Това-л--е вла--т-з- -ерли-?
Т___ л_ е в_____ з_ Б______
Т-в- л- е в-а-ъ- з- Б-р-и-?
---------------------------
Това ли е влакът за Берлин? 0 T-va-l- y- -la-y--z- ---lin?T___ l_ y_ v_____ z_ B______T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-?----------------------------Tova li ye vlakyt za Berlin?
Кога -ристи-а --ак---в---рл-н?
К___ п_______ в_____ в Б______
К-г- п-и-т-г- в-а-ъ- в Б-р-и-?
------------------------------
Кога пристига влакът в Берлин? 0 K----pr--t-ga----kyt --B-r-in?K___ p_______ v_____ v B______K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-?------------------------------Koga pristiga vlakyt v Berlin?
С-ални-т --го--- в-к-а--н- -ла-а.
С_______ в____ е в к___ н_ в_____
С-а-н-я- в-г-н е в к-а- н- в-а-а-
---------------------------------
Спалният вагон е в края на влака. 0 S-------- vag-n----v---aya-n--v-a-a.S________ v____ y_ v k____ n_ v_____S-a-n-y-t v-g-n y- v k-a-a n- v-a-a-------------------------------------Spalniyat vagon ye v kraya na vlaka.
А --------а-о---е---р----т? – - нач-ло--.
А к___ е в_________________ – В н________
А к-д- е в-г-н-р-с-о-а-т-т- – В н-ч-л-т-.
-----------------------------------------
А къде е вагон-ресторантът? – В началото. 0 A ---e ye v--o--r--t-r-n--t? --V -a-h-lo-o.A k___ y_ v_________________ – V n_________A k-d- y- v-g-n-r-s-o-a-t-t- – V n-c-a-o-o--------------------------------------------A kyde ye vagon-restorantyt? – V nachaloto.
Може--и -- спя - -----та?
М___ л_ д_ с__ в с_______
М-ж- л- д- с-я в с-е-а-а-
-------------------------
Може ли да спя в средата? 0 Moz-e l--da--p-- v-sre--t-?M____ l_ d_ s___ v s_______M-z-e l- d- s-y- v s-e-a-a----------------------------Mozhe li da spya v sredata?
Ту-----е л- ----- --пи нещ- з-----н--и пиене?
Т__ м___ л_ д_ с_ к___ н___ з_ я____ и п_____
Т-к м-ж- л- д- с- к-п- н-щ- з- я-е-е и п-е-е-
---------------------------------------------
Тук може ли да се купи нещо за ядене и пиене? 0 T---m--he ----a s--kupi----hc----a--a-e-- i--iene?T__ m____ l_ d_ s_ k___ n______ z_ y_____ i p_____T-k m-z-e l- d- s- k-p- n-s-c-o z- y-d-n- i p-e-e---------------------------------------------------Tuk mozhe li da se kupi neshcho za yadene i piene?
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití?
Тук може ли да се купи нещо за ядене и пиене?
Tuk mozhe li da se kupi neshcho za yadene i piene?
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!