Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   uk Питання – минулий час 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [вісімдесят шість]

86 [visimdesyat shistʹ]

Питання – минулий час 2

Pytannya – mynulyy̆ chas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Як---ра----- ти --с-в? Я__ к_______ т_ н_____ Я-у к-а-а-к- т- н-с-в- ---------------------- Яку краватку ти носив? 0
Y--u k--va-ku ty-n-sy-? Y___ k_______ t_ n_____ Y-k- k-a-a-k- t- n-s-v- ----------------------- Yaku kravatku ty nosyv?
Jaké auto sis koupil / koupila? Я--й-авт--о---ь-----уп--? Я___ а_________ т_ к_____ Я-и- а-т-м-б-л- т- к-п-в- ------------------------- Який автомобіль ти купив? 0
Ya-yy̆ -vt-mobi-- t---upyv? Y____ a_________ t_ k_____ Y-k-y- a-t-m-b-l- t- k-p-v- --------------------------- Yakyy̆ avtomobilʹ ty kupyv?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Яку-газе-- ти-пер-д--а--в? Я__ г_____ т_ п___________ Я-у г-з-т- т- п-р-д-л-т-в- -------------------------- Яку газету ти передплатив? 0
Yaku -az--u--y-pe-ed-l-t--? Y___ h_____ t_ p___________ Y-k- h-z-t- t- p-r-d-l-t-v- --------------------------- Yaku hazetu ty peredplatyv?
Koho jste viděl / viděla? Ког- ви--ачили? К___ в_ б______ К-г- в- б-ч-л-? --------------- Кого ви бачили? 0
K-ho v----chyly? K___ v_ b_______ K-h- v- b-c-y-y- ---------------- Koho vy bachyly?
Koho jste potkal / potkala? К--о В--зу-трі-и? К___ В_ з________ К-г- В- з-с-р-л-? ----------------- Кого Ви зустріли? 0
K--o -y-z--trily? K___ V_ z________ K-h- V- z-s-r-l-? ----------------- Koho Vy zustrily?
Koho jste poznal / poznala? К-го -и --знали? К___ В_ п_______ К-г- В- п-з-а-и- ---------------- Кого Ви пізнали? 0
K-ho-Vy -----ly? K___ V_ p_______ K-h- V- p-z-a-y- ---------------- Koho Vy piznaly?
Kdy jste vstával / vstávala? К-ли-Ви-в--али? К___ В_ в______ К-л- В- в-т-л-? --------------- Коли Ви встали? 0
K------ ------? K___ V_ v______ K-l- V- v-t-l-? --------------- Koly Vy vstaly?
Kdy jste začal / začala? К-л- В- п-ч-л-? К___ В_ п______ К-л- В- п-ч-л-? --------------- Коли Ви почали? 0
K-ly -- poch-l-? K___ V_ p_______ K-l- V- p-c-a-y- ---------------- Koly Vy pochaly?
Kdy jste skončil / skončila? К-ли Ви----пини--? К___ В_ п_________ К-л- В- п-и-и-и-и- ------------------ Коли Ви припинили? 0
Koly V- pry---y-y? K___ V_ p_________ K-l- V- p-y-y-y-y- ------------------ Koly Vy prypynyly?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ч--у--и --о-и-----я? Ч___ В_ п___________ Ч-м- В- п-о-и-у-и-я- -------------------- Чому Ви прокинулися? 0
Ch-----y--ro---u----a? C____ V_ p____________ C-o-u V- p-o-y-u-y-y-? ---------------------- Chomu Vy prokynulysya?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Чом- -и-с-ал- в----л--? Ч___ В_ с____ в________ Ч-м- В- с-а-и в-и-е-е-? ----------------------- Чому Ви стали вчителем? 0
Ch-m- Vy st-l- -ch-tel-m? C____ V_ s____ v_________ C-o-u V- s-a-y v-h-t-l-m- ------------------------- Chomu Vy staly vchytelem?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Чо-- -- в-я----а---? Ч___ В_ в____ т_____ Ч-м- В- в-я-и т-к-і- -------------------- Чому Ви взяли таксі? 0
C-omu ---v--a-- t--si? C____ V_ v_____ t_____ C-o-u V- v-y-l- t-k-i- ---------------------- Chomu Vy vzyaly taksi?
Odkud jste přišel / přišla? Звідки--- -р-й---? З_____ В_ п_______ З-і-к- В- п-и-ш-и- ------------------ Звідки Ви прийшли? 0
Z----y-Vy pryy̆sh-y? Z_____ V_ p________ Z-i-k- V- p-y-̆-h-y- -------------------- Zvidky Vy pryy̆shly?
Kam jste šel / šla? К-д--В--ход-л-? К___ В_ х______ К-д- В- х-д-л-? --------------- Куди Ви ходили? 0
Ku-y-V- k-ody--? K___ V_ k_______ K-d- V- k-o-y-y- ---------------- Kudy Vy khodyly?
Kde jste byl / byla? Де-В---ул-? Д_ В_ б____ Д- В- б-л-? ----------- Де Ви були? 0
D- V- bu-y? D_ V_ b____ D- V- b-l-? ----------- De Vy buly?
Komu jsi pomohl / pomohla? К--у -и ---оміг-----п-м-г--? К___ т_ д______ / д_________ К-м- т- д-п-м-г / д-п-м-г-а- ---------------------------- Кому ти допоміг / допомогла? 0
Komu ty d---mih---dop-m--la? K___ t_ d______ / d_________ K-m- t- d-p-m-h / d-p-m-h-a- ---------------------------- Komu ty dopomih / dopomohla?
Komu jsi napsal / napsala? К-му----н--иса--/---пис--а? К___ т_ н______ / н________ К-м- т- н-п-с-в / н-п-с-л-? --------------------------- Кому ти написав / написала? 0
K-----y -apysa- / --pys---? K___ t_ n______ / n________ K-m- t- n-p-s-v / n-p-s-l-? --------------------------- Komu ty napysav / napysala?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ком- -и ві-п-вів-----дп--іла? К___ т_ в_______ / в_________ К-м- т- в-д-о-і- / в-д-о-і-а- ----------------------------- Кому ти відповів / відповіла? 0
K-mu--- -i-p-v-v----id---i-a? K___ t_ v_______ / v_________ K-m- t- v-d-o-i- / v-d-o-i-a- ----------------------------- Komu ty vidpoviv / vidpovila?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…