Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   ku Demsal û hewa

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [şanzdeh]

Demsal û hewa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Ev---ms-l in: E_ d_____ i__ E- d-m-a- i-: ------------- Ev demsal in: 0
Jaro, léto, b--a-,----în b_____ h____ b-h-r- h-v-n ------------ bihar, havîn 0
podzim a zima. p-yî--- --v---an p____ û z_______ p-y-z û z-v-s-a- ---------------- payîz û zivistan 0
Léto je horké. Havîn-g-rm -. H____ g___ e_ H-v-n g-r- e- ------------- Havîn germ e. 0
V létě svítí slunce. H-vî-ê -a- -----. H_____ t__ d_____ H-v-n- t-v d-r-ê- ----------------- Havînê tav dertê. 0
V létě chodíme rádi na procházky. E- -i gerî-a -a--nê -e---i-i-. E_ j_ g_____ h_____ h__ d_____ E- j- g-r-n- h-v-n- h-z d-k-n- ------------------------------ Em ji gerîna havînê hez dikin. 0
Zima je chladná. Ziv---a- s-r-e. Z_______ s__ e_ Z-v-s-a- s-r e- --------------- Zivistan sar e. 0
V zimě sněží nebo prší. Zivista-ê -e-- û -a--- diba-e. Z________ b___ û b____ d______ Z-v-s-a-ê b-r- û b-r-n d-b-r-. ------------------------------ Zivistanê berf û baran dibare. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. E- --v-st-n- -i mayîna-l- --lê-h-z d-k-n. E_ z________ j_ m_____ l_ m___ h__ d_____ E- z-v-s-a-ê j- m-y-n- l- m-l- h-z d-k-n- ----------------------------------------- Em zivistanê ji mayîna li malê hez dikin. 0
Je chladno. S-- -. S__ e_ S-r e- ------ Sar e. 0
Prší. Ba-a- -i--r-. B____ d______ B-r-n d-b-r-. ------------- Baran dibare. 0
Fouká vítr. Bay- y-. B___ y__ B-y- y-. -------- Bayî ye. 0
Je teplo. G-rm e. G___ e_ G-r- e- ------- Germ e. 0
Je slunečno. Tavî- -. T____ e_ T-v-n e- -------- Tavîn e. 0
Je jasno. He---vek-r-. H___ v______ H-w- v-k-r-. ------------ Hewa vekirî. 0
Jaké je dnes počasí? Îr- h-wa--------? Î__ h___ ç___ y__ Î-o h-w- ç-w- y-? ----------------- Îro hewa çawa ye? 0
Dnes je chladno. Î-o s-r -. Î__ s__ e_ Î-o s-r e- ---------- Îro sar e. 0
Dnes je teplo. Îro-g-rm-e. Î__ g___ e_ Î-o g-r- e- ----------- Îro germ e. 0

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!