Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   he ‫מילות חיבור 1‬

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

‫94 [תשעים וארבע]‬

94 [tish'im w'arba]

‫מילות חיבור 1‬

milot xibur 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. ‫ח---/-י--- -י--יק לרד- ----‬ ‫___ / י ע_ ש_____ ל___ ג____ ‫-כ- / י ע- ש-פ-י- ל-ד- ג-ם-‬ ----------------------------- ‫חכה / י עד שיפסיק לרדת גשם.‬ 0
x--eh-xaki--d -h-e--i- -a--det -e-hem. x_________ a_ s_______ l______ g______ x-k-h-x-k- a- s-i-f-i- l-r-d-t g-s-e-. -------------------------------------- xakeh/xaki ad shiefsiq laredet geshem.
Počkej, až budu hotov / hotová. ‫ח-ה-/-י ע----סיים-‬ ‫___ / י ע_ ש_______ ‫-כ- / י ע- ש-ס-י-.- -------------------- ‫חכה / י עד שאסיים.‬ 0
xa-eh/xaki-a- -----s----. x_________ a_ s__________ x-k-h-x-k- a- s-e-a-a-e-. ------------------------- xakeh/xaki ad she'asayem.
Počkej, až přijde zpátky. ‫--- / - עד -ה-א י-ז-ר-‬ ‫___ / י ע_ ש___ י______ ‫-כ- / י ע- ש-ו- י-ז-ר-‬ ------------------------ ‫חכה / י עד שהוא יחזור.‬ 0
xak---x----ad--h-h------z-r. x_________ a_ s____ y_______ x-k-h-x-k- a- s-e-u y-x-z-r- ---------------------------- xakeh/xaki ad shehu yaxazor.
Čekám, až mi uschnou vlasy. ‫א-י -מ----- ה ש-ש-ע- של--י--יבש-‬ ‫___ מ____ / ה ש_____ ש__ י_______ ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ש-ע- ש-י י-י-ב-.- ---------------------------------- ‫אני ממתין / ה שהשיער שלי יתייבש.‬ 0
a-----m--n--------h sh--ass--'a---hel- it-a-es-. a__ m______________ s___________ s____ i________ a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-s-y-a- s-e-i i-y-b-s-. ------------------------------------------------ ani mamtin/mamtinah shehassey'ar sheli ityabesh.
Čekám, až ten film skončí. ‫--- --ת-- /-ה-ש-ס-ט-י-תי-ם-‬ ‫___ מ____ / ה ש____ י_______ ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ס-ט י-ת-י-.- ----------------------------- ‫אני ממתין / ה שהסרט יסתיים.‬ 0
an--mam----m-m-ina----ehas---- i-t----. a__ m______________ s_________ i_______ a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-e-e- i-t-y-m- --------------------------------------- ani mamtin/mamtinah shehaseret istayem.
Čekám, až bude na semaforu zelená. ‫--- ----ן - --ש-ר-זו---תחלף --רו--‬ ‫___ מ____ / ה ש______ י____ ל______ ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ר-ז-ר י-ח-ף ל-ר-ק-‬ ------------------------------------ ‫אני ממתין / ה שהרמזור יתחלף לירוק.‬ 0
an- m--t--/mamt-na--s-e--ramz---it-a-ef-l-y----. a__ m______________ s__________ i______ l_______ a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-a-z-r i-x-l-f l-y-r-q- ------------------------------------------------ ani mamtin/mamtinah sheharamzor itxalef leyeroq.
Kdy pojedeš na dovolenou? ‫מ-- א--/ ה נוסע / ת --ו--ה-‬ ‫___ א_ / ה נ___ / ת ל_______ ‫-ת- א- / ה נ-ס- / ת ל-ו-ש-?- ----------------------------- ‫מתי את / ה נוסע / ת לחופשה?‬ 0
ma-ay a----a- no----/nos---- l-xu--h-h? m____ a______ n_____________ l_________ m-t-y a-a-/-t n-s-'-/-o-a-a- l-x-f-h-h- --------------------------------------- matay atah/at nose'a/nosa'at l'xufshah?
Ještě před letními prázdninami? ‫ע-ד--פ-י ת--לת חופש------?‬ ‫___ ל___ ת____ ח____ ה_____ ‫-ו- ל-נ- ת-י-ת ח-פ-ת ה-י-?- ---------------------------- ‫עוד לפני תחילת חופשת הקיץ?‬ 0
o-----n-- --i-at---fsh-t -a-ai--? o_ l_____ t_____ x______ h_______ o- l-f-e- t-i-a- x-f-h-t h-q-i-s- --------------------------------- od lifney txilat xufshat haqaits?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. ‫כן, אפ--ו --נ- -חי------שת---יץ.‬ ‫___ א____ ל___ ת____ ח____ ה_____ ‫-ן- א-י-ו ל-נ- ת-י-ת ח-פ-ת ה-י-.- ---------------------------------- ‫כן, אפילו לפני תחילת חופשת הקיץ.‬ 0
ken,-a--l----fney -x---t xuf-ha- ha-ai--. k___ a____ l_____ t_____ x______ h_______ k-n- a-i-u l-f-e- t-i-a- x-f-h-t h-q-i-s- ----------------------------------------- ken, afilu lifney txilat xufshat haqaits.
