Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   he ‫שאלות – עבר 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [שמונים ושש]‬

86 [shmonim w'shesh]

‫שאלות – עבר 2‬

she'elot – avar 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫אי----ני----נ-ת?‬ ‫____ ע____ ע_____ ‫-י-ו ע-י-ה ע-ב-?- ------------------ ‫איזו עניבה ענבת?‬ 0
e---------h a-avta? e___ a_____ a______ e-z- a-i-a- a-a-t-? ------------------- eyzo anivah anavta?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫-י-ו----נית קנ---‬ ‫____ מ_____ ק_____ ‫-י-ו מ-ו-י- ק-י-?- ------------------- ‫איזו מכונית קנית?‬ 0
e-zo--ekho--t qa-i-a/q-n--? e___ m_______ q____________ e-z- m-k-o-i- q-n-t-/-a-i-? --------------------------- eyzo mekhonit qanita/qanit?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫-א--ה-עי-ו- -שית מינ-י-‬ ‫_____ ע____ ע___ מ______ ‫-א-ז- ע-ת-ן ע-י- מ-נ-י-‬ ------------------------- ‫לאיזה עיתון עשית מינוי?‬ 0
le'ey-e- i--- a--------------n-y? l_______ i___ a___________ m_____ l-'-y-e- i-o- a-s-t-/-s-i- m-n-y- --------------------------------- le'eyzeh iton assita/assit minuy?
Koho jste viděl / viděla? ‫א---י -א--?‬ ‫__ מ_ ר_____ ‫-ת מ- ר-י-?- ------------- ‫את מי ראית?‬ 0
et mi ra'i----a-i-? e_ m_ r____________ e- m- r-'-t-/-a-i-? ------------------- et mi ra'ita/ra'it?
Koho jste potkal / potkala? ‫ע- מ- נפגש--‬ ‫__ מ_ נ______ ‫-ם מ- נ-ג-ת-‬ -------------- ‫עם מי נפגשת?‬ 0
im mi-n---a-h---n-f-asht? i_ m_ n__________________ i- m- n-f-a-h-a-n-f-a-h-? ------------------------- im mi nifgashta/nifgasht?
Koho jste poznal / poznala? ‫----י-ה-ר-?‬ ‫__ מ_ ה_____ ‫-ת מ- ה-ר-?- ------------- ‫את מי הכרת?‬ 0
e- -----krta/---r-? e_ m_ h____________ e- m- h-k-t-/-i-r-? ------------------- et mi hikrta/hikrt?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫--י קמ--‬ ‫___ ק____ ‫-ת- ק-ת-‬ ---------- ‫מתי קמת?‬ 0
m-ta---amta/---t? m____ q__________ m-t-y q-m-a-q-m-? ----------------- matay qamta/qamt?
Kdy jste začal / začala? ‫--- הת--ת-‬ ‫___ ה______ ‫-ת- ה-ח-ת-‬ ------------ ‫מתי התחלת?‬ 0
m-tay-hit---t-/-it-a--? m____ h________________ m-t-y h-t-a-t-/-i-x-l-? ----------------------- matay hitxalta/hitxalt?
Kdy jste skončil / skončila? ‫מתי -פס--?‬ ‫___ ה______ ‫-ת- ה-ס-ת-‬ ------------ ‫מתי הפסקת?‬ 0
ma-ay hi-s----/hi----t? m____ h________________ m-t-y h-f-a-t-/-i-s-q-? ----------------------- matay hifsaqta/hifsaqt?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫-דו----ת-‬ ‫____ ק____ ‫-ד-ע ק-ת-‬ ----------- ‫מדוע קמת?‬ 0
mad--- q-m-a--am-? m_____ q__________ m-d-'- q-m-a-q-m-? ------------------ madu'a qamta/qamt?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫מד------ת -היו- מורה-‬ ‫____ ה___ ל____ מ_____ ‫-ד-ע ה-כ- ל-י-ת מ-ר-?- ----------------------- ‫מדוע הפכת להיות מורה?‬ 0
m-d------fa-hta--afa-h- lih-ot-mor----or--? m_____ h_______________ l_____ m___________ m-d-'- h-f-k-t-/-a-a-h- l-h-o- m-r-h-m-r-h- ------------------------------------------- madu'a hafakhta/hafakht lihiot moreh/morah?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫-דו---ק---מו-ית?‬ ‫____ ל___ מ______ ‫-ד-ע ל-ח- מ-נ-ת-‬ ------------------ ‫מדוע לקחת מונית?‬ 0
madu-- -a-ax-----q----m--i-? m_____ l_____________ m_____ m-d-'- l-q-x-a-l-q-x- m-n-t- ---------------------------- madu'a laqaxta/laqaxt monit?
Odkud jste přišel / přišla? ‫--יכ- -ג--?‬ ‫_____ ה_____ ‫-ה-כ- ה-ע-?- ------------- ‫מהיכן הגעת?‬ 0
me--ykh-- higa--a/h-g--t? m________ h______________ m-h-y-h-n h-g-'-a-h-g-'-? ------------------------- meheykhan higa'ta/higa't?
Kam jste šel / šla? ‫-היכ- ה--ת-‬ ‫_____ ה_____ ‫-ה-כ- ה-כ-?- ------------- ‫להיכן הלכת?‬ 0
l-h---h-n--a--k--a--a-a-h-? l________ h________________ l-h-y-h-n h-l-k-t-/-a-a-h-? --------------------------- leheykhan halakhta/halakht?
Kde jste byl / byla? ‫ה-כ--הי--?‬ ‫____ ה_____ ‫-י-ן ה-י-?- ------------ ‫היכן היית?‬ 0
he-k--n-h--ta----t? h______ h__________ h-y-h-n h-i-a-h-i-? ------------------- heykhan haita/hait?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫למי------‬ ‫___ ע_____ ‫-מ- ע-ר-?- ----------- ‫למי עזרת?‬ 0
l--- --ar-a/aza-t? l___ a____________ l-m- a-a-t-/-z-r-? ------------------ lemi azarta/azart?
Komu jsi napsal / napsala? ‫ל-- -ת-ת?‬ ‫___ כ_____ ‫-מ- כ-ב-?- ----------- ‫למי כתבת?‬ 0
l--i -a--vt--kat-v-? l___ k______________ l-m- k-t-v-a-k-t-v-? -------------------- lemi katavta/katavt?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫למי ענ-ת?‬ ‫___ ע_____ ‫-מ- ע-י-?- ----------- ‫למי ענית?‬ 0
le---a--t--anit? l___ a__________ l-m- a-i-a-a-i-? ---------------- lemi anita/anit?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…