Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   et Küsimused – minevik 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [kaheksakümmend kuus]

Küsimused – minevik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Mil--s--l-ps--s--k-n-s-d? M______ l____ s_ k_______ M-l-i-t l-p-u s- k-n-s-d- ------------------------- Millist lipsu sa kandsid? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Mil--se aut--sa o-t-id? M______ a___ s_ o______ M-l-i-e a-t- s- o-t-i-? ----------------------- Millise auto sa ostsid? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Mi-li-e aja-eh- -a -elli--d? M______ a______ s_ t________ M-l-i-e a-a-e-e s- t-l-i-i-? ---------------------------- Millise ajalehe sa tellisid? 0
Koho jste viděl / viděla? Ke---te --gi-e? K___ t_ n______ K-d- t- n-g-t-? --------------- Keda te nägite? 0
Koho jste potkal / potkala? K-l-e---t- -ohtu--te? K______ t_ k_________ K-l-e-a t- k-h-u-i-e- --------------------- Kellega te kohtusite? 0
Koho jste poznal / poznala? K--le-t--ära -u---i--? K____ t_ ä__ t________ K-l-e t- ä-a t-n-s-t-? ---------------------- Kelle te ära tundsite? 0
Kdy jste vstával / vstávala? M-l----te-ä-k---te? M_____ t_ ä________ M-l-a- t- ä-k-s-t-? ------------------- Millal te ärkasite? 0
Kdy jste začal / začala? M--l-- ---a-u-tas-te? M_____ t_ a__________ M-l-a- t- a-u-t-s-t-? --------------------- Millal te alustasite? 0
Kdy jste skončil / skončila? Milla---- -õ-e--si--? M_____ t_ l__________ M-l-a- t- l-p-t-s-t-? --------------------- Millal te lõpetasite? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Miks--e--------e? M___ t_ ä________ M-k- t- ä-k-s-t-? ----------------- Miks te ärkasite? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Mik- ---õpet---ks-h--ka-ite? M___ t_ õ________ h_________ M-k- t- õ-e-a-a-s h-k-a-i-e- ---------------------------- Miks te õpetajaks hakkasite? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Miks ----ak-- -õ-site? M___ t_ t____ v_______ M-k- t- t-k-o v-t-i-e- ---------------------- Miks te takso võtsite? 0
Odkud jste přišel / přišla? K--t-t- -u----? K___ t_ t______ K-s- t- t-l-t-? --------------- Kust te tulite? 0
Kam jste šel / šla? K--- -e-läk-it-? K___ t_ l_______ K-h- t- l-k-i-e- ---------------- Kuhu te läksite? 0
Kde jste byl / byla? K-- -e------? K__ t_ o_____ K-s t- o-i-e- ------------- Kus te olite? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ke----a-ait-sid? K___ s_ a_______ K-d- s- a-t-s-d- ---------------- Keda sa aitasid? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ke----e--a -ir--tas--? K______ s_ k__________ K-l-e-e s- k-r-u-a-i-? ---------------------- Kellele sa kirjutasid? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Kel-e-e-s- -----si-? K______ s_ v________ K-l-e-e s- v-s-a-i-? -------------------- Kellele sa vastasid? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…