Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   bg Задаване на въпроси 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шейсет и две]

62 [sheyset i dve]

Задаване на въпроси 1

Zadavane na vyprosi 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
učit se уча у__ у-а --- уча 0
u--a u___ u-h- ---- ucha
Učí se žáci hodně? У-е-и-ите у----л--много? У________ у___ л_ м_____ У-е-и-и-е у-а- л- м-о-о- ------------------------ Учениците учат ли много? 0
U--e--t-i-e-u-ha- li m-o--? U__________ u____ l_ m_____ U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
Ne, učí se málo. Не, ---у-ат ----о. Н__ т_ у___ м_____ Н-, т- у-а- м-л-о- ------------------ Не, те учат малко. 0
Ne---e ---a- ma---. N__ t_ u____ m_____ N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
ptát se п-там п____ п-т-м ----- питам 0
pi-am p____ p-t-m ----- pitam
Ptáte se často učitele? Чес-- ли-----т--учи--л-? Ч____ л_ п_____ у_______ Ч-с-о л- п-т-т- у-и-е-я- ------------------------ Често ли питате учителя? 0
Ch---o li p--ate -ch-t-l-a? C_____ l_ p_____ u_________ C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
Ne, neptám se ho často. Н-, ----е-г- п-та---е-то. Н__ а_ н_ г_ п____ ч_____ Н-, а- н- г- п-т-м ч-с-о- ------------------------- Не, аз не го питам често. 0
Ne,-a- -e-g--p-----ch-st-. N__ a_ n_ g_ p____ c______ N-, a- n- g- p-t-m c-e-t-. -------------------------- Ne, az ne go pitam chesto.
odpovídat от-оварям о________ о-г-в-р-м --------- отговарям 0
o-gov-r--m o_________ o-g-v-r-a- ---------- otgovaryam
Odpovězte, prosím. О--о---е--- ---я. О__________ м____ О-г-в-р-т-, м-л-. ----------------- Отговорете, моля. 0
O-------t-, -ol--. O__________ m_____ O-g-v-r-t-, m-l-a- ------------------ Otgovorete, molya.
Odpovídám. Аз--тг--а-ям. А_ о_________ А- о-г-в-р-м- ------------- Аз отговарям. 0
A--o-g-var-am. A_ o__________ A- o-g-v-r-a-. -------------- Az otgovaryam.
pracovat р-бо-я р_____ р-б-т- ------ работя 0
r--o-ya r______ r-b-t-a ------- rabotya
Pracuje právě? Т-й -а-о---ли-с-га? Т__ р_____ л_ с____ Т-й р-б-т- л- с-г-? ------------------- Той работи ли сега? 0
Toy ----t--l--sega? T__ r_____ l_ s____ T-y r-b-t- l- s-g-? ------------------- Toy raboti li sega?
Ano, právě pracuje. Да--т---ра-оти ---а. Д__ т__ р_____ с____ Д-, т-й р-б-т- с-г-. -------------------- Да, той работи сега. 0
Da- --- -a-o-i se-a. D__ t__ r_____ s____ D-, t-y r-b-t- s-g-. -------------------- Da, toy raboti sega.
přijít и---м и____ и-в-м ----- идвам 0
id--m i____ i-v-m ----- idvam
Přijdete? Идв-т---и? И_____ л__ И-в-т- л-? ---------- Идвате ли? 0
I-v-te li? I_____ l__ I-v-t- l-? ---------- Idvate li?
Ano, přijdeme hned. Д---в-дн--- -д-аме. Д__ в______ и______ Д-, в-д-а-а и-в-м-. ------------------- Да, веднага идваме. 0
Da-------g---d---e. D__ v______ i______ D-, v-d-a-a i-v-m-. ------------------- Da, vednaga idvame.
bydlet ж-в-я ж____ ж-в-я ----- живея 0
zhiv--a z______ z-i-e-a ------- zhiveya
Bydlíte v Berlíně? В --рли- ли-ж-в-е-е? В Б_____ л_ ж_______ В Б-р-и- л- ж-в-е-е- -------------------- В Берлин ли живеете? 0
V-Berl-n-l----ive--e? V B_____ l_ z________ V B-r-i- l- z-i-e-t-? --------------------- V Berlin li zhiveete?
Ano, bydlím v Berlíně. Д-,-аз-жив-- в -е--ин. Д__ а_ ж____ в Б______ Д-, а- ж-в-я в Б-р-и-. ---------------------- Да, аз живея в Берлин. 0
D---az z-i--ya -------n. D__ a_ z______ v B______ D-, a- z-i-e-a v B-r-i-. ------------------------ Da, az zhiveya v Berlin.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!