Konverzační příručka

cs Seznamování   »   bg Запознанство

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [три]

3 [tri]

Запознанство

Zapoznanstvo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Ahoj! Здр--е-!-- З-ра---те! З_______ / З_________ З-р-в-й- / З-р-в-й-е- --------------------- Здравей! / Здравейте! 0
Zdr--e-----Z-ra---te! Z_______ / Z_________ Z-r-v-y- / Z-r-v-y-e- --------------------- Zdravey! / Zdraveyte!
Dobrý den! Д-бъ- -е-! Д____ д___ Д-б-р д-н- ---------- Добър ден! 0
D-b------! D____ d___ D-b-r d-n- ---------- Dobyr den!
Jak se máte? Как --? К__ с__ К-к с-? ------- Как си? 0
Ka- --? K__ s__ K-k s-? ------- Kak si?
Jste z Evropy? От-Е----а -- -те? О_ Е_____ л_ с___ О- Е-р-п- л- с-е- ----------------- От Европа ли сте? 0
O- Ye--o----- s--? O_ Y______ l_ s___ O- Y-v-o-a l- s-e- ------------------ Ot Yevropa li ste?
Jste z Ameriky? От-----и-- л- ---? О_ А______ л_ с___ О- А-е-и-а л- с-е- ------------------ От Америка ли сте? 0
O- A--r--a l- ste? O_ A______ l_ s___ O- A-e-i-a l- s-e- ------------------ Ot Amerika li ste?
Jste z Asie? О- Аз-я л-----? О_ А___ л_ с___ О- А-и- л- с-е- --------------- От Азия ли сте? 0
O----i---l- --e? O_ A____ l_ s___ O- A-i-a l- s-e- ---------------- Ot Aziya li ste?
Ve kterém hotelu bydlíte? В---й --тел---- о--е-нал-? В к__ х____ с__ о_________ В к-й х-т-л с-е о-с-д-а-и- -------------------------- В кой хотел сте отседнали? 0
V koy -h-t-- s-e-otsed--li? V k__ k_____ s__ o_________ V k-y k-o-e- s-e o-s-d-a-i- --------------------------- V koy khotel ste otsednali?
Jak dlouho už tu jste? Колк--д--г- ст--т-к? К____ д____ с__ т___ К-л-о д-л-о с-е т-к- -------------------- Колко дълго сте тук? 0
Kolko dylg- -t- tu-? K____ d____ s__ t___ K-l-o d-l-o s-e t-k- -------------------- Kolko dylgo ste tuk?
Jak dlouho tu zůstanete? К-лк- -рем---е--ста--те? К____ в____ щ_ о________ К-л-о в-е-е щ- о-т-н-т-? ------------------------ Колко време ще останете? 0
K-l----reme-----e o--a-ete? K____ v____ s____ o________ K-l-o v-e-e s-c-e o-t-n-t-? --------------------------- Kolko vreme shche ostanete?
Líbí se Vám tady? Ха---в- л--Ви-тук? Х______ л_ В_ т___ Х-р-с-а л- В- т-к- ------------------ Харесва ли Ви тук? 0
Khar--va----V---u-? K_______ l_ V_ t___ K-a-e-v- l- V- t-k- ------------------- Kharesva li Vi tuk?
Jste tu na dovolené? Ви--на-поч--к--ли-с------? В__ н_ п______ л_ с__ т___ В-е н- п-ч-в-а л- с-е т-к- -------------------------- Вие на почивка ли сте тук? 0
Vie-n---o-hi-ka-li---e-tu-? V__ n_ p_______ l_ s__ t___ V-e n- p-c-i-k- l- s-e t-k- --------------------------- Vie na pochivka li ste tuk?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Е---е-ми-на -о-ти! Е____ м_ н_ г_____ Е-а-е м- н- г-с-и- ------------------ Елате ми на гости! 0
Ela-e mi ----o--i! E____ m_ n_ g_____ E-a-e m- n- g-s-i- ------------------ Elate mi na gosti!
Tady máte mou adresu. Ет--а--ес- -и. Е__ а_____ м__ Е-о а-р-с- м-. -------------- Ето адреса ми. 0
E-o ad--sa---. E__ a_____ m__ E-o a-r-s- m-. -------------- Eto adresa mi.
Uvidíme se zítra? Ще се---д-м -и -тр-? Щ_ с_ в____ л_ у____ Щ- с- в-д-м л- у-р-? -------------------- Ще се видим ли утре? 0
S-c--------dim-l- -tre? S____ s_ v____ l_ u____ S-c-e s- v-d-m l- u-r-? ----------------------- Shche se vidim li utre?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. С--алявам- -е-- и-ам н-----ре----. С_________ в___ и___ н___ п_______ С-ж-л-в-м- в-ч- и-а- н-щ- п-е-в-д- ---------------------------------- Съжалявам, вече имам нещо предвид. 0
S-----ya-a-,---c-- imam----h-----redv-d. S___________ v____ i___ n______ p_______ S-z-a-y-v-m- v-c-e i-a- n-s-c-o p-e-v-d- ---------------------------------------- Syzhalyavam, veche imam neshcho predvid.
Čau! Ча-! Ч___ Ч-о- ---- Чао! 0
C--o! C____ C-a-! ----- Chao!
Na shledanou! До----ан-! Д_________ Д-в-ж-а-е- ---------- Довиждане! 0
D----hd---! D__________ D-v-z-d-n-! ----------- Dovizhdane!
Tak zatím! До --ор-! Д_ с_____ Д- с-о-о- --------- До скоро! 0
Do-skoro! D_ s_____ D- s-o-o- --------- Do skoro!

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….