Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   es Preguntas – Pretérito 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ochenta y seis]

Preguntas – Pretérito 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ¿Q---corbat--te-pusi--e? ¿___ c______ t_ p_______ ¿-u- c-r-a-a t- p-s-s-e- ------------------------ ¿Qué corbata te pusiste?
Jaké auto sis koupil / koupila? ¿Q-é-c-che--e-h-s c--p-ad-? ¿___ c____ t_ h__ c________ ¿-u- c-c-e t- h-s c-m-r-d-? --------------------------- ¿Qué coche te has comprado?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ¿A-q-é p--ió-ico--- -as-sus---to? ¿_ q__ p________ t_ h__ s________ ¿- q-é p-r-ó-i-o t- h-s s-s-r-t-? --------------------------------- ¿A qué periódico te has suscrito?
Koho jste viděl / viděla? ¿- qu-é--ha visto-(us--d-? ¿_ q____ h_ v____ (_______ ¿- q-i-n h- v-s-o (-s-e-)- -------------------------- ¿A quién ha visto (usted)?
Koho jste potkal / potkala? ¿--q-ién ----- enco---a-o--us-e--? ¿_ q____ s_ h_ e_________ (_______ ¿- q-i-n s- h- e-c-n-r-d- (-s-e-)- ---------------------------------- ¿A quién se ha encontrado (usted)?
Koho jste poznal / poznala? ¿--q--é- -- r---nocid---ust-d)? ¿_ q____ h_ r_________ (_______ ¿- q-i-n h- r-c-n-c-d- (-s-e-)- ------------------------------- ¿A quién ha reconocido (usted)?
Kdy jste vstával / vstávala? ¿- ------r- -- h---ev--t--o-------)? ¿_ q__ h___ s_ h_ l________ (_______ ¿- q-é h-r- s- h- l-v-n-a-o (-s-e-)- ------------------------------------ ¿A qué hora se ha levantado (usted)?
Kdy jste začal / začala? ¿A--ué-h----ha emp--ad- (-st---? ¿_ q__ h___ h_ e_______ (_______ ¿- q-é h-r- h- e-p-z-d- (-s-e-)- -------------------------------- ¿A qué hora ha empezado (usted)?
Kdy jste skončil / skončila? ¿--qu---ora h- te---n-d-? ¿_ q__ h___ h_ t_________ ¿- q-é h-r- h- t-r-i-a-o- ------------------------- ¿A qué hora ha terminado?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ¿------é s- -- d--pe-ta-o (us-e-)? ¿___ q__ s_ h_ d_________ (_______ ¿-o- q-é s- h- d-s-e-t-d- (-s-e-)- ---------------------------------- ¿Por qué se ha despertado (usted)?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ¿-----ué--- h-z- -----d) m----ro? ¿___ q__ s_ h___ (______ m_______ ¿-o- q-é s- h-z- (-s-e-) m-e-t-o- --------------------------------- ¿Por qué se hizo (usted) maestro?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ¿P-r ----h--co--do-/ -o-ado-(-m-) -usted)-u- ta-i? ¿___ q__ h_ c_____ / t_____ (____ (______ u_ t____ ¿-o- q-é h- c-g-d- / t-m-d- (-m-) (-s-e-) u- t-x-? -------------------------------------------------- ¿Por qué ha cogido / tomado (am.) (usted) un taxi?
Odkud jste přišel / přišla? ¿De -ónde--a--e-id-------d-? ¿__ d____ h_ v_____ (_______ ¿-e d-n-e h- v-n-d- (-s-e-)- ---------------------------- ¿De dónde ha venido (usted)?
Kam jste šel / šla? ¿- d---e h- i-o -u-ted-? ¿_ d____ h_ i__ (_______ ¿- d-n-e h- i-o (-s-e-)- ------------------------ ¿A dónde ha ido (usted)?
Kde jste byl / byla? ¿D-n-- -- es---o--u--e-)? ¿_____ h_ e_____ (_______ ¿-ó-d- h- e-t-d- (-s-e-)- ------------------------- ¿Dónde ha estado (usted)?
Komu jsi pomohl / pomohla? ¿A--uién-h-s ayuda-o? ¿_ q____ h__ a_______ ¿- q-i-n h-s a-u-a-o- --------------------- ¿A quién has ayudado?
Komu jsi napsal / napsala? ¿A----én-l----s --cri-o? ¿_ q____ l_ h__ e_______ ¿- q-i-n l- h-s e-c-i-o- ------------------------ ¿A quién le has escrito?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ¿A -ui-n------- re--o-di-o---c----s-ad-? ¿_ q____ l_ h__ r_________ / c__________ ¿- q-i-n l- h-s r-s-o-d-d- / c-n-e-t-d-? ---------------------------------------- ¿A quién le has respondido / contestado?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + španělština (1-100) MP3 španělština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…