Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   hy Past tense of modal verbs 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [ութանասունութ]

88 [ut’anasunut’]

Past tense of modal verbs 2

[ants’yaly bayerov 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. Իմ -ղան-չ----ւ--ւմ տի-ն-կի հե- խ--ալ: Իմ տղան չէր ուզում տիկնիկի հետ խաղալ: Ի- տ-ա- չ-ր ո-զ-ւ- տ-կ-ի-ի հ-տ խ-ղ-լ- ------------------------------------- Իմ տղան չէր ուզում տիկնիկի հետ խաղալ: 0
Im-t---- c-’-r-uz-- t-k--k- h------g--l Im tghan ch’er uzum tikniki het khaghal I- t-h-n c-’-r u-u- t-k-i-i h-t k-a-h-l --------------------------------------- Im tghan ch’er uzum tikniki het khaghal
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. Իմ-աղջիկ- չէր-ուզում---ւ------ա-ալ: Իմ աղջիկը չէր ուզում ֆուտբոլ խաղալ: Ի- ա-ջ-կ- չ-ր ո-զ-ւ- ֆ-ւ-բ-լ խ-ղ-լ- ----------------------------------- Իմ աղջիկը չէր ուզում ֆուտբոլ խաղալ: 0
I--a-hj--y-c-’e- u-u- fu-bo---h--h-l Im aghjiky ch’er uzum futbol khaghal I- a-h-i-y c-’-r u-u- f-t-o- k-a-h-l ------------------------------------ Im aghjiky ch’er uzum futbol khaghal
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. Իմ -ի-ը չէ- ուզում--մ հետ--ախ------ղալ: Իմ կինը չէր ուզում իմ հետ շախմատ խաղալ: Ի- կ-ն- չ-ր ո-զ-ւ- ի- հ-տ շ-խ-ա- խ-ղ-լ- --------------------------------------- Իմ կինը չէր ուզում իմ հետ շախմատ խաղալ: 0
Im k-------er -z-m -m---t -h------------al Im kiny ch’er uzum im het shakhmat khaghal I- k-n- c-’-r u-u- i- h-t s-a-h-a- k-a-h-l ------------------------------------------ Im kiny ch’er uzum im het shakhmat khaghal
Moje děti nechtěly jít na procházku. Իմ--ր---ն--ը-չէ-- ո---ւմ-զբո--նքի--ն-լ: Իմ երեխաները չէին ուզում զբոսանքի գնալ: Ի- ե-ե-ա-ե-ը չ-ի- ո-զ-ւ- զ-ո-ա-ք- գ-ա-: --------------------------------------- Իմ երեխաները չէին ուզում զբոսանքի գնալ: 0
Im ----khan--y-c---in---u- --o---k---gnal Im yerekhanery ch’ein uzum zbosank’i gnal I- y-r-k-a-e-y c-’-i- u-u- z-o-a-k-i g-a- ----------------------------------------- Im yerekhanery ch’ein uzum zbosank’i gnal
Nechtěly uklidit pokoj. Ն-ա-- -էի--ու-ո-- -են-ակ------ք-լ: Նրանք չէին ուզում սենյակը հավաքել: Ն-ա-ք չ-ի- ո-զ-ւ- ս-ն-ա-ը հ-վ-ք-լ- ---------------------------------- Նրանք չէին ուզում սենյակը հավաքել: 0
Nr--k’-ch--in u--m s-n-a-y-h-va-’y-l Nrank’ ch’ein uzum senyaky havak’yel N-a-k- c-’-i- u-u- s-n-a-y h-v-k-y-l ------------------------------------ Nrank’ ch’ein uzum senyaky havak’yel
Nechtěly jít do postele / spát. Նր-նք---ի- -ւ---մ անկող-- գ-ա-: Նրանք չէին ուզում անկողին գնալ: Ն-ա-ք չ-ի- ո-զ-ւ- ա-կ-ղ-ն գ-ա-: ------------------------------- Նրանք չէին ուզում անկողին գնալ: 0
