Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   lv Vilcienā

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trīsdesmit četri]

Vilcienā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Vai--i- ir-v--c-e-- u----r-īn-? V__ š__ i_ v_______ u_ B_______ V-i š-s i- v-l-i-n- u- B-r-ī-i- ------------------------------- Vai šis ir vilciens uz Berlīni? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? C-kos a-i-t vi-cie--? C____ a____ v________ C-k-s a-i-t v-l-i-n-? --------------------- Cikos atiet vilciens? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Ci--s vi-cien- p-enāk--er-īnē? C____ v_______ p_____ B_______ C-k-s v-l-i-n- p-e-ā- B-r-ī-ē- ------------------------------ Cikos vilciens pienāk Berlīnē? 0
S dovolením, mohu projít? A-v---o-ie----a--es --rēt- --i-- gar--? A___________ v__ e_ v_____ p____ g_____ A-v-i-o-i-t- v-i e- v-r-t- p-i-t g-r-m- --------------------------------------- Atvainojiet, vai es varētu paiet garām? 0
Myslím, že toto je mé místo. E--------- -ā-i--m--- vi-t-. E_ d______ t_ i_ m___ v_____ E- d-m-j-, t- i- m-n- v-e-a- ---------------------------- Es domāju, tā ir mana vieta. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. E--do-ā--,-Jūs-sē--t-m-nā---etā. E_ d______ J__ s____ m___ v_____ E- d-m-j-, J-s s-ž-t m-n- v-e-ā- -------------------------------- Es domāju, Jūs sēžat manā vietā. 0
Kde je spací vůz? Ku- -- gu-am--g--s? K__ i_ g___________ K-r i- g-ļ-m-a-o-s- ------------------- Kur ir guļamvagons? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Guļam----ns ir-vil-ie-a sast-va-----ās. G__________ i_ v_______ s______ b______ G-ļ-m-a-o-s i- v-l-i-n- s-s-ā-a b-i-ā-. --------------------------------------- Guļamvagons ir vilciena sastāva beigās. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. U- --r -r -e--or----g-ns? –-V--ci-na sas---a---kum-. U_ k__ i_ r______________ – V_______ s______ s______ U- k-r i- r-s-o-ā-v-g-n-? – V-l-i-n- s-s-ā-a s-k-m-. ---------------------------------------------------- Un kur ir restorānvagons? – Vilciena sastāva sākumā. 0
Mohu spát dole? V-i es-va-- ---------ā? V__ e_ v___ g____ l____ V-i e- v-r- g-l-t l-j-? ----------------------- Vai es varu gulēt lejā? 0
Mohl bych spát uprostřed? Vai--s v------lē--v---? V__ e_ v___ g____ v____ V-i e- v-r- g-l-t v-d-? ----------------------- Vai es varu gulēt vidū? 0
Mohl bych spát nahoře? V-- es--a-u-g--ēt au---? V__ e_ v___ g____ a_____ V-i e- v-r- g-l-t a-g-ā- ------------------------ Vai es varu gulēt augšā? 0
Kdy budeme na hranici? Kad mē---ūsim--ie--o---a-? K__ m__ b____ p__ r_______ K-d m-s b-s-m p-e r-b-ž-s- -------------------------- Kad mēs būsim pie robežas? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Ci- il-s--r brau-ie---lī---B-rlī-e-? C__ i___ i_ b________ l___ B________ C-k i-g- i- b-a-c-e-s l-d- B-r-ī-e-? ------------------------------------ Cik ilgs ir brauciens līdz Berlīnei? 0
Má ten vlak zpoždění? Va--vilciens ---ējas? V__ v_______ k_______ V-i v-l-i-n- k-v-j-s- --------------------- Vai vilciens kavējas? 0
Máte něco na čtení? V-i-Jum-------u--k-s--o-pal-s--? V__ J___ i_ k___ k__ k_ p_______ V-i J-m- i- k-u- k-s k- p-l-s-t- -------------------------------- Vai Jums ir kaut kas ko palasīt? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Va- te -a---a-ūt----t-ko ēd-m- -n ---r-m-? V__ t_ v__ d____ k___ k_ ē____ u_ d_______ V-i t- v-r d-b-t k-u- k- ē-a-u u- d-e-a-u- ------------------------------------------ Vai te var dabūt kaut ko ēdamu un dzeramu? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? V-i-Jūs-v-rēt- -an- --m--i-āt--.--? V__ J__ v_____ m___ p________ 7____ V-i J-s v-r-t- m-n- p-m-d-n-t 7-0-? ----------------------------------- Vai Jūs varētu mani pamodināt 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!