Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ur ‫سوالات – ماضی 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [چھیاسی]‬

cheyasi

‫سوالات – ماضی 2‬

[sawalaat maazi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫تم ---ک-ن-ی---ئی-با--ھ- ہے؟‬ ‫__ ن_ ک____ ٹ___ ب_____ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ی ٹ-ئ- ب-ن-ھ- ہ-؟- ----------------------------- ‫تم نے کونسی ٹائی باندھی ہے؟‬ 0
t-m------nsi-------a-d-i? t__ n_ k____ t__ b_______ t-m n- k-n-i t-e b-a-d-i- ------------------------- tum ne konsi tie baandhi?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫----ے--و-سی گا-- -ر-دی --؟‬ ‫__ ن_ ک____ گ___ خ____ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ی گ-ڑ- خ-ی-ی ہ-؟- ---------------------------- ‫تم نے کونسی گاڑی خریدی ہے؟‬ 0
t-- n- -o-s- ----i k-ar-di? t__ n_ k____ g____ k_______ t-m n- k-n-i g-a-i k-a-i-i- --------------------------- tum ne konsi gaari kharidi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫-- ----و-سے -خب-ر -- خ-----ی-----ے؟‬ ‫__ ن_ ک____ ا____ ک_ خ______ ک_ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ے ا-ب-ر ک- خ-ی-ا-ی ک- ہ-؟- ------------------------------------- ‫تم نے کونسے اخبار کی خریداری کی ہے؟‬ 0
t-m----k-ns- a------k--kha-i-a-- -i ---? t__ n_ k____ a_____ k_ k________ k_ h___ t-m n- k-n-e a-h-a- k- k-a-i-a-i k- h-i- ---------------------------------------- tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai?
Koho jste viděl / viděla? ‫-- -- -س- د-----‬ ‫__ ن_ ک__ د______ ‫-پ ن- ک-ے د-ک-ا-‬ ------------------ ‫آپ نے کسے دیکھا؟‬ 0
aa--n---is-y--e-ha? a__ n_ k____ d_____ a-p n- k-s-y d-k-a- ------------------- aap ne kisay dekha?
Koho jste potkal / potkala? ‫-- ک- -- --ے؟‬ ‫__ ک_ س_ م____ ‫-پ ک- س- م-ے-‬ --------------- ‫آپ کس سے ملے؟‬ 0
a-- -----e m---y? a__ k__ s_ m_____ a-p k-s s- m-l-y- ----------------- aap kis se malay?
Koho jste poznal / poznala? ‫آ- -ے-کس -- پ--انا ؟‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ پ_____ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- پ-چ-ن- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کو پہچانا ؟‬ 0
aa- n---is k------h-na? a__ n_ k__ k_ p________ a-p n- k-s k- p-h-h-n-? ----------------------- aap ne kis ko pehchana?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫آ- کب-اٹھ- -‬ ‫__ ک_ ا___ ؟_ ‫-پ ک- ا-ھ- ؟- -------------- ‫آپ کب اٹھے ؟‬ 0
a-p-k-b-u---a-? a__ k__ u______ a-p k-b u-t-a-? --------------- aap kab utthay?
Kdy jste začal / začala? ‫آپ نے ک- --و- --ا -‬ ‫__ ن_ ک_ ش___ ک__ ؟_ ‫-پ ن- ک- ش-و- ک-ا ؟- --------------------- ‫آپ نے کب شروع کیا ؟‬ 0
a-p-ne-k-b --u-u k--? a__ n_ k__ s____ k___ a-p n- k-b s-u-u k-a- --------------------- aap ne kab shuru kya?
Kdy jste skončil / skončila? ‫آ--------ختم کیا-؟‬ ‫__ ن_ ک_ خ__ ک__ ؟_ ‫-پ ن- ک- خ-م ک-ا ؟- -------------------- ‫آپ نے کب ختم کیا ؟‬ 0
aa---e-k-b kh--a- ---? a__ n_ k__ k_____ k___ a-p n- k-b k-a-a- k-a- ---------------------- aap ne kab khatam kya?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫-پ ک--ں -ٹ-- ؟‬ ‫__ ک___ ا___ ؟_ ‫-پ ک-و- ا-ھ- ؟- ---------------- ‫آپ کیوں اٹھے ؟‬ 0
aap--------tth--? a__ k____ u______ a-p k-y-n u-t-a-? ----------------- aap kiyon utthay?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫----س-اد /-ٹ--- کیوں ب---؟‬ ‫__ ا____ / ٹ___ ک___ ب__ ؟_ ‫-پ ا-ت-د / ٹ-چ- ک-و- ب-ے ؟- ---------------------------- ‫آپ استاد / ٹیچر کیوں بنے ؟‬ 0
aap-t-ac-e--k---n b----? a__ t______ k____ b_____ a-p t-a-h-r k-y-n b-n-y- ------------------------ aap teacher kiyon banay?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫آپ -ے-ٹی-س--کی-ں لی -‬ ‫__ ن_ ٹ____ ک___ ل_ ؟_ ‫-پ ن- ٹ-ک-ی ک-و- ل- ؟- ----------------------- ‫آپ نے ٹیکسی کیوں لی ؟‬ 0
aa- n- tax--kiy-- -i? a__ n_ t___ k____ l__ a-p n- t-x- k-y-n l-? --------------------- aap ne taxi kiyon li?
Odkud jste přišel / přišla? ‫-پ -ہاں-سے-آ-ے ؟‬ ‫__ ک___ س_ آ__ ؟_ ‫-پ ک-ا- س- آ-ے ؟- ------------------ ‫آپ کہاں سے آئے ؟‬ 0
aa--ka--- s- a---? a__ k____ s_ a____ a-p k-h-n s- a-y-? ------------------ aap kahan se aaye?
Kam jste šel / šla? ‫------ں-گئ- -‬ ‫__ ک___ گ__ ؟_ ‫-پ ک-ا- گ-ے ؟- --------------- ‫آپ کہاں گئے ؟‬ 0
aap k-h-n ---e? a__ k____ g____ a-p k-h-n g-y-? --------------- aap kahan gaye?
Kde jste byl / byla? ‫-- ک-ا- ت--؟‬ ‫__ ک___ ت____ ‫-پ ک-ا- ت-ے-‬ -------------- ‫آپ کہاں تھے؟‬ 0
aa- k------hey? a__ k____ t____ a-p k-h-n t-e-? --------------- aap kahan they?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫-پ--- -- کی-مد--کی ؟‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ م__ ک_ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- م-د ک- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کی مدد کی ؟‬ 0
aap n--k-s -- ----d -i? a__ n_ k__ k_ m____ k__ a-p n- k-s k- m-d-d k-? ----------------------- aap ne kis ki madad ki?
Komu jsi napsal / napsala? ‫-پ نے ک- -و----- ؟‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ ل___ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- ل-ھ- ؟- -------------------- ‫آپ نے کس کو لکھا ؟‬ 0
a---ne --- k--l-k--? a__ n_ k__ k_ l_____ a-p n- k-s k- l-k-a- -------------------- aap ne kis ko likha?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫آ- نے----ک- جو-ب --ا--‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ ج___ د__ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- ج-ا- د-ا ؟- ------------------------ ‫آپ نے کس کو جواب دیا ؟‬ 0
aa-------s-k- -a--- diy-? a__ n_ k__ k_ j____ d____ a-p n- k-s k- j-w-b d-y-? ------------------------- aap ne kis ko jawab diya?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + urdština (1-100) MP3 urdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…