______ h__ d_ c___ m__ d_ r_______ E- b-w-r-m h-n d- c-h- m-n d- r-d-n-n- -------------------------------------- Ez bawerim hûn di cihê min de rûdinin. 0
Kde je spací vůz? Wa---- b- nivî--li kû-y-? W_____ b_ n____ l_ k_ y__ W-g-n- b- n-v-n l- k- y-? ------------------------- Wagona bi nivîn li kû ye? 0
Spací vůz je na konci vlaku. W-gon-------în -- d-w--- tr-nê -e --. W_____ b______ d_ d_____ t____ d_ y__ W-g-n- b-n-v-n d- d-w-y- t-ê-ê d- y-. ------------------------------------- Wagona binivîn di dawiya trênê de ye. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Û-wagon--xwa--n- l---û-y-- --i----î-d-. Û w_____ x______ l_ k_ y__ -__ s___ d__ Û w-g-n- x-a-i-ê l- k- y-? --i s-r- d-. --------------------------------------- Û wagona xwarinê li kû ye? -Di serî de. 0
Mohu spát dole? E----karim--i ---- rakevi-? E_ d______ l_ j___ r_______ E- d-k-r-m l- j-r- r-k-v-m- --------------------------- Ez dikarim li jêrê rakevim? 0
Mohl bych spát uprostřed? Ez-di--r-m-di-nav---- d- ra-----? E_ d______ d_ n______ d_ r_______ E- d-k-r-m d- n-v-n-ê d- r-k-v-m- --------------------------------- Ez dikarim di navendê de rakevim? 0
Mohl bych spát nahoře? E----ka--m-----o---r-k--im? E_ d______ l_ j___ r_______ E- d-k-r-m l- j-r- r-k-v-m- --------------------------- Ez dikarim li jorê rakevim? 0
Kdy budeme na hranici? Em-ê -en---di sîn--ê -- b--? E_ ê k____ d_ s_____ d_ b___ E- ê k-n-î d- s-n-r- d- b-n- ---------------------------- Em ê kengî di sînorê de bin? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Çûyi-----rl--- ---as- dikê--? Ç_____ B______ ç_____ d______ Ç-y-n- B-r-î-ê ç-q-s- d-k-ş-? ----------------------------- Çûyina Berlînê çiqasî dikêşe? 0
Má ten vlak zpoždění? Trên--er--g -a-î-ye? T___ d_____ m___ y__ T-ê- d-r-n- m-y- y-? -------------------- Trên dereng mayî ye? 0
Máte něco na čtení? T--t--î -û--b--wî-i- ---e? T______ h__ b_______ h____ T-ş-e-î h-n b-x-î-i- h-y-? -------------------------- Tiştekî hûn bixwînin heye? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Li v-r ti-tên---ari--û ve-wa-i-ê--eyd--d-bin? L_ v__ t_____ x_____ û v________ p____ d_____ L- v-r t-ş-ê- x-a-i- û v-x-a-i-ê p-y-a d-b-n- --------------------------------------------- Li vir tiştên xwarin û vexwarinê peyda dibin? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? H----i---i---in--- s-et-7:--an-de---şyar biki- j--ke---a -w- -e? H__ d______ m__ d_ s___ 7_____ d_ h_____ b____ j_ k_____ x__ r__ H-n d-k-r-n m-n d- s-e- 7-0-a- d- h-ş-a- b-k-n j- k-r-m- x-e r-? ---------------------------------------------------------------- Hûn dikarin min di saet 7:00an de hişyar bikin ji kerema xwe re? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!