Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   bg Притежателни местоимения 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шейсет и седем]

67 [sheyset i sedem]

Притежателни местоимения 2

Pritezhatelni mestoimeniya 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
brýle О--ла О____ О-и-а ----- Очила 0
Ochi-a O_____ O-h-l- ------ Ochila
Zapomněl své brýle. Т-- --б---и -в-ите-о--ла /--чи-ата с-. Т__ з______ с_____ о____ / о______ с__ Т-й з-б-а-и с-о-т- о-и-а / о-и-а-а с-. -------------------------------------- Той забрави своите очила / очилата си. 0
T-y -abravi--v---e---h--a - -c--la-a si. T__ z______ s_____ o_____ / o_______ s__ T-y z-b-a-i s-o-t- o-h-l- / o-h-l-t- s-. ---------------------------------------- Toy zabravi svoite ochila / ochilata si.
Kdepak jsou jeho brýle? Къ-- л- с---ег-вит--о--л- - -ч-ла-а-му? К___ л_ с_ н_______ о____ / о______ м__ К-д- л- с- н-г-в-т- о-и-а / о-и-а-а м-? --------------------------------------- Къде ли са неговите очила / очилата му? 0
K-d- li-s----g-vite -ch--a - o-h---t----? K___ l_ s_ n_______ o_____ / o_______ m__ K-d- l- s- n-g-v-t- o-h-l- / o-h-l-t- m-? ----------------------------------------- Kyde li sa negovite ochila / ochilata mu?
hodinky / hodiny Ч--о---к Ч_______ Ч-с-в-и- -------- Часовник 0
C-asov-ik C________ C-a-o-n-k --------- Chasovnik
Jeho hodinky jsou rozbité. Не----я- ча---ни--/ ч-----и--- му-е-п--ред--. Н_______ ч_______ / ч_________ м_ е п________ Н-г-в-я- ч-с-в-и- / ч-с-в-и-ъ- м- е п-в-е-е-. --------------------------------------------- Неговият часовник / часовникът му е повреден. 0
Ne---i-----has-v--k /-cha--vn-k-- mu ye po--eden. N________ c________ / c__________ m_ y_ p________ N-g-v-y-t c-a-o-n-k / c-a-o-n-k-t m- y- p-v-e-e-. ------------------------------------------------- Negoviyat chasovnik / chasovnikyt mu ye povreden.
Hodiny visí na stěně. Ча-овн-----в--- н- --ен--а. Ч_________ в___ н_ с_______ Ч-с-в-и-ъ- в-с- н- с-е-а-а- --------------------------- Часовникът виси на стената. 0
C---ovnik---vi-- n- s-ena--. C__________ v___ n_ s_______ C-a-o-n-k-t v-s- n- s-e-a-a- ---------------------------- Chasovnikyt visi na stenata.
pas Па-по-т П______ П-с-о-т ------- Паспорт 0
P-s-ort P______ P-s-o-t ------- Pasport
Ztratil svůj pas. Той--а-уби-св---п----р- / п--порта-с-. Т__ з_____ с___ п______ / п_______ с__ Т-й з-г-б- с-о- п-с-о-т / п-с-о-т- с-. -------------------------------------- Той загуби своя паспорт / паспорта си. 0
T-y------i s-oya p--p-r- --p--------s-. T__ z_____ s____ p______ / p_______ s__ T-y z-g-b- s-o-a p-s-o-t / p-s-o-t- s-. --------------------------------------- Toy zagubi svoya pasport / pasporta si.
Kde je jeho pas? Къде--- --н-г-вия--па------- -аспо---- м-? К___ л_ е н_______ п______ / п________ м__ К-д- л- е н-г-в-я- п-с-о-т / п-с-о-т-т м-? ------------------------------------------ Къде ли е неговият паспорт / паспортът му? 0
Ky-e-l--y- neg----at pa--o-t - -as--rt-t---? K___ l_ y_ n________ p______ / p________ m__ K-d- l- y- n-g-v-y-t p-s-o-t / p-s-o-t-t m-? -------------------------------------------- Kyde li ye negoviyat pasport / pasportyt mu?
ona – její (svůj / svoje) т----техен - сво- / -и т_ – т____ / с___ / с_ т- – т-х-н / с-о- / с- ---------------------- те – техен / свои / си 0
te--------- / svo- - si t_ – t_____ / s___ / s_ t- – t-k-e- / s-o- / s- ----------------------- te – tekhen / svoi / si
Ty děti nemohou najít své rodiče. Д--а-- н- --г-- ---н-меря-----ите ро-и-ел----ро---е--те с-. Д_____ н_ м____ д_ н______ с_____ р_______ / р_________ с__ Д-ц-т- н- м-г-т д- н-м-р-т с-о-т- р-д-т-л- / р-д-т-л-т- с-. ----------------------------------------------------------- Децата не могат да намерят своите родители / родителите си. 0
