Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   hy բարդ ստորադասական 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [իննսունչորս]

94 [innsunch’vors]

բարդ ստորադասական 1

bard storadasakan 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Սպ-սի-, մի-չև--նձր---դ--ա--: Ս______ մ____ ա_____ դ______ Ս-ա-ի-, մ-ն-և ա-ձ-և- դ-դ-ր-: ---------------------------- Սպասիր, մինչև անձրևը դադարի: 0
S-a-i-- m-n---ye---ndzr--y -adari S______ m________ a_______ d_____ S-a-i-, m-n-h-y-v a-d-r-v- d-d-r- --------------------------------- Spasir, minch’yev andzrevy dadari
Počkej, až budu hotov / hotová. Սպ-սիր- ---չև-ե- պատ---- -ի--մ: Ս______ մ____ ե_ պ______ լ_____ Ս-ա-ի-, մ-ն-և ե- պ-տ-ա-տ լ-ն-մ- ------------------------------- Սպասիր, մինչև ես պատրաստ լինեմ: 0
Sp-si-----n-h’-ev-ye- ----a-- li-em S______ m________ y__ p______ l____ S-a-i-, m-n-h-y-v y-s p-t-a-t l-n-m ----------------------------------- Spasir, minch’yev yes patrast linem
Počkej, až přijde zpátky. Սպա--ր- մի-չ--ե- հե--վե--դ-ռ--մ: Ս______ մ____ ե_ հ__ վ__________ Ս-ա-ի-, մ-ն-և ե- հ-տ վ-ր-դ-ռ-ա-: -------------------------------- Սպասիր, մինչև ես հետ վերադառնամ: 0
Spas--,--i-ch-y-- ye------v-ra---rn-m S______ m________ y__ h__ v__________ S-a-i-, m-n-h-y-v y-s h-t v-r-d-r-n-m ------------------------------------- Spasir, minch’yev yes het veradarrnam
Čekám, až mi uschnou vlasy. Ես ----ում-ե-,-մի-չև --զե-ս---րա-ան: Ե_ ս______ ե__ մ____ մ_____ չ_______ Ե- ս-ա-ո-մ ե-, մ-ն-և մ-զ-ր- չ-ր-ն-ն- ------------------------------------ Ես սպասում եմ, մինչև մազերս չորանան: 0
Y-s sp-su---e-, --nc-’-e- m---rs c--vo---an Y__ s_____ y___ m________ m_____ c_________ Y-s s-a-u- y-m- m-n-h-y-v m-z-r- c-’-o-a-a- ------------------------------------------- Yes spasum yem, minch’yev mazers ch’voranan
Čekám, až ten film skončí. Ես ս--ս-ւմ եմ- -ինչև ֆի--- ա-ա----: Ե_ ս______ ե__ մ____ ֆ____ ա_______ Ե- ս-ա-ո-մ ե-, մ-ն-և ֆ-լ-ը ա-ա-տ-ի- ----------------------------------- Ես սպասում եմ, մինչև ֆիլմը ավարտվի: 0
Ye- --a--- y----------y-v fil-y-a-ar--i Y__ s_____ y___ m________ f____ a______ Y-s s-a-u- y-m- m-n-h-y-v f-l-y a-a-t-i --------------------------------------- Yes spasum yem, minch’yev filmy avartvi
Čekám, až bude na semaforu zelená. Ես -պ-ս--մ ե----ի----լուսանշանը կան-չ--ին-: Ե_ ս______ ե__ մ____ լ_________ կ____ լ____ Ե- ս-ա-ո-մ ե-, մ-ն-և լ-ւ-ա-շ-ն- կ-ն-չ լ-ն-: ------------------------------------------- Ես սպասում եմ, մինչև լուսանշանը կանաչ լինի: 0
Ye- spasu--y--, --nc-’-ev-lu-an--------n--h- ---i Y__ s_____ y___ m________ l_________ k______ l___ Y-s s-a-u- y-m- m-n-h-y-v l-s-n-h-n- k-n-c-’ l-n- ------------------------------------------------- Yes spasum yem, minch’yev lusanshany kanach’ lini
Kdy pojedeš na dovolenou? Ե--բ--- --ձ-կո--դ- --ում: Ե___ ե_ ա_________ գ_____ Ե-ր- ե- ա-ձ-կ-ւ-դ- գ-ո-մ- ------------------------- Ե՞րբ ես արձակուրդի գնում: 0
Y-՞-- -es a-d-a-ur-i-gn-m Y____ y__ a_________ g___ Y-՞-b y-s a-d-a-u-d- g-u- ------------------------- Ye՞rb yes ardzakurdi gnum
Ještě před letními prázdninami? Ամառ-յ-- ար--կ---դ-եր-- առա՞-: Ա_______ ա_____________ ա_____ Ա-ա-ա-ի- ա-ձ-կ-ւ-դ-ե-ի- ա-ա-ջ- ------------------------------ Ամառային արձակուրդներից առա՞ջ: 0
A-ar-a--- a--za-ur-nerits’ arr--j A________ a_______________ a_____ A-a-r-y-n a-d-a-u-d-e-i-s- a-r-՞- --------------------------------- Amarrayin ardzakurdnerits’ arra՞j
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Այ-,---նչև ա-ա---ի--ար---ու-դ-եր--ս-սվ-լ-: Ա___ մ____ ա_______ ա____________ ս_______ Ա-ո- մ-ն-և ա-ա-ա-ի- ա-ձ-կ-ւ-դ-ե-ի ս-ս-ե-ը- ------------------------------------------ Այո, մինչև ամառային արձակուրդների սկսվելը: 0
