Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   bg Притежателни местоимения 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шейсет и шест]

66 [sheyset i shest]

Притежателни местоимения 1

[Pritezhatelni mestoimeniya 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) аз-------- свой---си а_ – м__ / с___ / с_ а- – м-й / с-о- / с- -------------------- аз – мой / свой / си 0
az-–--o--- svo- /-si a_ – m__ / s___ / s_ a- – m-y / s-o- / s- -------------------- az – moy / svoy / si
Nemůžu najít svůj klíč. Н---ога------м--я-м-я---ю--/---оя -люч - клю---с-. Н_ м___ д_ н_____ м__ к___ / с___ к___ / к____ с__ Н- м-г- д- н-м-р- м-я к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-. -------------------------------------------------- Не мога да намеря моя ключ / своя ключ / ключа си. 0
Ne-m-ga-da ----rya -----kly--h /-sv-y- k-y-c----kly-cha--i. N_ m___ d_ n______ m___ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-. ----------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si.
Nemůžu najít svou jízdenku. Н- ---а-да наме-я м-- -и----/ св-я--и-е- /-б----а-с-. Н_ м___ д_ н_____ м__ б____ / с___ б____ / б_____ с__ Н- м-г- д- н-м-р- м-я б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-. ----------------------------------------------------- Не мога да намеря моя билет / своя билет / билета си. 0
Ne -og---- n-m-rya m-y- bil-- / svoya-bil-t --b-le-a-s-. N_ m___ d_ n______ m___ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-. -------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) т- - -в---/ с--- / -и т_ – т___ / с___ / с_ т- – т-о- / с-о- / с- --------------------- ти – твой / свой / си 0
t- –-t-oy-- s--y-/ si t_ – t___ / s___ / s_ t- – t-o- / s-o- / s- --------------------- ti – tvoy / svoy / si
Našel jsi svůj klíč? На-е-и ли-тв---к-ю- ----о---люч-----юч--с-? Н_____ л_ т___ к___ / с___ к___ / к____ с__ Н-м-р- л- т-о- к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-? ------------------------------------------- Намери ли твоя ключ / своя ключ / ключа си? 0
Na-eri -i tvo-a -l-u-- --sv-y- -ly--h-/---yuc---s-? N_____ l_ t____ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N-m-r- l- t-o-a k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-? --------------------------------------------------- Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si?
Našel jsi svou jízdenku? Н-м-ри--и т--- б-л-т-/ --оя билет / ----т- си? Н_____ л_ т___ б____ / с___ б____ / б_____ с__ Н-м-р- л- т-о- б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-? ---------------------------------------------- Намери ли твоя билет / своя билет / билета си? 0
Nam--i--- tvo-a ---e- - ----- bi-et ---ilet--si? N_____ l_ t____ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N-m-r- l- t-o-a b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-? ------------------------------------------------ Nameri li tvoya bilet / svoya bilet / bileta si?
on – jeho (svůj / svoje) той - н--о- /--у т__ – н____ / м_ т-й – н-г-в / м- ---------------- той – негов / му 0
toy-–-n-gov-/ -u t__ – n____ / m_ t-y – n-g-v / m- ---------------- toy – negov / mu
Nevíš, kde je jeho klíč? З--еш-л--къ---е н-гови-т кл-- / --ю-ъ--му? З____ л_ к___ е н_______ к___ / к_____ м__ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- к-ю- / к-ю-ъ- м-? ------------------------------------------ Знаеш ли къде е неговият ключ / ключът му? 0
Zn-es---i--y-- y- ---oviy-t klyuch-/--lyu-h-- -u? Z_____ l_ k___ y_ n________ k_____ / k_______ m__ Z-a-s- l- k-d- y- n-g-v-y-t k-y-c- / k-y-c-y- m-? ------------------------------------------------- Znaesh li kyde ye negoviyat klyuch / klyuchyt mu?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З-а-ш-л- -ъд- - не----ят--и-ет /--ил--ът--у? З____ л_ к___ е н_______ б____ / б______ м__ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- б-л-т / б-л-т-т м-? -------------------------------------------- Знаеш ли къде е неговият билет / билетът му? 0
