Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   ru Союзы 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [девяносто четыре]

94 [devyanosto chetyre]

Союзы 1

Soyuzy 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ruština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Под-ж--- п----д-жд---рой--т. П_______ п___ д____ п_______ П-д-ж-и- п-к- д-ж-ь п-о-д-т- ---------------------------- Подожди, пока дождь пройдёт. 0
P---zhd-,--oka ---h-- pr--dë-. P________ p___ d_____ p_______ P-d-z-d-, p-k- d-z-d- p-o-d-t- ------------------------------ Podozhdi, poka dozhdʹ proydët.
Počkej, až budu hotov / hotová. П-д--ди---о---я--р-г--ов-юс-. П_______ п___ я п____________ П-д-ж-и- п-к- я п-и-о-о-л-с-. ----------------------------- Подожди, пока я приготовлюсь. 0
P-dozhd-- po-- ya p---oto--y--ʹ. P________ p___ y_ p_____________ P-d-z-d-, p-k- y- p-i-o-o-l-u-ʹ- -------------------------------- Podozhdi, poka ya prigotovlyusʹ.
Počkej, až přijde zpátky. По-о-ди,-пок---н в-рнёт--. П_______ п___ о_ в________ П-д-ж-и- п-к- о- в-р-ё-с-. -------------------------- Подожди, пока он вернётся. 0
Podo-hd---p-ka-o- v-r-ë-s--. P________ p___ o_ v_________ P-d-z-d-, p-k- o- v-r-ë-s-a- ---------------------------- Podozhdi, poka on vernëtsya.
Čekám, až mi uschnou vlasy. Я -ду,---к----и во--с---ы-ох--т. Я ж___ п___ м__ в_____ в________ Я ж-у- п-к- м-и в-л-с- в-с-х-у-. -------------------------------- Я жду, пока мои волосы высохнут. 0
Ya-z-d-,-poka-m-i v-l--y-vysokhnut. Y_ z____ p___ m__ v_____ v_________ Y- z-d-, p-k- m-i v-l-s- v-s-k-n-t- ----------------------------------- Ya zhdu, poka moi volosy vysokhnut.
Čekám, až ten film skončí. Я --у--п----фильм за--нч--ся. Я ж___ п___ ф____ з__________ Я ж-у- п-к- ф-л-м з-к-н-и-с-. ----------------------------- Я жду, пока фильм закончится. 0
Y--zhd-,-po-a fi-ʹm -a-o-c-----a. Y_ z____ p___ f____ z____________ Y- z-d-, p-k- f-l-m z-k-n-h-t-y-. --------------------------------- Ya zhdu, poka filʹm zakonchitsya.
Čekám, až bude na semaforu zelená. Я жду---ока--ве------с-анет -е--ным. Я ж___ п___ с_______ с_____ з_______ Я ж-у- п-к- с-е-о-о- с-а-е- з-л-н-м- ------------------------------------ Я жду, пока светофор станет зелёным. 0
Ya--h-u- ---a --et--o---t-net-ze--n-m. Y_ z____ p___ s_______ s_____ z_______ Y- z-d-, p-k- s-e-o-o- s-a-e- z-l-n-m- -------------------------------------- Ya zhdu, poka svetofor stanet zelënym.
Kdy pojedeš na dovolenou? К-г-а -- е-еш- в о--ус-? К____ т_ е____ в о______ К-г-а т- е-е-ь в о-п-с-? ------------------------ Когда ты едешь в отпуск? 0
Ko--a ty-y-d--h- - ot-u--? K____ t_ y______ v o______ K-g-a t- y-d-s-ʹ v o-p-s-? -------------------------- Kogda ty yedeshʹ v otpusk?
Ještě před letními prázdninami? Ещ- -о-летн-х к-нику-? Е__ д_ л_____ к_______ Е-ё д- л-т-и- к-н-к-л- ---------------------- Ещё до летних каникул? 0
Y--hc-ë do ----ik--ka-ik-l? Y______ d_ l______ k_______ Y-s-c-ë d- l-t-i-h k-n-k-l- --------------------------- Yeshchë do letnikh kanikul?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Д-- п---д -ач--ом -етних ------л. Д__ п____ н______ л_____ к_______ Д-, п-р-д н-ч-л-м л-т-и- к-н-к-л- --------------------------------- Да, перед началом летних каникул. 0
D-,--e--- n-chal-- -et-ik----nik-l. D__ p____ n_______ l______ k_______ D-, p-r-d n-c-a-o- l-t-i-h k-n-k-l- ----------------------------------- Da, pered nachalom letnikh kanikul.
Oprav tu střechu, než začne zima. По-и-- кр-ш-,--о-- -и---н- --ча-ась. П_____ к_____ п___ з___ н_ н________ П-ч-н- к-ы-у- п-к- з-м- н- н-ч-л-с-. ------------------------------------ Почини крышу, пока зима не началась. 0
