Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   tr Sorular – Geçmiş zaman 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [seksen altı]

Sorular – Geçmiş zaman 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ha-gi -----t----s-ü-d--di? H____ k_______ ü__________ H-n-i k-a-a-ı- ü-t-n-e-d-? -------------------------- Hangi kravatın üstündeydi? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Ha--- -r-b-yı--at-n-a-d--? H____ a______ s____ a_____ H-n-i a-a-a-ı s-t-n a-d-n- -------------------------- Hangi arabayı satın aldın? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? H--gi g----e-e-a---e-old-n? H____ g_______ a____ o_____ H-n-i g-z-t-y- a-o-e o-d-n- --------------------------- Hangi gazeteye abone oldun? 0
Koho jste viděl / viděla? K-m- gör-ü-ü-? K___ g________ K-m- g-r-ü-ü-? -------------- Kimi gördünüz? 0
Koho jste potkal / potkala? K-me----tl---nız? K___ r___________ K-m- r-s-l-d-n-z- ----------------- Kime rastladınız? 0
Koho jste poznal / poznala? K--- t-nı---ız? K___ t_________ K-m- t-n-d-n-z- --------------- Kimi tanıdınız? 0
Kdy jste vstával / vstávala? N- --ma- -alk-ı-ız? N_ z____ k_________ N- z-m-n k-l-t-n-z- ------------------- Ne zaman kalktınız? 0
Kdy jste začal / začala? Ne----an-b--l-d-n--? N_ z____ b__________ N- z-m-n b-ş-a-ı-ı-? -------------------- Ne zaman başladınız? 0
Kdy jste skončil / skončila? Ne-zam-n b---kt----? N_ z____ b__________ N- z-m-n b-r-k-ı-ı-? -------------------- Ne zaman bıraktınız? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? N---n----ndı---? N____ u_________ N-ç-n u-a-d-n-z- ---------------- Niçin uyandınız? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Niçin-ö-r--me--o---n--? N____ ö_______ o_______ N-ç-n ö-r-t-e- o-d-n-z- ----------------------- Niçin öğretmen oldunuz? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ni-in--ir -ak-iy- b-ndi---? N____ b__ t______ b________ N-ç-n b-r t-k-i-e b-n-i-i-? --------------------------- Niçin bir taksiye bindiniz? 0
Odkud jste přišel / přišla? N--ed-n g-l-in--? N______ g________ N-r-d-n g-l-i-i-? ----------------- Nereden geldiniz? 0
Kam jste šel / šla? Ne-e-- g-tt---z? N_____ g________ N-r-y- g-t-i-i-? ---------------- Nereye gittiniz? 0
Kde jste byl / byla? Nerd-ydin-z? N___________ N-r-e-d-n-z- ------------ Nerdeydiniz? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ki----ardım-----n? K___ y_____ e_____ K-m- y-r-ı- e-t-n- ------------------ Kime yardım ettin? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-me -az--n? K___ y______ K-m- y-z-ı-? ------------ Kime yazdın? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ki-e-c--a--verdin? K___ c____ v______ K-m- c-v-p v-r-i-? ------------------ Kime cevap verdin? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + turečtina (1-100) MP3 turečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…