Nr---’ ch’e-n--zum a-ko---n-gn-l Nrank’ ch’ein uzum ankoghin gnal N-a-k- c-’-i- u-u- a-k-g-i- g-a- -------------------------------- Nrank’ ch’ein uzum ankoghin gnal
Nesměl jíst zmrzlinu. Ն-ա- -է- --ւ-լ--ր------ա--ա-ա- ո-տել: Նրան չէր թույլատրվում պաղպաղակ ուտել: Ն-ա- չ-ր թ-ւ-լ-տ-վ-ւ- պ-ղ-ա-ա- ո-տ-լ- ------------------------------------- Նրան չէր թույլատրվում պաղպաղակ ուտել: 0
Nr-n -h’----’-ylat--u--p-g--ag--k-utel Nran ch’er t’uylatrvum paghpaghak utel N-a- c-’-r t-u-l-t-v-m p-g-p-g-a- u-e- -------------------------------------- Nran ch’er t’uylatrvum paghpaghak utel
Nesměl jíst čokoládu. Նրա--չ---թույլ-տրվում շոկ-լ-դ---տել: Նրան չէր թույլատրվում շոկոլադ ուտել: Ն-ա- չ-ր թ-ւ-լ-տ-վ-ւ- շ-կ-լ-դ ո-տ-լ- ------------------------------------ Նրան չէր թույլատրվում շոկոլադ ուտել: 0
Nran--h-er-----l-t-v----h-ko-ad----l Nran ch’er t’uylatrvum shokolad utel N-a- c-’-r t-u-l-t-v-m s-o-o-a- u-e- ------------------------------------ Nran ch’er t’uylatrvum shokolad utel
Nesměl jíst bonbóny. Նր-ն չէ--թու--ատրվու- -ո-ֆե--ո-տել: Նրան չէր թույլատրվում կոնֆետ ուտել: Ն-ա- չ-ր թ-ւ-լ-տ-վ-ւ- կ-ն-ե- ո-տ-լ- ----------------------------------- Նրան չէր թույլատրվում կոնֆետ ուտել: 0
Nr-n--h--r t’uy--t---- -on--t ut-l Nran ch’er t’uylatrvum konfet utel N-a- c-’-r t-u-l-t-v-m k-n-e- u-e- ---------------------------------- Nran ch’er t’uylatrvum konfet utel
Směl / směla jsem si něco přát. Ե--կարո- էի ինչ--ր--ան-ց---անալ: Ես կարող էի ինչ որ բան ցանկանալ: Ե- կ-ր-ղ է- ի-չ ո- բ-ն ց-ն-ա-ա-: -------------------------------- Ես կարող էի ինչ որ բան ցանկանալ: 0
Yes-k---g- -i i-c-- -or -------a--anal Yes karogh ei inch’ vor ban ts’ankanal Y-s k-r-g- e- i-c-’ v-r b-n t-’-n-a-a- -------------------------------------- Yes karogh ei inch’ vor ban ts’ankanal
Směl / směla jsem si koupit šaty. Ե------ղ էի ի-- -ր --եստ --ե-: Ես կարող էի ինչ որ զգեստ գնել: Ե- կ-ր-ղ է- ի-չ ո- զ-ե-տ գ-ե-: ------------------------------ Ես կարող էի ինչ որ զգեստ գնել: 0
Yes -ar-g- -i-inch---o- -ges- g--l Yes karogh ei inch’ vor zgest gnel Y-s k-r-g- e- i-c-’ v-r z-e-t g-e- ---------------------------------- Yes karogh ei inch’ vor zgest gnel
Směl / směla jsem si vzít pralinku. Ինձ-թու-- -ր --վե- շո------վ--ցն-լ: Ինձ թույլ էր տրվել շոկոլադ վերցնել: Ի-ձ թ-ւ-լ է- տ-վ-լ շ-կ-լ-դ վ-ր-ն-լ- ----------------------------------- Ինձ թույլ էր տրվել շոկոլադ վերցնել: 0
I-d- -’uyl -r tr--l --okol---v-rts’--l Indz t’uyl er trvel shokolad verts’nel I-d- t-u-l e- t-v-l s-o-o-a- v-r-s-n-l -------------------------------------- Indz t’uyl er trvel shokolad verts’nel
Směl / směla jsi kouřit v letadle? Թո-յլա---ու-մ -- ինք----ռո-- ---լ: Թույլատրվու՞մ էր ինքնաթիռում ծխել: Թ-ւ-լ-տ-վ-ւ-մ է- ի-ք-ա-ի-ո-մ ծ-ե-: ---------------------------------- Թույլատրվու՞մ էր ինքնաթիռում ծխել: 0
