Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hy հարցեր անցյալում 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ութանասունվեց]

86 [ut’anasunvets’]

հարցեր անցյալում 2

[harts’yer ants’yalum 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ո-ր --ղկա-- --ր----լ: Ո__ փ______ է__ կ____ Ո-ր փ-ղ-ա-ն է-ր կ-ե-: --------------------- Ո՞ր փողկապն էիր կրել: 0
V--r -’-og--------- k--l V___ p_________ e__ k___ V-՞- p-v-g-k-p- e-r k-e- ------------------------ VO՞r p’voghkapn eir krel
Jaké auto sis koupil / koupila? Ո-ր---ք-նա- -- գնե-: Ո__ մ______ ե_ գ____ Ո-ր մ-ք-ն-ն ե- գ-ե-: -------------------- Ո՞ր մեքենան ես գնել: 0
VO-r -e--y--a---es --el V___ m________ y__ g___ V-՞- m-k-y-n-n y-s g-e- ----------------------- VO՞r mek’yenan yes gnel
Které noviny sis předplatil / předplatila? Ո՞--թերթ- ---բաժա-ո-դա-----: Ո__ թ____ ե_ բ______________ Ո-ր թ-ր-ն ե- բ-ժ-ն-ր-ա-ր-ե-: ---------------------------- Ո՞ր թերթն ես բաժանորդագրվել: 0
V-՞- -’y-r--n-y-s ba----or----vel V___ t_______ y__ b______________ V-՞- t-y-r-’- y-s b-z-a-o-d-g-v-l --------------------------------- VO՞r t’yert’n yes bazhanordagrvel
Koho jste viděl / viděla? ՈՒ-մ -- -ե--լ: Ո___ ե_ տ_____ Ո-՞- ե- տ-ս-լ- -------------- ՈՒ՞մ եք տեսել: 0
U՞m-y-k’ -es-l U__ y___ t____ U-m y-k- t-s-l -------------- U՞m yek’ tesel
Koho jste potkal / potkala? ՈՒ՞մ-ե-------պե-: Ո___ ե_ հ________ Ո-՞- ե- հ-ն-ի-ե-: ----------------- ՈՒ՞մ եք հանդիպել: 0
U՞----k- -----p-l U__ y___ h_______ U-m y-k- h-n-i-e- ----------------- U՞m yek’ handipel
Koho jste poznal / poznala? Ո-՞- եք--անաչ--: Ո___ ե_ ճ_______ Ո-՞- ե- ճ-ն-չ-լ- ---------------- ՈՒ՞մ եք ճանաչել: 0
U՞m --k---h--ach’--l U__ y___ c__________ U-m y-k- c-a-a-h-y-l -------------------- U՞m yek’ chanach’yel
Kdy jste vstával / vstávala? Ք-նիս--- -ք-վ--կա---: Ք_______ ե_ վ________ Ք-ն-ս-՞- ե- վ-ր-ա-ե-: --------------------- Քանիսի՞ն եք վերկացել: 0
K--nisi՞n--ek’ v-r----’y-l K________ y___ v__________ K-a-i-i-n y-k- v-r-a-s-y-l -------------------------- K’anisi՞n yek’ verkats’yel
Kdy jste začal / začala? Ե՞ր- եք-ս-սել: Ե___ ե_ ս_____ Ե-ր- ե- ս-ս-լ- -------------- Ե՞րբ եք սկսել: 0
Y-----ye-- -ks-l Y____ y___ s____ Y-՞-b y-k- s-s-l ---------------- Ye՞rb yek’ sksel
Kdy jste skončil / skončila? Ե----եք-վ--ջ--ր--: Ե___ ե_ վ_________ Ե-ր- ե- վ-ր-ա-ր-լ- ------------------ Ե՞րբ եք վերջացրել: 0
Y-՞rb---k’ v--jats--el Y____ y___ v__________ Y-՞-b y-k- v-r-a-s-r-l ---------------------- Ye՞rb yek’ verjats’rel
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ի-չո------ար---ց--: Ի_____ ե_ ա________ Ի-չ-ւ- ե- ա-թ-ա-ե-: ------------------- Ինչու՞ եք արթնացել: 0
I--h---------a-t-n---’yel I______ y___ a___________ I-c-’-՞ y-k- a-t-n-t-’-e- ------------------------- Inch’u՞ yek’ art’nats’yel
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Ի--ո-՞ ե---ւ-ուց---դա-ձե-: Ի_____ ե_ ո_______ դ______ Ի-չ-ւ- ե- ո-ս-ւ-ի- դ-ր-ե-: -------------------------- Ինչու՞ եք ուսուցիչ դարձել: 0
I--h-u՞-y--’ -suts---h’--a-d-el I______ y___ u_________ d______ I-c-’-՞ y-k- u-u-s-i-h- d-r-z-l ------------------------------- Inch’u՞ yek’ usuts’ich’ dardzel
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ի-չո-՞--ք --ք-ի ---ձե-: Ի_____ ե_ տ____ վ______ Ի-չ-ւ- ե- տ-ք-ի վ-ր-ե-: ----------------------- Ինչու՞ եք տաքսի վարձել: 0
I--h’-- y--’ --k-s- --rdz-l I______ y___ t_____ v______ I-c-’-՞ y-k- t-k-s- v-r-z-l --------------------------- Inch’u՞ yek’ tak’si vardzel
Odkud jste přišel / přišla? Որտե-ի՞--ե- ---լ: Ո_______ ե_ ե____ Ո-տ-ղ-՞- ե- ե-ե-: ----------------- Որտեղի՞ց եք եկել: 0
V--teghi---’ ---’ yekel V___________ y___ y____ V-r-e-h-՞-s- y-k- y-k-l ----------------------- Vorteghi՞ts’ yek’ yekel
Kam jste šel / šla? Ո--ր-եք-գ-աց--: Ո___ ե_ գ______ Ո-՞- ե- գ-ա-ե-: --------------- ՈՒ՞ր եք գնացել: 0
U-r----- --at----l U__ y___ g________ U-r y-k- g-a-s-y-l ------------------ U՞r yek’ gnats’yel
Kde jste byl / byla? Որտե-ղ -- եղ-լ: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
V---e՞------’-----el V_______ y___ y_____ V-r-e-g- y-k- y-g-e- -------------------- Vorte՞gh yek’ yeghel
Komu jsi pomohl / pomohla? Ո-՞մ----օ-նե-: Ո___ ե_ օ_____ Ո-՞- ե- օ-ն-լ- -------------- ՈՒ՞մ եք օգնել: 0
U՞m -e---ogn-l U__ y___ o____ U-m y-k- o-n-l -------------- U՞m yek’ ognel
Komu jsi napsal / napsala? ՈՒ----ք գր--: Ո___ ե_ գ____ Ո-՞- ե- գ-ե-: ------------- ՈՒ՞մ եք գրել: 0
U-m yek- gr-l U__ y___ g___ U-m y-k- g-e- ------------- U՞m yek’ grel
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ո-՞մ ե----տաս-ան-լ: Ո___ ե_ պ__________ Ո-՞- ե- պ-տ-ս-ա-ե-: ------------------- ՈՒ՞մ եք պատասխանել: 0
U՞m-ye-- pa-a----n-l U__ y___ p__________ U-m y-k- p-t-s-h-n-l -------------------- U՞m yek’ pataskhanel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…