Oprav tu střechu, než začne zima. ‫ת-- --י א----ג----י תחילת--ח---.‬ ‫___ / י א_ ה__ ל___ ת____ ה______ ‫-ק- / י א- ה-ג ל-נ- ת-י-ת ה-ו-ף-‬ ---------------------------------- ‫תקן / י את הגג לפני תחילת החורף.‬ 0
ta--n/t---i et-h-gag--if--y -----t hax----. t__________ e_ h____ l_____ t_____ h_______ t-q-n-t-q-i e- h-g-g l-f-e- t-i-a- h-x-r-f- ------------------------------------------- taqen/taqni et hagag lifney txilat haxoref.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. ‫ש----/-ש--י -ד--- לפני--תשב-/-י-לש-לחן.‬ ‫____ / ש___ י____ ל___ ש___ / י ל_______ ‫-ט-ף / ש-פ- י-י-ם ל-נ- ש-ש- / י ל-ו-ח-.- ----------------------------------------- ‫שטוף / שטפי ידיים לפני שתשב / י לשולחן.‬ 0
s--o--s-i-fi-yed-y---i-ne---h--ashev/sh---shv- l----l-an. s___________ y_____ l_____ s__________________ l_________ s-t-f-s-i-f- y-d-y- l-f-e- s-e-a-h-v-s-e-e-h-i l-s-u-x-n- --------------------------------------------------------- shtof/shitfi yedaym lifney shetashev/sheteshvi lashulxan.
Zavři okno, než půjdeš ven. ‫---- /--גרי--- ה-ל-ן-לפנ- שתצ- / -.‬ ‫____ / ס___ א_ ה____ ל___ ש___ / י__ ‫-ג-ר / ס-ר- א- ה-ל-ן ל-נ- ש-צ- / י-‬ ------------------------------------- ‫סגור / סגרי את החלון לפני שתצא / י.‬ 0
s--or--ig-i -t-h----o- -ifn-y-shet--se/--etetsi. s__________ e_ h______ l_____ s_________________ s-g-r-s-g-i e- h-x-l-n l-f-e- s-e-a-s-/-h-t-t-i- ------------------------------------------------ s'gor/sigri et haxalon lifney shetatse/shetetsi.
Kdy přijdeš domů? ‫מתי --ז---/--חזר- --ית--‬ ‫___ ת____ / ת____ ה______ ‫-ת- ת-ז-ר / ת-ז-י ה-י-ה-‬ -------------------------- ‫מתי תחזור / תחזרי הביתה?‬ 0
ma-ay -----o--tax--e-i-hab----h? m____ t_______________ h________ m-t-y t-x-z-r-t-x-z-r- h-b-y-a-? -------------------------------- matay taxazor/taxazeri habaytah?
Po vyučování? ‫-ח-- ה-י---?‬ ‫____ ה_______ ‫-ח-י ה-י-ו-?- -------------- ‫אחרי השיעור?‬ 0
a-a--y h---i---? a_____ h________ a-a-e- h-s-i-u-? ---------------- axarey hashi'ur?
Ano, poté, co skončí vyučování. ‫-ן,-לא-- -ו---שיעור-‬ ‫___ ל___ ת__ ה_______ ‫-ן- ל-ח- ת-ם ה-י-ו-.- ---------------------- ‫כן, לאחר תום השיעור.‬ 0
ken--l-'--ar -om-h---i'--. k___ l______ t__ h________ k-n- l-'-x-r t-m h-s-i-u-. -------------------------- ken, le'axar tom hashi'ur.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. ‫-ח-י-ה-או-- -ו- -א------ה-ה---ת- ל--וד-‬ ‫____ ה_____ ה__ ל_ י___ ה__ י___ ל______ ‫-ח-י ה-א-נ- ה-א ל- י-ו- ה-ה י-ת- ל-ב-ד-‬ ----------------------------------------- ‫אחרי התאונה הוא לא יכול היה יותר לעבוד.‬ 0
axar----a-e'---h----lo-y-kho--hay-h---te---a----d. a_____ h________ h_ l_ y_____ h____ y____ l_______ a-a-e- h-t-'-n-h h- l- y-k-o- h-y-h y-t-r l-'-v-d- -------------------------------------------------- axarey hate'unah hu lo yakhol hayah yoter la'avod.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. ‫א-רי ש--- -ו-ר-מהע-ו-------ע-------י---‬ ‫____ ש___ פ___ מ______ ה__ ע__ ל________ ‫-ח-י ש-ו- פ-ט- מ-ע-ו-ה ה-א ע-ב ל-מ-י-ה-‬ ----------------------------------------- ‫אחרי שהוא פוטר מהעבודה הוא עזב לאמריקה.‬ 0
a-ar-y -h-----utar-m---'-v-da--h- ---v-le'a--r-q--. a_____ s____ p____ m__________ h_ a___ l___________ a-a-e- s-'-u p-t-r m-h-'-v-d-h h- a-a- l-'-m-r-q-h- --------------------------------------------------- axarey sh'hu putar meha'avodah hu azav le'ameriqah.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. ‫א-----ה-א--ב---אמ-יק- הוא-ה--שר-‬ ‫____ ש___ ע__ ל______ ה__ ה______ ‫-ח-י ש-ו- ע-ר ל-מ-י-ה ה-א ה-ע-ר-‬ ---------------------------------- ‫אחרי שהוא עבר לאמריקה הוא התעשר.‬ 0
a--rey --'h--a--r--e'am---qah-h---it-ash-r. a_____ s____ a___ l__________ h_ h_________ a-a-e- s-'-u a-a- l-'-m-r-q-h h- h-t-a-h-r- ------------------------------------------- axarey sh'hu avar le'ameriqah hu hit'asher.

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…