Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   th คำถาม – อดีตกาล 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [แปดสิบหก]

bhæ̀t-sìp-hòk

คำถาม – อดีตกาล 2

[kam-tǎm-à-dèet-gan]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština thajština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ค-ณ----ูกเน็--ท-ส้นไ-น? คุ_________________ ค-ณ-ด-ผ-ก-น-ค-ท-ส-น-ห-? ----------------------- คุณได้ผูกเน็คไทเส้นไหน? 0
k--n--â--po-ok--é--tai-s----na-i k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Jaké auto sis koupil / koupila? คุณ-ด้ซ-้--ถ------? คุ_____________ ค-ณ-ด-ซ-้-ร-ค-น-ห-? ------------------- คุณได้ซื้อรถคันไหน? 0
koo---â--s-́--r-́--k-n----i k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Které noviny sis předplatil / předplatila? คุณ-ด้ร---นัง---พ--พ--บั--หน? คุ____________________ ค-ณ-ด-ร-บ-น-ง-ื-พ-ม-์-บ-บ-ห-? ----------------------------- คุณได้รับหนังสือพิมพ์ฉบับไหน? 0
k--n------r--p--ǎ-g---̌---im-------a---n--i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Koho jste viděl / viděla? ค----้---นใ-ร? คุ__________ ค-ณ-ด-เ-็-ใ-ร- -------------- คุณได้เห็นใคร? 0
k------̂i---̌---rai k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Koho jste potkal / potkala? ค----้พ-ใค-? คุ_________ ค-ณ-ด-พ-ใ-ร- ------------ คุณได้พบใคร? 0
k--n-d----p-́--kr-i k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Koho jste poznal / poznala? คุ-ไ-้ทำ--า--ู--ั--ั-ใค-? คุ_________________ ค-ณ-ด-ท-ค-า-ร-้-ั-ก-บ-ค-? ------------------------- คุณได้ทำความรู้จักกับใคร? 0
ko----a---t---kwam--o-o----k---̀p-k-ai k_________________________________ k-o---a-i-t-m-k-a---o-o-j-̀---a-p-k-a- -------------------------------------- koon-dâi-tam-kwam-róo-jàk-gàp-krai
Kdy jste vstával / vstávala? ค--ตื-น----ี่--ง? คุ___________ ค-ณ-ื-น-อ-ก-่-ม-? ----------------- คุณตื่นนอนกี่โมง? 0
k-o--d-èu--n-w---è--m-ng k_______________________ k-o---h-̀-n-n-w---e-e-m-n- -------------------------- koon-dhèun-nawn-gèe-mong
Kdy jste začal / začala? ค--เ-ิ่-ตั้--ต่เมื่---? คุ______________ ค-ณ-ร-่-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเริ่มตั้งแต่เมื่อไร? 0
ko-----̂r---d----g-d-æ--------r-i k___________________________ k-o---e-r-m-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i --------------------------------- koon-rêr̶m-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Kdy jste skončil / skončila? ค-ณ--ร็จต-้ง----ม-่-ไ-? คุ_______________ ค-ณ-ส-็-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเสร็จตั้งแต่เมื่อไร? 0
ko----a--re----ha--g---æ̀-m-̂u----i k_____________________________ k-o---a---e-t-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i ----------------------------------- koon-sà-rèt-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ท--มคุ-ถ--ต-่น-อ-? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-ต-่-น-น- ------------------ ทำไมคุณถึงตื่นนอน? 0
ta------k--n---̌u-g-dh--un----n t____________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-d-e-u---a-n ------------------------------- tam-mai-koon-těung-dhèun-nawn
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ทำ------ึงเป็--ร-? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-เ-็-ค-ู- ------------------ ทำไมคุณถึงเป็นครู? 0
t-m-----koon--e-ung--hen----o t___________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-b-e---r-o ----------------------------- tam-mai-koon-těung-bhen-kroo
Proč jste si vzal / vzala taxi? ท--ม--ณถึง-----ถแท--ซ--? ทำ_______________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-น-่-ร-แ-็-ซ-่- ------------------------ ทำไมคุณถึงนั่งรถแท็กซี่? 0
t--------oo-------g----n--r--t-tæ-k----e t__________________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-n-̂-g-r-́---æ-k-s-̂- ---------------------------------------- tam-mai-koon-těung-nâng-rót-tǽk-sêe
Odkud jste přišel / přišla? ค----จ-กท-่ไ-น? คุ___________ ค-ณ-า-า-ท-่-ห-? --------------- คุณมาจากที่ไหน? 0
koo---a-jàk-têe-nǎi k__________________ k-o---a-j-̀---e-e-n-̌- ---------------------- koon-ma-jàk-têe-nǎi
Kam jste šel / šla? ค---------? คุ_________ ค-ณ-ป-ห-ม-? ----------- คุณไปไหนมา? 0
k-on----i-nǎi--a k_______________ k-o---h-i-n-̌---a ----------------- koon-bhai-nǎi-ma
Kde jste byl / byla? ค-ณไ-อ--่ที่-หน--? คุ____________ ค-ณ-ป-ย-่-ี-ไ-น-า- ------------------ คุณไปอยู่ที่ไหนมา? 0
koo--bha-----y--o----e---̌---a k_________________________ k-o---h-i-a---o-o-t-̂---a-i-m- ------------------------------ koon-bhai-à-yôo-têe-nǎi-ma
Komu jsi pomohl / pomohla? ค--ไปช่-ยใ--ม-? คุ____________ ค-ณ-ป-่-ย-ค-ม-? --------------- คุณไปช่วยใครมา? 0
koo--bha----u-a---ra---a k______________________ k-o---h-i-c-u-a---r-i-m- ------------------------ koon-bhai-chûay-krai-ma
Komu jsi napsal / napsala? คุณ--้้-เ--ยน----คร? คุ_____________ ค-ณ-ด-้-เ-ี-น-ึ-ใ-ร- -------------------- คุณได้้้เขียนถึงใคร? 0
k-n kĭ-n t---- ---i k__ k___ t____ k___ k-n k-a- t-u-g k-a- ------------------- kun kĭan tĕung krai
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ค--ไ-้--บใ-ร? คุ__________ ค-ณ-ด-ต-บ-ค-? ------------- คุณได้ตอบใคร? 0
k-o----̂-------p-k-ai k__________________ k-o---a-i-d-a-w---r-i --------------------- koon-dâi-dhàwp-krai

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…