Dets----ne -o-at-da -am--ya- --o-----od-teli-/-r-di--li----i. D______ n_ m____ d_ n_______ s_____ r_______ / r_________ s__ D-t-a-a n- m-g-t d- n-m-r-a- s-o-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- s-. ------------------------------------------------------------- Detsata ne mogat da nameryat svoite roditeli / roditelite si.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Н--ей т----ех-и-е -оди--л--/ -о---е--т---м--два-! Н_ е_ т__ т______ р_______ / р_________ и_ и_____ Н- е- т-м т-х-и-е р-д-т-л- / р-д-т-л-т- и- и-в-т- ------------------------------------------------- Но ей там техните родители / родителите им идват! 0
No y---tam t-k-n-t- ro-it----/ ro---eli-- i-----at! N_ y__ t__ t_______ r_______ / r_________ i_ i_____ N- y-y t-m t-k-n-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- i- i-v-t- --------------------------------------------------- No yey tam tekhnite roditeli / roditelite im idvat!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вие-– В-ш-/-Ви В__ – В__ / В_ В-е – В-ш / В- -------------- Вие – Ваш / Ви 0
V---–-Vas--- -i V__ – V___ / V_ V-e – V-s- / V- --------------- Vie – Vash / Vi
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? К----е-е В--е-о-пъ--ва---- пътува-ет---и---о--оди--М--е-? К__ б___ В_____ п_______ / п_________ В__ г_______ М_____ К-к б-ш- В-ш-т- п-т-в-н- / п-т-в-н-т- В-, г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------------------------- Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, господин Мюлер? 0
K-k-b-sh-----het--pytu--ne / ---uv---t--V-- go-p--i- ---le-? K__ b____ V______ p_______ / p_________ V__ g_______ M______ K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-i- M-u-e-? ------------------------------------------------------------ Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospodin Myuler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Къ---е-Ваш--- ж--а-/------В---г---о----Мю---? К___ е В_____ ж___ / ж___ В__ г_______ М_____ К-д- е В-ш-т- ж-н- / ж-н- В-, г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------------- Къде е Вашата жена / жена Ви, господин Мюлер? 0
Ky-- y--Vas---a---e---/-zh--a V---go-pod-- My----? K___ y_ V______ z____ / z____ V__ g_______ M______ K-d- y- V-s-a-a z-e-a / z-e-a V-, g-s-o-i- M-u-e-? -------------------------------------------------- Kyde ye Vashata zhena / zhena Vi, gospodin Myuler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вие – --ш---Ви В__ – В__ / В_ В-е – В-ш / В- -------------- Вие – Ваш / Ви 0
Vie-–--ash-/--i V__ – V___ / V_ V-e – V-s- / V- --------------- Vie – Vash / Vi
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? К-к-б-ш- -аш--- --ту-ане --п-т---------и, -ос------м--? К__ б___ В_____ п_______ / п_________ В__ г______ Ш____ К-к б-ш- В-ш-т- п-т-в-н- / п-т-в-н-т- В-, г-с-о-о Ш-и-? ------------------------------------------------------- Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, госпожо Шмит? 0
K-- be-he-V---e-- pytu-a---/ p--uv---t- -i---o--------h---? K__ b____ V______ p_______ / p_________ V__ g_______ S_____ K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-h- S-m-t- ----------------------------------------------------------- Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospozho Shmit?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Къ-е е Ваш--т --ж /--ъжът Ви,--о-пожо-Ш-ит? К___ е В_____ м__ / м____ В__ г______ Ш____ К-д- е В-ш-я- м-ж / м-ж-т В-, г-с-о-о Ш-и-? ------------------------------------------- Къде е Вашият мъж / мъжът Ви, госпожо Шмит? 0
Kyde-ye--a-h-y-t--y-h - --z-y--Vi, go--oz-----mi-? K___ y_ V_______ m___ / m_____ V__ g_______ S_____ K-d- y- V-s-i-a- m-z- / m-z-y- V-, g-s-o-h- S-m-t- -------------------------------------------------- Kyde ye Vashiyat myzh / myzhyt Vi, gospozho Shmit?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!