Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   bg аргументирам нещо 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седемдесет и пет]

75 [sedemdeset i pet]

аргументирам нещо 1

[argumentiram neshcho 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? З--о---м-----д--д--е? З___ н___ д_ д_______ З-щ- н-м- д- д-й-е-е- --------------------- Защо няма да дойдете? 0
Zashc-o --a-- d-----d--e? Z______ n____ d_ d_______ Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-e- ------------------------- Zashcho nyama da doydete?
Je špatné počasí. Вр-м-то-е----о. В______ е л____ В-е-е-о е л-ш-. --------------- Времето е лошо. 0
Vr-me-o y------o. V______ y_ l_____ V-e-e-o y- l-s-o- ----------------- Vremeto ye losho.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Аз --ма-да--о-да---ащ--о--ремето --лош-. А_ н___ д_ д_____ з_____ в______ е л____ А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- в-е-е-о е л-ш-. ---------------------------------------- Аз няма да дойда, защото времето е лошо. 0
A- -y------ do--a--z---choto-vremet---e---s--. A_ n____ d_ d_____ z________ v______ y_ l_____ A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o v-e-e-o y- l-s-o- ---------------------------------------------- Az nyama da doyda, zashchoto vremeto ye losho.
Proč nepřijde? За-- т-й-ня-а--- дойде? З___ т__ н___ д_ д_____ З-щ- т-й н-м- д- д-й-е- ----------------------- Защо той няма да дойде? 0
Za----o -o--nyama------y--? Z______ t__ n____ d_ d_____ Z-s-c-o t-y n-a-a d- d-y-e- --------------------------- Zashcho toy nyama da doyde?
Není pozván. Той н- е --ка--н. Т__ н_ е п_______ Т-й н- е п-к-н-н- ----------------- Той не е поканен. 0
T-- ----e po-----. T__ n_ y_ p_______ T-y n- y- p-k-n-n- ------------------ Toy ne ye pokanen.
Nepřijde, protože není pozván. Т----ям-----дой--,--а-от- -е - п-ка-е-. Т__ н___ д_ д_____ з_____ н_ е п_______ Т-й н-м- д- д-й-е- з-щ-т- н- е п-к-н-н- --------------------------------------- Той няма да дойде, защото не е поканен. 0
To- --ama da-doyd-- -ash---t--ne--e -------. T__ n____ d_ d_____ z________ n_ y_ p_______ T-y n-a-a d- d-y-e- z-s-c-o-o n- y- p-k-n-n- -------------------------------------------- Toy nyama da doyde, zashchoto ne ye pokanen.
Proč nepřijdeš? Защ- -яма--- д-----? З___ н___ д_ д______ З-щ- н-м- д- д-й-е-? -------------------- Защо няма да дойдеш? 0
Z--hc-- --am- d- doy-e--? Z______ n____ d_ d_______ Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-h- ------------------------- Zashcho nyama da doydesh?
Nemám čas. Аз---м-м---ем-. А_ н____ в_____ А- н-м-м в-е-е- --------------- Аз нямам време. 0
A--ny-mam--r--e. A_ n_____ v_____ A- n-a-a- v-e-e- ---------------- Az nyamam vreme.
Nepřijdu, protože nemám čas. А--н-ма д- -о---- защо-о-н-ма- -р--е. А_ н___ д_ д_____ з_____ н____ в_____ А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- н-м-м в-е-е- ------------------------------------- Аз няма да дойда, защото нямам време. 0
A----ama da---yd-, za-h-hot---ya--- v-eme. A_ n____ d_ d_____ z________ n_____ v_____ A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o n-a-a- v-e-e- ------------------------------------------ Az nyama da doyda, zashchoto nyamam vreme.
Proč nezůstaneš? За-- н- о-т----? З___ н_ о_______ З-щ- н- о-т-н-ш- ---------------- Защо не останеш? 0
Z-sh-ho-n- os-a-es-? Z______ n_ o________ Z-s-c-o n- o-t-n-s-? -------------------- Zashcho ne ostanesh?
Musím ještě pracovat. Аз тря--- -а---бо-- о-е. А_ т_____ д_ р_____ о___ А- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ------------------------ Аз трябва да работя още. 0
Az -r-a-v---a --b-tya -s-c--. A_ t______ d_ r______ o______ A- t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. ----------------------------- Az tryabva da rabotya oshche.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Аз ня-- д- ---ан-- --щото----б-- -- --бот---щ-. А_ н___ д_ о______ з_____ т_____ д_ р_____ о___ А- н-м- д- о-т-н-, з-щ-т- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ----------------------------------------------- Аз няма да остана, защото трябва да работя още. 0
A--nya-a -- o-t-na- -a-hc-------y-bva -a---b-t-- o--c-e. A_ n____ d_ o______ z________ t______ d_ r______ o______ A- n-a-a d- o-t-n-, z-s-c-o-o t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. -------------------------------------------------------- Az nyama da ostana, zashchoto tryabva da rabotya oshche.
Proč už odcházíte? Защо си -р-г-а-- -е-е? З___ с_ т_______ в____ З-щ- с- т-ъ-в-т- в-ч-? ---------------------- Защо си тръгвате вече? 0
Za--ch- si-tr-g-ate v---e? Z______ s_ t_______ v_____ Z-s-c-o s- t-y-v-t- v-c-e- -------------------------- Zashcho si trygvate veche?
Jsem unavený. А- -ъ----ор-н / ум-рен-. А_ с__ у_____ / у_______ А- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------ Аз съм уморен / уморена. 0
Az -----m-r-- / um--e--. A_ s__ u_____ / u_______ A- s-m u-o-e- / u-o-e-a- ------------------------ Az sym umoren / umorena.
Jdu pryč, protože jsem unavený. А-----т-ъ--а-- --що-о с-м-ум---н-/ ----ена. А_ с_ т_______ з_____ с__ у_____ / у_______ А- с- т-ъ-в-м- з-щ-т- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------------------------- Аз си тръгвам, защото съм уморен / уморена. 0
A- si-tr-gvam,-za-----t- sy- -m--en / umore-a. A_ s_ t_______ z________ s__ u_____ / u_______ A- s- t-y-v-m- z-s-c-o-o s-m u-o-e- / u-o-e-a- ---------------------------------------------- Az si trygvam, zashchoto sym umoren / umorena.
Proč už odjíždíte? З--о --ми-ав--е-----? З___ з_________ в____ З-щ- з-м-н-в-т- в-ч-? --------------------- Защо заминавате вече? 0
Z-s-c-- -a-inava-e --ch-? Z______ z_________ v_____ Z-s-c-o z-m-n-v-t- v-c-e- ------------------------- Zashcho zaminavate veche?
Je už pozdě. Веч----къ-но. В___ е к_____ В-ч- е к-с-о- ------------- Вече е късно. 0
Ve-h---e ----o. V____ y_ k_____ V-c-e y- k-s-o- --------------- Veche ye kysno.
Odjíždím, protože už je pozdě. З-мина--м, ----т--веч- е-к-с-о. З_________ з_____ в___ е к_____ З-м-н-в-м- з-щ-т- в-ч- е к-с-о- ------------------------------- Заминавам, защото вече е късно. 0
Z--ina-a---za-h------ve--e -----sn-. Z_________ z________ v____ y_ k_____ Z-m-n-v-m- z-s-c-o-o v-c-e y- k-s-o- ------------------------------------ Zaminavam, zashchoto veche ye kysno.

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.