Z--esh----k--e-ye-n----i--t-b-let-/ bil-tyt-m-? Z_____ l_ k___ y_ n________ b____ / b______ m__ Z-a-s- l- k-d- y- n-g-v-y-t b-l-t / b-l-t-t m-? ----------------------------------------------- Znaesh li kyde ye negoviyat bilet / biletyt mu?
ona – její (svůj / svoje) тя-–--е-н-/-й т_ – н___ / й т- – н-и- / й ------------- тя – неин / й 0
t-a-–----n---y t__ – n___ / y t-a – n-i- / y -------------- tya – nein / y
Její peníze jsou pryč. Нейн-т---ари-- -а-ите й г----ма. Н______ п___ / п_____ й г_ н____ Н-й-и-е п-р- / п-р-т- й г- н-м-. -------------------------------- Нейните пари / парите й ги няма. 0
N--n-te -ar- --par--e-- -- ny-m-. N______ p___ / p_____ y g_ n_____ N-y-i-e p-r- / p-r-t- y g- n-a-a- --------------------------------- Neynite pari / parite y gi nyama.
A její kreditní karta je také pryč. Н--н-та к--д--на карт- /--редит---а - --рт--с--о-я --ма. Н______ к_______ к____ / к_________ й к____ с___ я н____ Н-й-а-а к-е-и-н- к-р-а / к-е-и-н-т- й к-р-а с-щ- я н-м-. -------------------------------------------------------- Нейната кредитна карта / кредитната й карта също я няма. 0
Neyn-ta -red-tna--a----/ k-ed-t---a --karta s---c-- y--ny---. N______ k_______ k____ / k_________ y k____ s______ y_ n_____ N-y-a-a k-e-i-n- k-r-a / k-e-i-n-t- y k-r-a s-s-c-o y- n-a-a- ------------------------------------------------------------- Neynata kreditna karta / kreditnata y karta syshcho ya nyama.
my – náš / naše (svůj / svoje) н-е-–-наш /--и н__ – н__ / н_ н-е – н-ш / н- -------------- ние – наш / ни 0
n-- ----s- / -i n__ – n___ / n_ n-e – n-s- / n- --------------- nie – nash / ni
Náš dědeček je nemocný. Нашия--д-д-----я-- ни-- -----. Н_____ д___ / д___ н_ е б_____ Н-ш-я- д-д- / д-д- н- е б-л-н- ------------------------------ Нашият дядо / дядо ни е болен. 0
N--h---t dyado /--y----ni y- bole-. N_______ d____ / d____ n_ y_ b_____ N-s-i-a- d-a-o / d-a-o n- y- b-l-n- ----------------------------------- Nashiyat dyado / dyado ni ye bolen.
Naše babička je zdravá. На-----б-ба---баб--н--е--др-ва. Н_____ б___ / б___ н_ е з______ Н-ш-т- б-б- / б-б- н- е з-р-в-. ------------------------------- Нашата баба / баба ни е здрава. 0
N--h--- b--a / -a----i-y----r---. N______ b___ / b___ n_ y_ z______ N-s-a-a b-b- / b-b- n- y- z-r-v-. --------------------------------- Nashata baba / baba ni ye zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) вие-–---- ---и в__ – в__ / в_ в-е – в-ш / в- -------------- вие – ваш / ви 0
v-- ----s- --vi v__ – v___ / v_ v-e – v-s- / v- --------------- vie – vash / vi
Děti, kde je váš tatínek? Де-а,--ъд--- -аши-т-б-ща-/--а-а-в-? Д____ к___ е в_____ б___ / б___ в__ Д-ц-, к-д- е в-ш-я- б-щ- / б-щ- в-? ----------------------------------- Деца, къде е вашият баща / баща ви? 0
D-tsa- k--e ye---s-iya--ba-hch- / b-s--ha vi? D_____ k___ y_ v_______ b______ / b______ v__ D-t-a- k-d- y- v-s-i-a- b-s-c-a / b-s-c-a v-? --------------------------------------------- Detsa, kyde ye vashiyat bashcha / bashcha vi?
Děti, kde je vaše maminka? Д-ца,-к-де-е в--------й---/ -айк- -и? Д____ к___ е в_____ м____ / м____ в__ Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-й-а / м-й-а в-? ------------------------------------- Деца, къде е вашата майка / майка ви? 0
D-tsa- --de-ye-vas-at-----k- - --yk----? D_____ k___ y_ v______ m____ / m____ v__ D-t-a- k-d- y- v-s-a-a m-y-a / m-y-a v-? ---------------------------------------- Detsa, kyde ye vashata mayka / mayka vi?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!