Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   bg Минало време на модалните глаголи 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [осемдесет и осем]

88 [osemdeset i osem]

Минало време на модалните глаголи 2

[Minalo vreme na modalnite glagoli 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. М-ят с-н-н---ск----да--и-игра-----у-ла-а. М___ с__ н_ и_____ д_ с_ и____ с к_______ М-я- с-н н- и-к-ш- д- с- и-р-е с к-к-а-а- ----------------------------------------- Моят син не искаше да си играе с куклата. 0
Mo--t --n -e--ska--e d---i ig--e --kukla-a. M____ s__ n_ i______ d_ s_ i____ s k_______ M-y-t s-n n- i-k-s-e d- s- i-r-e s k-k-a-a- ------------------------------------------- Moyat sin ne iskashe da si igrae s kuklata.
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. Моя-а -ъ-еря-не-и---ше -- ------ф-т-о-. М____ д_____ н_ и_____ д_ и____ ф______ М-я-а д-щ-р- н- и-к-ш- д- и-р-е ф-т-о-. --------------------------------------- Моята дъщеря не искаше да играе футбол. 0
M---ta d--hch-rya------kas---d- --rae-fu-b-l. M_____ d_________ n_ i______ d_ i____ f______ M-y-t- d-s-c-e-y- n- i-k-s-e d- i-r-e f-t-o-. --------------------------------------------- Moyata dyshcherya ne iskashe da igrae futbol.
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. М-ят- -----н----к-ш---а---ра--с мен ---ш-х. М____ ж___ н_ и_____ д_ и____ с м__ н_ ш___ М-я-а ж-н- н- и-к-ш- д- и-р-е с м-н н- ш-х- ------------------------------------------- Моята жена не искаше да играе с мен на шах. 0
M---t- zh--- n--iska--- d- -gra--s-me- -a--h-k-. M_____ z____ n_ i______ d_ i____ s m__ n_ s_____ M-y-t- z-e-a n- i-k-s-e d- i-r-e s m-n n- s-a-h- ------------------------------------------------ Moyata zhena ne iskashe da igrae s men na shakh.
Moje děti nechtěly jít na procházku. М---- -е---не--с-ах---- ---р--хождат. М____ д___ н_ и_____ д_ с_ р_________ М-и-е д-ц- н- и-к-х- д- с- р-з-о-д-т- ------------------------------------- Моите деца не искаха да се разхождат. 0
M--te-dets- n- i----h- -a se -azkho-h-at. M____ d____ n_ i______ d_ s_ r___________ M-i-e d-t-a n- i-k-k-a d- s- r-z-h-z-d-t- ----------------------------------------- Moite detsa ne iskakha da se razkhozhdat.
Nechtěly uklidit pokoj. Те -е--с-аха-да-ра------- ст-я-а. Т_ н_ и_____ д_ р________ с______ Т- н- и-к-х- д- р-з-р-б-т с-а-т-. --------------------------------- Те не искаха да разтребят стаята. 0
Te--e is-a-ha-d---a--re--a- -t----a. T_ n_ i______ d_ r_________ s_______ T- n- i-k-k-a d- r-z-r-b-a- s-a-a-a- ------------------------------------ Te ne iskakha da raztrebyat stayata.
Nechtěly jít do postele / spát. Те-не--ска-- да--и л-г--. Т_ н_ и_____ д_ с_ л_____ Т- н- и-к-х- д- с- л-г-т- ------------------------- Те не искаха да си лягат. 0
T--ne iskak-a -a------a-a-. T_ n_ i______ d_ s_ l______ T- n- i-k-k-a d- s- l-a-a-. --------------------------- Te ne iskakha da si lyagat.
Nesměl jíst zmrzlinu. То- -е-биваш--да яд--сла-оле-. Т__ н_ б_____ д_ я__ с________ Т-й н- б-в-ш- д- я-е с-а-о-е-. ------------------------------ Той не биваше да яде сладолед. 0
To- n--b-v---- -a y----s---oled. T__ n_ b______ d_ y___ s________ T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-a-o-e-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade sladoled.
Nesměl jíst čokoládu. Т---не-бив--- д- -де -о----д. Т__ н_ б_____ д_ я__ ш_______ Т-й н- б-в-ш- д- я-е ш-к-л-д- ----------------------------- Той не биваше да яде шоколад. 0
T-- ----i-ashe d- ---e sh---la-. T__ n_ b______ d_ y___ s________ T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-o-o-a-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade shokolad.
Nesměl jíst bonbóny. То- -- ---аш- ---яд- бон-они. Т__ н_ б_____ д_ я__ б_______ Т-й н- б-в-ш- д- я-е б-н-о-и- ----------------------------- Той не биваше да яде бонбони. 0
