Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   ku Li otêlê- Gilî

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [bîst û heşt]

Li otêlê- Gilî

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. Dûş -ira----. D__ x________ D-ş x-r-b-y-. ------------- Dûş xirabeye. 0
Neteče teplá voda. Ava -erm -ayê. A__ g___ n____ A-a g-r- n-y-. -------------- Ava germ nayê. 0
Můžete to nechat opravit? Hûn -i-ari- v- --mî--b-k-n? H__ d______ v_ t____ b_____ H-n d-k-r-n v- t-m-r b-k-n- --------------------------- Hûn dikarin vî temîr bikin? 0
Na pokoji není telefon. Li------ --l-----tu-e --. L_ o____ t______ t___ y__ L- o-e-ê t-l-f-n t-n- y-. ------------------------- Li odeyê têlefon tune ye. 0
Na pokoji není televizor. Li-ode---têlevîzy-n---ne-ye. L_ o____ t_________ t___ y__ L- o-e-ê t-l-v-z-o- t-n- y-. ---------------------------- Li odeyê têlevîzyon tune ye. 0
Ten pokoj nemá balkón. Şan--î-- o-eyê tun--y-. Ş_______ o____ t___ y__ Ş-n-ş-n- o-e-ê t-n- y-. ----------------------- Şaneşîna odeyê tune ye. 0
Ten pokoj je příliš hlučný. L- -de-ê -el--î--en- h-y-. L_ o____ g_____ d___ h____ L- o-e-ê g-l-k- d-n- h-y-. -------------------------- Li odeyê gelekî deng heye. 0
Ten pokoj je příliš malý. Od- -i----ç-k e. O__ p__ p____ e_ O-e p-r p-ç-k e- ---------------- Ode pir piçûk e. 0
Ten pokoj je příliš tmavý. Ode-ge-ekî -a-î -e. O__ g_____ t___ y__ O-e g-l-k- t-r- y-. ------------------- Ode gelekî tarî ye. 0
Topení nefunguje. G-r---er-na-e---e. G_______ n________ G-r-î-e- n-x-b-t-. ------------------ Germîker naxebite. 0
Klimatizace nefunguje. Kl--a na--bi--. K____ n________ K-î-a n-x-b-t-. --------------- Klîma naxebite. 0
Televizor je rozbitý. Te-e-î--on xi-abey-. T_________ x________ T-l-v-z-o- x-r-b-y-. -------------------- Televîzyon xirabeye. 0
To se mi nelíbí. E--li --e-i----in-naç-. E_ l_ x______ m__ n____ E- l- x-e-i-a m-n n-ç-. ----------------------- Ev li xweşiya min naçe. 0
To je pro mně příliš drahé. E--ji b--m-- g--ek-----a-e. E_ j_ b_ m__ g_____ b______ E- j- b- m-n g-l-k- b-h-y-. --------------------------- Ev ji bo min gelekî bihaye. 0
Máte něco levnějšího? T--te-î erza--i---ey-? T______ e_______ h____ T-ş-e-î e-z-n-i- h-y-? ---------------------- Tiştekî erzantir heye? 0
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? L- -an--e--o-- --z----i -o c----a- mê-an-ane-e--he--? L_ v__ d______ n____ j_ b_ c______ m___________ h____ L- v-n d-r-o-a n-z-k j- b- c-w-n-n m-v-n-a-e-e- h-y-? ----------------------------------------------------- Li van derdora nêzîk ji bo ciwanan mêvanxaneyek heye? 0
Je tady poblíž nějaký penzion? Li--ê--- p--s-yo--- h-y-? L_ n____ p_________ h____ L- n-z-k p-n-i-o-e- h-y-? ------------------------- Li nêzîk pansiyonek heye? 0
Je tady poblíž nějaká restaurace? L---êz-k-rest-ranek heye? L_ n____ r_________ h____ L- n-z-k r-s-o-a-e- h-y-? ------------------------- Li nêzîk restoranek heye? 0

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!