П---к-й, --кул--я не--а---чу.
П_______ п_____ я н_ з_______
П-ч-к-й- п-к-л- я н- з-к-н-у-
-----------------------------
Пачакай, пакуль я не закончу. 0 Pacha-ay,--ak--- -------ak-nc-u.P________ p_____ y_ n_ z________P-c-a-a-, p-k-l- y- n- z-k-n-h-.--------------------------------Pachakay, pakul’ ya ne zakonchu.
Па-л- ---о-як-ё- тр---- ---ва-ы-, ё- -ол-ш н- мог працав-ц-.
П____ т___ я_ ё_ т_____ у а______ ё_ б____ н_ м__ п_________
П-с-я т-г- я- ё- т-а-і- у а-а-ы-, ё- б-л-ш н- м-г п-а-а-а-ь-
------------------------------------------------------------
Пасля таго як ён трапіў у аварыю, ён больш не мог працаваць. 0 P--l-a-ta-- -a- y-n t-a-іu u --a------yon bol’-h ne --g-pr---a--ts’.P_____ t___ y__ y__ t_____ u a_______ y__ b_____ n_ m__ p___________P-s-y- t-g- y-k y-n t-a-і- u a-a-y-u- y-n b-l-s- n- m-g p-a-s-v-t-’---------------------------------------------------------------------Paslya tago yak yon trapіu u avaryyu, yon bol’sh ne mog pratsavats’.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat.
Пасля таго як ён трапіў у аварыю, ён больш не мог працаваць.
Paslya tago yak yon trapіu u avaryyu, yon bol’sh ne mog pratsavats’.
После того, как он потерял работу, он поехал в Америку.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul.
П-сля---го ----н з-ех---- А-е-ы-у,-ё--разб--ацеў.
П____ т___ я_ ё_ з_____ у А_______ ё_ р__________
П-с-я т-г- я- ё- з-е-а- у А-е-ы-у- ё- р-з-а-а-е-.
-------------------------------------------------
Пасля таго як ён з’ехаў у Амерыку, ён разбагацеў. 0 Pa--------o yak---n z----a- u-Ame-y----yo--r---a-a-s--.P_____ t___ y__ y__ z______ u A_______ y__ r___________P-s-y- t-g- y-k y-n z-e-h-u u A-e-y-u- y-n r-z-a-a-s-u--------------------------------------------------------Paslya tago yak yon z’ekhau u Ameryku, yon razbagatseu.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul.
Пасля таго як ён з’ехаў у Амерыку, ён разбагацеў.
Paslya tago yak yon z’ekhau u Ameryku, yon razbagatseu.
Znalost cizích jazyků je stále důležitější.
Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk.
Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků.
Proto se lidé učí více jazyků najednou.
Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém.
Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky.
Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří.
Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků.
U dospělých je to jiné.
Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno.
Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo.
Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat.
Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné.
To může vést k jejich zaměňování.
Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat.
Můžete si například udělat seznam.
Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly.
Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky.
Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti.
Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek.
Snadněji tak oba jazyky odlišíte.
Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné.
U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny.
V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat!
Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou.
Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji.
Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou.
Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…