Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   et Sidesõnad 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [üheksakümmend neli]

Sidesõnad 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. O-t--k--i vi-- -õpeb. O___ k___ v___ l_____ O-t- k-n- v-h- l-p-b- --------------------- Oota kuni vihm lõpeb. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. O--a---n------al-is----n. O___ k___ m_ v_____ o____ O-t- k-n- m- v-l-i- o-e-. ------------------------- Oota kuni ma valmis olen. 0
Počkej, až přijde zpátky. O--- -u---t- ----s--tu-e-. O___ k___ t_ t_____ t_____ O-t- k-n- t- t-g-s- t-l-b- -------------------------- Oota kuni ta tagasi tuleb. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Ma ---a---u----u -----e--on-k--vad. M_ o____ k___ m_ j______ o_ k______ M- o-t-n k-n- m- j-u-s-d o- k-i-a-. ----------------------------------- Ma ootan kuni mu juuksed on kuivad. 0
Čekám, až ten film skončí. Ma-ootan-k--i-film -r----p--. M_ o____ k___ f___ ä__ l_____ M- o-t-n k-n- f-l- ä-a l-p-b- ----------------------------- Ma ootan kuni film ära lõpeb. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. Ma -ot-n -----f---- -u-- ---el---ks lä-eb. M_ o____ k___ f____ t___ r_________ l_____ M- o-t-n k-n- f-o-i t-l- r-h-l-s-k- l-h-b- ------------------------------------------ Ma ootan kuni foori tuli roheliseks läheb. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? M----l sa -----se-- sõ---d? M_____ s_ p________ s______ M-l-a- s- p-h-u-e-e s-i-a-? --------------------------- Millal sa puhkusele sõidad? 0
Ještě před letními prázdninami? V--l --n- --v-v--e-ga? V___ e___ s___________ V-e- e-n- s-v-v-h-a-a- ---------------------- Veel enne suvevaheaga? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. J--- -nne s--e-a-ea-a ----st. J___ e___ s__________ a______ J-h- e-n- s-v-v-h-a-a a-g-s-. ----------------------------- Jah, enne suvevaheaja algust. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. P--an-a-ka-us e------ui-ta-v---g--. P______ k____ e____ k__ t___ a_____ P-r-n-a k-t-s e-n-, k-i t-l- a-g-b- ----------------------------------- Paranda katus enne, kui talv algab. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Pe-e -ma-käed-e--e, k-- --u-----tud. P___ o__ k___ e____ k__ l____ i_____ P-s- o-a k-e- e-n-, k-i l-u-a i-t-d- ------------------------------------ Pese oma käed enne, kui lauda istud. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Sulg--ake--e-----k-i ------l--ed. S____ a___ e____ k__ v____ l_____ S-l-e a-e- e-n-, k-i v-l-a l-h-d- --------------------------------- Sulge aken enne, kui välja lähed. 0
Kdy přijdeš domů? M--l-l--a--o-u-t--e-? M_____ s_ k___ t_____ M-l-a- s- k-j- t-l-d- --------------------- Millal sa koju tuled? 0
Po vyučování? P---e tu---? P____ t_____ P-a-e t-n-e- ------------ Peale tunde? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. J-------l- tund-d----ppu. J___ p____ t______ l_____ J-h- p-a-e t-n-i-e l-p-u- ------------------------- Jah, peale tundide lõppu. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. P-a-- s-da,--u- -al----etu- -li,----saan-d-t--e-am-tö-t-d-. P____ s____ k__ t__ õ______ o___ e_ s_____ t_ e___ t_______ P-a-e s-d-, k-i t-l õ-n-t-s o-i- e- s-a-u- t- e-a- t-ö-a-a- ----------------------------------------------------------- Peale seda, kui tal õnnetus oli, ei saanud ta enam töötada. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P--l---e--,-kui--a--ö-----ta----äks--- --ee--kasse. P____ s____ k__ t_ t__ k______ l___ t_ A___________ P-a-e s-d-, k-i t- t-ö k-o-a-, l-k- t- A-e-r-k-s-e- --------------------------------------------------- Peale seda, kui ta töö kaotas, läks ta Ameerikasse. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Pe-le---d-, -ui t- Am---ik-ss---äks----i-ta-r--ka-s. P____ s____ k__ t_ A__________ l____ s__ t_ r_______ P-a-e s-d-, k-i t- A-e-r-k-s-e l-k-, s-i t- r-k-a-s- ---------------------------------------------------- Peale seda, kui ta Ameerikasse läks, sai ta rikkaks. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…