Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   lv Jautājumi – pagātne 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [astoņdesmit seši]

Jautājumi – pagātne 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Kā-u kakl--aiti tu---sāji? K___ k_________ t_ n______ K-d- k-k-a-a-t- t- n-s-j-? -------------------------- Kādu kaklasaiti tu nēsāji? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K-du-m--īn- -u-n-pi-k-? K___ m_____ t_ n_______ K-d- m-š-n- t- n-p-r-i- ----------------------- Kādu mašīnu tu nopirki? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Kād- --īzi-t- a-onēji? K___ a____ t_ a_______ K-d- a-ī-i t- a-o-ē-i- ---------------------- Kādu avīzi tu abonēji? 0
Koho jste viděl / viděla? Ko -ū--red-ēj-t? K_ J__ r________ K- J-s r-d-ē-ā-? ---------------- Ko Jūs redzējāt? 0
Koho jste potkal / potkala? Ko---s -at----? K_ J__ s_______ K- J-s s-t-k-t- --------------- Ko Jūs satikāt? 0
Koho jste poznal / poznala? K--J---a-p-zinā-? K_ J__ a_________ K- J-s a-p-z-n-t- ----------------- Ko Jūs atpazināt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Ka- Jū---i-cēlā---s? K__ J__ p___________ K-d J-s p-e-ē-ā-i-s- -------------------- Kad Jūs piecēlāties? 0
Kdy jste začal / začala? K-d-J---sā--t? K__ J__ s_____ K-d J-s s-k-t- -------------- Kad Jūs sākāt? 0
Kdy jste skončil / skončila? Ka---ūs bei--āt? K__ J__ b_______ K-d J-s b-i-z-t- ---------------- Kad Jūs beidzāt? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? K--ēc-J-- pa--d-t--s? K____ J__ p__________ K-p-c J-s p-m-d-t-e-? --------------------- Kāpēc Jūs pamodāties? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? K-p-c Jūs--ļ--āt-pa- s-o--tā--? K____ J__ k_____ p__ s_________ K-p-c J-s k-u-ā- p-r s-o-o-ā-u- ------------------------------- Kāpēc Jūs kļuvāt par skolotāju? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? K-pē---ūs paņē-ā--t-----et-u? K____ J__ p______ t__________ K-p-c J-s p-ņ-m-t t-k-o-e-r-? ----------------------------- Kāpēc Jūs paņēmāt taksometru? 0
Odkud jste přišel / přišla? N---urienes--ūs-a--ā-āt? N_ k_______ j__ a_______ N- k-r-e-e- j-s a-n-c-t- ------------------------ No kurienes jūs atnācāt? 0
Kam jste šel / šla? U- ----e----ū--ai--ā-ā-? U_ k______ j__ a________ U- k-r-e-i j-s a-z-ā-ā-? ------------------------ Uz kurieni jūs aizgājāt? 0
Kde jste byl / byla? K-- -ū- bij-t? K__ J__ b_____ K-r J-s b-j-t- -------------- Kur Jūs bijāt? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ka---u -----z-ji? K__ t_ p_________ K-m t- p-l-d-ē-i- ----------------- Kam tu palīdzēji? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ka- t- --ks-ī-i? K__ t_ r________ K-m t- r-k-t-j-? ---------------- Kam tu rakstīji? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K-- t- a-bildēj-? K__ t_ a_________ K-m t- a-b-l-ē-i- ----------------- Kam tu atbildēji? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…