Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ca Preguntes – Passat 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [vuitanta-sis]

Preguntes – Passat 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Q-----c--ba-- ------r-a-? Q____ c______ h__ p______ Q-i-a c-r-a-a h-s p-r-a-? ------------------------- Quina corbata has portat? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Q--n c--xe-has--o-p-a-? Q___ c____ h__ c_______ Q-i- c-t-e h-s c-m-r-t- ----------------------- Quin cotxe has comprat? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? A-quin d--r- -’ha---b-nat? A q___ d____ t____ a______ A q-i- d-a-i t-h-s a-o-a-? -------------------------- A quin diari t’has abonat? 0
Koho jste viděl / viděla? Q------vis-? Q__ h_ v____ Q-i h- v-s-? ------------ Qui ha vist? 0
Koho jste potkal / potkala? Amb -u- -’---tro-a-? A__ q__ s___ t______ A-b q-i s-h- t-o-a-? -------------------- Amb qui s’ha trobat? 0
Koho jste poznal / poznala? Qui -- -e--n--u-? Q__ h_ r_________ Q-i h- r-c-n-g-t- ----------------- Qui ha reconegut? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Qua--s--- ll-v--? Q___ s___ l______ Q-a- s-h- l-e-a-? ----------------- Quan s’ha llevat? 0
Kdy jste začal / začala? Q-----a--ome-ça-? Q___ h_ c________ Q-a- h- c-m-n-a-? ----------------- Quan ha començat? 0
Kdy jste skončil / skončila? Qu-n-ha --a--t? Q___ h_ a______ Q-a- h- a-a-a-? --------------- Quan ha acabat? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Pe- q-- s’h--d---e---t? P__ q__ s___ d_________ P-r q-è s-h- d-s-e-t-t- ----------------------- Per què s’ha despertat? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Per-q-è ---a-f---m-s---? P__ q__ s___ f__ m______ P-r q-è s-h- f-t m-s-r-? ------------------------ Per què s’ha fet mestre? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P---qu---a ag--at-un --xi? P__ q__ h_ a_____ u_ t____ P-r q-è h- a-a-a- u- t-x-? -------------------------- Per què ha agafat un taxi? 0
Odkud jste přišel / přišla? D’--------ngut? D___ h_ v______ D-o- h- v-n-u-? --------------- D’on ha vingut? 0
Kam jste šel / šla? On -a an--? O_ h_ a____ O- h- a-a-? ----------- On ha anat? 0
Kde jste byl / byla? O- -- ---a-? O_ h_ e_____ O- h- e-t-t- ------------ On ha estat? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Q-i-has--j-d-t? Q__ h__ a______ Q-i h-s a-u-a-? --------------- Qui has ajudat? 0
Komu jsi napsal / napsala? A -ui h-s--sc-i-? A q__ h__ e______ A q-i h-s e-c-i-? ----------------- A qui has escrit? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? A-q-i ha--r---o-t? A q__ h__ r_______ A q-i h-s r-s-o-t- ------------------ A qui has respost? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + katalánština (1-100) MP3 katalánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…