P---i----ry-hu- ---- -i-a-ne -ach--as-. P______ k______ p___ z___ n_ n_________ P-c-i-i k-y-h-, p-k- z-m- n- n-c-a-a-ʹ- --------------------------------------- Pochini kryshu, poka zima ne nachalasʹ.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Помой--ук- перед -е-,--а- -ад----я-з- -т-л. П____ р___ п____ т___ к__ с_______ з_ с____ П-м-й р-к- п-р-д т-м- к-к с-д-т-с- з- с-о-. ------------------------------------------- Помой руки перед тем, как садиться за стол. 0
P--o- ruki--e--- ---, ka--s-d-tʹs-a-z--s-o-. P____ r___ p____ t___ k__ s________ z_ s____ P-m-y r-k- p-r-d t-m- k-k s-d-t-s-a z- s-o-. -------------------------------------------- Pomoy ruki pered tem, kak saditʹsya za stol.
Zavři okno, než půjdeš ven. З---ой--к-- --ре- ухо---. З_____ о___ п____ у______ З-к-о- о-н- п-р-д у-о-о-. ------------------------- Закрой окно перед уходом. 0
Zak--y-okno-p---- -k-odo-. Z_____ o___ p____ u_______ Z-k-o- o-n- p-r-d u-h-d-m- -------------------------- Zakroy okno pered ukhodom.
Kdy přijdeš domů? К-г-а--ы-вернёш----д----? К____ т_ в________ д_____ К-г-а т- в-р-ё-ь-я д-м-й- ------------------------- Когда ты вернёшься домой? 0
Kog-a--y--er--s-ʹs-a----o-? K____ t_ v__________ d_____ K-g-a t- v-r-ë-h-s-a d-m-y- --------------------------- Kogda ty vernëshʹsya domoy?
Po vyučování? П-с----а--тий? П____ з_______ П-с-е з-н-т-й- -------------- После занятий? 0
Po-le----y-tiy? P____ z________ P-s-e z-n-a-i-? --------------- Posle zanyatiy?
Ano, poté, co skončí vyučování. Да, к-гда з-нят-- з-кон-ат--. Д__ к____ з______ з__________ Д-, к-г-а з-н-т-я з-к-н-а-с-. ----------------------------- Да, когда занятия закончатся. 0
D-------a--any-ti-a z-konch---ya. D__ k____ z________ z____________ D-, k-g-a z-n-a-i-a z-k-n-h-t-y-. --------------------------------- Da, kogda zanyatiya zakonchatsya.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. По-ле----ч---н-го с-у-ая-он --л--е -----г-р--о--т-. П____ н__________ с_____ о_ б_____ н_ м__ р________ П-с-е н-с-а-т-о-о с-у-а- о- б-л-ш- н- м-г р-б-т-т-. --------------------------------------------------- После несчастного случая он больше не мог работать. 0
Pos-e nes--a-t--g- s---------n---l---e-ne m-- rabot---. P____ n___________ s_______ o_ b______ n_ m__ r________ P-s-e n-s-h-s-n-g- s-u-h-y- o- b-l-s-e n- m-g r-b-t-t-. ------------------------------------------------------- Posle neschastnogo sluchaya on bolʹshe ne mog rabotatʹ.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. П--ле -о-о- ка- о--п----ял---бот-- он-п-е-а- в -----ку. П____ т____ к__ о_ п______ р______ о_ п_____ в А_______ П-с-е т-г-, к-к о- п-т-р-л р-б-т-, о- п-е-а- в А-е-и-у- ------------------------------------------------------- После того, как он потерял работу, он поехал в Америку. 0
P--l--to--,-kak -n------yal----otu--on p---k-al - A--rik-. P____ t____ k__ o_ p_______ r______ o_ p_______ v A_______ P-s-e t-g-, k-k o- p-t-r-a- r-b-t-, o- p-y-k-a- v A-e-i-u- ---------------------------------------------------------- Posle togo, kak on poteryal rabotu, on poyekhal v Ameriku.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. П-с---тог-,--ак--- --реехал-в --е-ик-,-он -а--о-ат--. П____ т____ к__ о_ п_______ в А_______ о_ р__________ П-с-е т-г-, к-к о- п-р-е-а- в А-е-и-у- о- р-з-о-а-е-. ----------------------------------------------------- После того, как он переехал в Америку, он разбогател. 0
Posl- t---, k-k--- -e-e-e-h-l --A-e--k-,--n -az-ogat-l. P____ t____ k__ o_ p_________ v A_______ o_ r__________ P-s-e t-g-, k-k o- p-r-y-k-a- v A-e-i-u- o- r-z-o-a-e-. ------------------------------------------------------- Posle togo, kak on pereyekhal v Ameriku, on razbogatel.

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…