T-y -e -iv---- -a -a-- bo---n-. T__ n_ b______ d_ y___ b_______ T-y n- b-v-s-e d- y-d- b-n-o-i- ------------------------------- Toy ne bivashe da yade bonboni.
Směl / směla jsem si něco přát. Може- -а -и п-жела---е-о. М____ д_ с_ п______ н____ М-ж-х д- с- п-ж-л-я н-щ-. ------------------------- Можех да си пожелая нещо. 0
Mozh-----a si---z-e---a --s-c-o. M______ d_ s_ p________ n_______ M-z-e-h d- s- p-z-e-a-a n-s-c-o- -------------------------------- Mozhekh da si pozhelaya neshcho.
Směl / směla jsem si koupit šaty. Мо--х -- си --п- -ок--. М____ д_ с_ к___ р_____ М-ж-х д- с- к-п- р-к-я- ----------------------- Можех да си купя рокля. 0
M----kh d---i --py----kly-. M______ d_ s_ k____ r______ M-z-e-h d- s- k-p-a r-k-y-. --------------------------- Mozhekh da si kupya roklya.
Směl / směla jsem si vzít pralinku. М-же-----си в-е-а --нбо-. М____ д_ с_ в____ б______ М-ж-х д- с- в-е-а б-н-о-. ------------------------- Можех да си взема бонбон. 0
Moz--kh--a s- v--m--bonbon. M______ d_ s_ v____ b______ M-z-e-h d- s- v-e-a b-n-o-. --------------------------- Mozhekh da si vzema bonbon.
Směl / směla jsi kouřit v letadle? М---ш- -и да-п---- - с--о--та? М_____ л_ д_ п____ в с________ М-ж-ш- л- д- п-ш-ш в с-м-л-т-? ------------------------------ Можеше ли да пушиш в самолета? 0
M-z---h- -i -a-pu--ish v ----leta? M_______ l_ d_ p______ v s________ M-z-e-h- l- d- p-s-i-h v s-m-l-t-? ---------------------------------- Mozheshe li da pushish v samoleta?
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? М-ж--е-л--д--п--- ---- - бол-и--т-? М_____ л_ д_ п___ б___ в б_________ М-ж-ш- л- д- п-е- б-р- в б-л-и-а-а- ----------------------------------- Можеше ли да пиеш бира в болницата? 0
Mo--e-he-l- -----esh ---- v-bolnit-at-? M_______ l_ d_ p____ b___ v b__________ M-z-e-h- l- d- p-e-h b-r- v b-l-i-s-t-? --------------------------------------- Mozheshe li da piesh bira v bolnitsata?
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? М----е -и -- -з-м-ш-к---------о---а? М_____ л_ д_ в_____ к_____ в х______ М-ж-ш- л- д- в-е-е- к-ч-т- в х-т-л-? ------------------------------------ Можеше ли да вземеш кучето в хотела? 0
M-z--sh- -i da-v-em-----u--et--- kh-tel-? M_______ l_ d_ v______ k______ v k_______ M-z-e-h- l- d- v-e-e-h k-c-e-o v k-o-e-a- ----------------------------------------- Mozheshe li da vzemesh kucheto v khotela?
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. През ва--н-ията де--т---ож----да-остават -ъ--о--а--н. П___ в_________ д_____ м_____ д_ о______ д____ н_____ П-е- в-к-н-и-т- д-ц-т- м-ж-х- д- о-т-в-т д-л-о н-в-н- ----------------------------------------------------- През ваканцията децата можеха да остават дълго навън. 0
Pr----a-------a-----t--t- -oz--k-a da-os-av-- d-l-o-n-vy-. P___ v___________ d______ m_______ d_ o______ d____ n_____ P-e- v-k-n-s-y-t- d-t-a-a m-z-e-h- d- o-t-v-t d-l-o n-v-n- ---------------------------------------------------------- Prez vakantsiyata detsata mozhekha da ostavat dylgo navyn.
Mohly si hrát dlouho na dvoře. Те ----ха-дълго-д- -г--ят-н- дв-р-. Т_ м_____ д____ д_ и_____ н_ д_____ Т- м-ж-х- д-л-о д- и-р-я- н- д-о-а- ----------------------------------- Те можеха дълго да играят на двора. 0
Te--o-----a d-----da--gr-y-t n- --o--. T_ m_______ d____ d_ i______ n_ d_____ T- m-z-e-h- d-l-o d- i-r-y-t n- d-o-a- -------------------------------------- Te mozhekha dylgo da igrayat na dvora.
Směly zůstat dlouho vzhůru. Т--мо-е-- ----о-да -- с---риб-р-т. Т_ м_____ д____ д_ н_ с_ п________ Т- м-ж-х- д-л-о д- н- с- п-и-и-а-. ---------------------------------- Те можеха дълго да не се прибират. 0
Te m-z--kha-d-lg--da -e -e -ri-i--t. T_ m_______ d____ d_ n_ s_ p________ T- m-z-e-h- d-l-o d- n- s- p-i-i-a-. ------------------------------------ Te mozhekha dylgo da ne se pribirat.

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…