T----a-r--՞- e- ----nat-ir-----s-h-l T’uylatrvu՞m er ink’nat’irrum tskhel T-u-l-t-v-՞- e- i-k-n-t-i-r-m t-k-e- ------------------------------------ T’uylatrvu՞m er ink’nat’irrum tskhel
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? Թու-լատրվու---է- հ-վա-դանո-ու------: Թույլատրվու՞մ էր հիվանդանոցում խմել: Թ-ւ-լ-տ-վ-ւ-մ է- հ-վ-ն-ա-ո-ո-մ խ-ե-: ------------------------------------ Թույլատրվու՞մ էր հիվանդանոցում խմել: 0
T-u-la----՞m -- ---a----o-------h-el T’uylatrvu՞m er hivandanots’um khmel T-u-l-t-v-՞- e- h-v-n-a-o-s-u- k-m-l ------------------------------------ T’uylatrvu՞m er hivandanots’um khmel
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? Թու-լ--րվո------ -ան-----ւրան---տա---: Թույլատրվու՞մ էր շանը հյուրանոց տանել: Թ-ւ-լ-տ-վ-ւ-մ է- շ-ն- հ-ո-ր-ն-ց տ-ն-լ- -------------------------------------- Թույլատրվու՞մ էր շանը հյուրանոց տանել: 0
T-uy-atr-u՞m ---s-any --ura---s’ ta-el T’uylatrvu՞m er shany hyuranots’ tanel T-u-l-t-v-՞- e- s-a-y h-u-a-o-s- t-n-l -------------------------------------- T’uylatrvu՞m er shany hyuranots’ tanel
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. Ար-ա---ր--եր---ե--խ-ն--ին -արել---- ե-կ-ր-դ----- -նա-: Արձակուրդներին երեխաներին կարելի էր երկար դրսում մնալ: Ա-ձ-կ-ւ-դ-ե-ի- ե-ե-ա-ե-ի- կ-ր-լ- է- ե-կ-ր դ-ս-ւ- մ-ա-: ------------------------------------------------------ Արձակուրդներին երեխաներին կարելի էր երկար դրսում մնալ: 0
Ar--a-u--n-ri-----e--a-e-in-----l- e- y-rk-----s----nal Ardzakurdnerin yerekhanerin kareli er yerkar drsum mnal A-d-a-u-d-e-i- y-r-k-a-e-i- k-r-l- e- y-r-a- d-s-m m-a- ------------------------------------------------------- Ardzakurdnerin yerekhanerin kareli er yerkar drsum mnal
Mohly si hrát dlouho na dvoře. Նր--- ---ելի-է--եր--ր -ակ-ւ--խաղա-: Նրանց կարելի էր երկար բակում խաղալ: Ն-ա-ց կ-ր-լ- է- ե-կ-ր բ-կ-ւ- խ-ղ-լ- ----------------------------------- Նրանց կարելի էր երկար բակում խաղալ: 0
N---t-- -a-e-i--- -erkar---k-m-k-aghal Nrants’ kareli er yerkar bakum khaghal N-a-t-’ k-r-l- e- y-r-a- b-k-m k-a-h-l -------------------------------------- Nrants’ kareli er yerkar bakum khaghal
Směly zůstat dlouho vzhůru. Նր--ց կ------է----կա- -րթո---մն--: Նրանց կարելի էր երկար արթուն մնալ: Ն-ա-ց կ-ր-լ- է- ե-կ-ր ա-թ-ւ- մ-ա-: ---------------------------------- Նրանց կարելի էր երկար արթուն մնալ: 0
Nr-nts’ -----i ------kar-a-t’-n mn-l Nrants’ kareli er yerkar art’un mnal N-a-t-’ k-r-l- e- y-r-a- a-t-u- m-a- ------------------------------------ Nrants’ kareli er yerkar art’un mnal

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…