Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   bg Въпроси – Минало време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осемдесет и шест]

86 [osemdeset i shest]

Въпроси – Минало време 2

[Vyprosi – Minalo vreme 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ти-к-к-а-вр-то--ъ--а н-с---? Т_ к____ в__________ н______ Т- к-к-а в-а-о-р-з-а н-с-ш-? ---------------------------- Ти каква вратовръзка носеше? 0
T- -a----vr-tov-y----n------? T_ k____ v__________ n_______ T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Jaké auto sis koupil / koupila? Т- -акв----ла--и -упи? Т_ к____ к___ с_ к____ Т- к-к-а к-л- с- к-п-? ---------------------- Ти каква кола си купи? 0
Ti--ak-a--o-- -i--up-? T_ k____ k___ s_ k____ T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Т--за--акъв-в--тн-к -------и--? Т_ з_ к____ в______ с_ а_______ Т- з- к-к-в в-с-н-к с- а-о-и-а- ------------------------------- Ти за какъв вестник се абонира? 0
T---------- v-s-n-k ---a-onira? T_ z_ k____ v______ s_ a_______ T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Koho jste viděl / viděla? Ко-- --д--те? К___ в_______ К-г- в-д-х-е- ------------- Кого видяхте? 0
Kog--vidy--h--? K___ v_________ K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Koho jste potkal / potkala? Ко-----е-н---е? К___ с_________ К-г- с-е-н-х-е- --------------- Кого срещнахте? 0
K-g- --e------k-te? K___ s_____________ K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Koho jste poznal / poznala? Ког---а-п-------? К___ р___________ К-г- р-з-о-н-х-е- ----------------- Кого разпознахте? 0
Kogo-----o--akht-? K___ r____________ K-g- r-z-o-n-k-t-? ------------------ Kogo razpoznakhte?
Kdy jste vstával / vstávala? Ко-а -т-н-хте? К___ с________ К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станахте? 0
K--a -t---kh--? K___ s_________ K-g- s-a-a-h-e- --------------- Koga stanakhte?
Kdy jste začal / začala? К--а---п-чна-те? К___ з__________ К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнахте? 0
K-----ap--hnakht-? K___ z____________ K-g- z-p-c-n-k-t-? ------------------ Koga zapochnakhte?
Kdy jste skončil / skončila? К-г--с-ъ----т-? К___ с_________ К-г- с-ъ-ш-х-е- --------------- Кога свършихте? 0
K--a-s--rs-i--t-? K___ s___________ K-g- s-y-s-i-h-e- ----------------- Koga svyrshikhte?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? За-о-се---------е? З___ с_ с_________ З-щ- с- с-б-д-х-е- ------------------ Защо се събудихте? 0
Zas-ch- -e---bud-khte? Z______ s_ s__________ Z-s-c-o s- s-b-d-k-t-? ---------------------- Zashcho se sybudikhte?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? За---ст-на-те-учит-л? З___ с_______ у______ З-щ- с-а-а-т- у-и-е-? --------------------- Защо станахте учител? 0
Za---h-----na---e uchi-el? Z______ s________ u_______ Z-s-c-o s-a-a-h-e u-h-t-l- -------------------------- Zashcho stanakhte uchitel?
Proč jste si vzal / vzala taxi? З--- -з--те-та---? З___ в_____ т_____ З-щ- в-е-т- т-к-и- ------------------ Защо взехте такси? 0
Z---c-- -zek-te -----? Z______ v______ t_____ Z-s-c-o v-e-h-e t-k-i- ---------------------- Zashcho vzekhte taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О-------ой--х--? О_____ д________ О-к-д- д-й-о-т-? ---------------- Откъде дойдохте? 0
Otkyde-do--ok--e? O_____ d_________ O-k-d- d-y-o-h-e- ----------------- Otkyde doydokhte?
Kam jste šel / šla? Къ---о-ид--т-? К___ о________ К-д- о-и-о-т-? -------------- Къде отидохте? 0
Kyd--ot--o----? K___ o_________ K-d- o-i-o-h-e- --------------- Kyde otidokhte?
Kde jste byl / byla? Къд-----те? К___ б_____ К-д- б-х-е- ----------- Къде бяхте? 0
Ky---b-akht-? K___ b_______ K-d- b-a-h-e- ------------- Kyde byakhte?
Komu jsi pomohl / pomohla? Т- на к-го-п--ог-а? Т_ н_ к___ п_______ Т- н- к-г- п-м-г-а- ------------------- Ти на кого помогна? 0
Ti-------o-p-m-gna? T_ n_ k___ p_______ T- n- k-g- p-m-g-a- ------------------- Ti na kogo pomogna?
Komu jsi napsal / napsala? Ти-----о---п---? Т_ н_ к___ п____ Т- н- к-г- п-с-? ---------------- Ти на кого писа? 0
Ti-na-k--o-p-s-? T_ n_ k___ p____ T- n- k-g- p-s-? ---------------- Ti na kogo pisa?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Т- н- к--о --го---и? Т_ н_ к___ о________ Т- н- к-г- о-г-в-р-? -------------------- Ти на кого отговори? 0
T- na -o-----g----i? T_ n_ k___ o________ T- n- k-g- o-g-v-r-? -------------------- Ti na kogo otgovori?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…