A--- m--ch-----a-a-----n-a-d-a-ur-ne----ks---y A___ m________ a________ a____________ s______ A-o- m-n-h-y-v a-a-r-y-n a-d-a-u-d-e-i s-s-e-y ---------------------------------------------- Ayo, minch’yev amarrayin ardzakurdneri sksvely
Oprav tu střechu, než začne zima. Վ---ն---գ-- տ-նիքը--մինչ- ձ---- ---զբ-: Վ__________ տ______ մ____ ձ____ ս______ Վ-ր-ն-ր-գ-ր տ-ն-ք-, մ-ն-և ձ-ռ-ն ս-ի-բ-: --------------------------------------- Վերանորոգիր տանիքը, մինչև ձմռան սկիզբը: 0
Ve----ro--r-t-nik’-- m-nch’-ev-dzm-----ski--y V__________ t_______ m________ d______ s_____ V-r-n-r-g-r t-n-k-y- m-n-h-y-v d-m-r-n s-i-b- --------------------------------------------- Veranorogir tanik’y, minch’yev dzmrran skizby
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Լվ- --ռ-ե----մի-- --- ---ա- ն-տ-ս: Լ__ ձ_______ մ___ դ__ ս____ ն_____ Լ-ա ձ-ռ-ե-դ- մ-ն- դ-ւ ս-ղ-ն ն-տ-ս- ---------------------------------- Լվա ձեռքերդ, մինչ դու սեղան նստես: 0
Lv------rk’yerd----n-------seg----n-tes L__ d___________ m_____ d_ s_____ n____ L-a d-e-r-’-e-d- m-n-h- d- s-g-a- n-t-s --------------------------------------- Lva dzerrk’yerd, minch’ du seghan nstes
Zavři okno, než půjdeš ven. Փա--ր -ու-ամ-ւտ---մի-չև դ-ւ ---ս: Փ____ լ__________ մ____ դ__ գ____ Փ-կ-ր լ-ւ-ա-ո-տ-, մ-ն-և դ-ւ գ-ա-: --------------------------------- Փակիր լուսամուտը, մինչև դու գնաս: 0
P’a-ir l-s-muty------h’y-- du ---s P_____ l________ m________ d_ g___ P-a-i- l-s-m-t-, m-n-h-y-v d- g-a- ---------------------------------- P’akir lusamuty, minch’yev du gnas
Kdy přijdeš domů? Ե՞րբ -- տ-ւ---ա--ս: Ե___ ե_ տ___ գ_____ Ե-ր- ե- տ-ւ- գ-լ-ս- ------------------- Ե՞րբ ես տուն գալիս: 0
Y---b---- tun -al-s Y____ y__ t__ g____ Y-՞-b y-s t-n g-l-s ------------------- Ye՞rb yes tun galis
Po vyučování? Դա-ի- հետո՞: Դ____ հ_____ Դ-ս-ց հ-տ-՞- ------------ Դասից հետո՞: 0
Das--s’-heto՞ D______ h____ D-s-t-’ h-t-՞ ------------- Dasits’ heto՞
Ano, poté, co skončí vyučování. Ա-ո-----ից հ--ո: Ա___ դ____ հ____ Ա-ո- դ-ս-ց հ-տ-: ---------------- Այո, դասից հետո: 0
A-o,--as---’---to A___ d______ h___ A-o- d-s-t-’ h-t- ----------------- Ayo, dasits’ heto
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Վթար-ց---տո--- --լևս-չկարող-ց-վ ա-խ---լ: Վ_____ հ___ ն_ ա____ չ_________ ա_______ Վ-ա-ի- հ-տ- ն- ա-լ-ս չ-ա-ո-ա-ա- ա-խ-տ-լ- ---------------------------------------- Վթարից հետո նա այլևս չկարողացավ աշխատել: 0
V-’---ts’-he-o na---levs ch’k-r-g-a--’-- a-h---t-l V________ h___ n_ a_____ c______________ a________ V-’-r-t-’ h-t- n- a-l-v- c-’-a-o-h-t-’-v a-h-h-t-l -------------------------------------------------- Vt’arits’ heto na aylevs ch’karoghats’av ashkhatel
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Ա-----ն-- -որց-ել--ց-հե---ն- ----եց -մերիկա: Ա________ կ_________ հ___ ն_ մ_____ Ա_______ Ա-խ-տ-ն-ը կ-ր-ն-լ-ւ- հ-տ- ն- մ-կ-ե- Ա-ե-ի-ա- -------------------------------------------- Աշխատանքը կորցնելուց հետո նա մեկնեց Ամերիկա: 0
As---a-----y---r------u-s’--et- n---e--et-’-Am-ri-a A___________ k____________ h___ n_ m_______ A______ A-h-h-t-n-’- k-r-s-n-l-t-’ h-t- n- m-k-e-s- A-e-i-a --------------------------------------------------- Ashkhatank’y korts’neluts’ heto na meknets’ Amerika
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Ա-երի-ա -եկն-լո-ց--ե-ո նա հարս-ա---: Ա______ մ________ հ___ ն_ հ_________ Ա-ե-ի-ա մ-կ-ե-ո-ց հ-տ- ն- հ-ր-տ-ց-վ- ------------------------------------ Ամերիկա մեկնելուց հետո նա հարստացավ: 0
Am--ika m--n-l-ts- h--o -- h-rsta-s’av A______ m_________ h___ n_ h__________ A-e-i-a m-k-e-u-s- h-t- n- h-r-t-t-’-v -------------------------------------- Amerika mekneluts’ heto na harstats’av

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…