Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   de Fragen – Vergangenheit 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [sechsundachtzig]

Fragen – Vergangenheit 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? We--he--ra--t---ha-t du -e-r----? W_____ K_______ h___ d_ g________ W-l-h- K-a-a-t- h-s- d- g-t-a-e-? --------------------------------- Welche Krawatte hast du getragen? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Welche- -uto -as- du g--a---? W______ A___ h___ d_ g_______ W-l-h-s A-t- h-s- d- g-k-u-t- ----------------------------- Welches Auto hast du gekauft? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? W-l-he Z--t--g -a-t-d- a---ni-r-? W_____ Z______ h___ d_ a_________ W-l-h- Z-i-u-g h-s- d- a-o-n-e-t- --------------------------------- Welche Zeitung hast du abonniert? 0
Koho jste viděl / viděla? We----be- Sie---se-e-? W__ h____ S__ g_______ W-n h-b-n S-e g-s-h-n- ---------------------- Wen haben Sie gesehen? 0
Koho jste potkal / potkala? W-n---be- S-e--etro-fen? W__ h____ S__ g_________ W-n h-b-n S-e g-t-o-f-n- ------------------------ Wen haben Sie getroffen? 0
Koho jste poznal / poznala? Wen--a----S-- e-k-nn-? W__ h____ S__ e_______ W-n h-b-n S-e e-k-n-t- ---------------------- Wen haben Sie erkannt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? W-n--s-nd--i- ---ges-a-d-n? W___ s___ S__ a____________ W-n- s-n- S-e a-f-e-t-n-e-? --------------------------- Wann sind Sie aufgestanden? 0
Kdy jste začal / začala? W----ha--n -ie-begonn--? W___ h____ S__ b________ W-n- h-b-n S-e b-g-n-e-? ------------------------ Wann haben Sie begonnen? 0
Kdy jste skončil / skončila? W-nn h-b-- Sie -u---h---? W___ h____ S__ a_________ W-n- h-b-n S-e a-f-e-ö-t- ------------------------- Wann haben Sie aufgehört? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? W-r-m sind--ie a---ew-ch-? W____ s___ S__ a__________ W-r-m s-n- S-e a-f-e-a-h-? -------------------------- Warum sind Sie aufgewacht? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? W-r-m ---d--i- L--r-r-g-wo----? W____ s___ S__ L_____ g________ W-r-m s-n- S-e L-h-e- g-w-r-e-? ------------------------------- Warum sind Sie Lehrer geworden? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? W--um----en --e-------xi geno----? W____ h____ S__ e__ T___ g________ W-r-m h-b-n S-e e-n T-x- g-n-m-e-? ---------------------------------- Warum haben Sie ein Taxi genommen? 0
Odkud jste přišel / přišla? Wohe- s-nd -ie-----mm-n? W____ s___ S__ g________ W-h-r s-n- S-e g-k-m-e-? ------------------------ Woher sind Sie gekommen? 0
Kam jste šel / šla? Wo--n-s-nd-Si- -egan-en? W____ s___ S__ g________ W-h-n s-n- S-e g-g-n-e-? ------------------------ Wohin sind Sie gegangen? 0
Kde jste byl / byla? Wo-sind-----g-wes-n? W_ s___ S__ g_______ W- s-n- S-e g-w-s-n- -------------------- Wo sind Sie gewesen? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Wem-h--t--u -eho--en? W__ h___ d_ g________ W-m h-s- d- g-h-l-e-? --------------------- Wem hast du geholfen? 0
Komu jsi napsal / napsala? W-- -ast-d- ---c--i-b--? W__ h___ d_ g___________ W-m h-s- d- g-s-h-i-b-n- ------------------------ Wem hast du geschrieben? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? We--hast--- -e-----rt--? W__ h___ d_ g___________ W-m h-s- d- g-a-t-o-t-t- ------------------------ Wem hast du geantwortet? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…