Кад--ст-же-воз-- -е----?
К___ с____ в__ у Б______
К-д- с-и-е в-з у Б-р-и-?
------------------------
Када стиже воз у Берлин? 0 Kada----ž- v-- u--e-lin?K___ s____ v__ u B______K-d- s-i-e v-z u B-r-i-?------------------------Kada stiže voz u Berlin?
М-с-им--а--- то--оје мес--.
М_____ д_ ј_ т_ м___ м_____
М-с-и- д- ј- т- м-ј- м-с-о-
---------------------------
Мислим да је то моје место. 0 Mislim-da--e--- m-j----sto.M_____ d_ j_ t_ m___ m_____M-s-i- d- j- t- m-j- m-s-o----------------------------Mislim da je to moje mesto.
Гд---у ---- за -пав-ње?
Г__ с_ к___ з_ с_______
Г-е с- к-л- з- с-а-а-е-
-----------------------
Где су кола за спавање? 0 Gd--------- -- s---an--?G__ s_ k___ z_ s________G-e s- k-l- z- s-a-a-j-?------------------------Gde su kola za spavanje?
Мо-- -и--п-в--и - с---и--?
М___ л_ с______ у с_______
М-г- л- с-а-а-и у с-е-и-и-
--------------------------
Могу ли спавати у средини? 0 Mogu li ---v--i-- -r-d-ni?M___ l_ s______ u s_______M-g- l- s-a-a-i u s-e-i-i---------------------------Mogu li spavati u sredini?
Да ---в-з--асн-?
Д_ л_ в__ к_____
Д- л- в-з к-с-и-
----------------
Да ли воз касни? 0 D- li vo--kas--?D_ l_ v__ k_____D- l- v-z k-s-i-----------------Da li voz kasni?
Мо-е -и -е--вд--добити ----- з------- ---ити?
М___ л_ с_ о___ д_____ н____ з_ ј____ и п____
М-ж- л- с- о-д- д-б-т- н-ш-о з- ј-с-и и п-т-?
---------------------------------------------
Може ли се овде добити нешто за јести и пити? 0 Mož------e o-d- -o--ti-n-š-o--a j-sti i--it-?M___ l_ s_ o___ d_____ n____ z_ j____ i p____M-ž- l- s- o-d- d-b-t- n-š-o z- j-s-i i p-t-?---------------------------------------------Može li se ovde dobiti nešto za jesti i piti?
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!