Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   et Rongis

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [kolmkümmend neli]

Rongis

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Kas---e on--o-- -erlii--? K__ s__ o_ r___ B________ K-s s-e o- r-n- B-r-i-n-? ------------------------- Kas see on rong Berliini? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? M-llal r--g v-lj-b? M_____ r___ v______ M-l-a- r-n- v-l-u-? ------------------- Millal rong väljub? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? M-l--l--õua- -o-- ---liin-? M_____ j____ r___ B________ M-l-a- j-u-b r-n- B-r-i-n-? --------------------------- Millal jõuab rong Berliini? 0
S dovolením, mohu projít? V--a---st, -as-ma -aa---n------? V_________ k__ m_ s______ m_____ V-b-n-u-t- k-s m- s-a-s-n m-ö-a- -------------------------------- Vabandust, kas ma saaksin mööda? 0
Myslím, že toto je mé místo. Ma ar-a-,-e- --e -- min- k-h-. M_ a_____ e_ s__ o_ m___ k____ M- a-v-n- e- s-e o- m-n- k-h-. ------------------------------ Ma arvan, et see on minu koht. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. M- -r---,--t t--i-t-t- m--u-k-h-l. M_ a_____ e_ t_ i_____ m___ k_____ M- a-v-n- e- t- i-t-t- m-n- k-h-l- ---------------------------------- Ma arvan, et te istute minu kohal. 0
Kde je spací vůz? K-s-on -a-a-----g-n? K__ o_ m____________ K-s o- m-g-m-s-a-u-? -------------------- Kus on magamisvagun? 0
Spací vůz je na konci vlaku. M--a---v--u- on-ro--- ta-um-se----s--. M___________ o_ r____ t________ o_____ M-g-m-s-a-u- o- r-n-i t-g-m-s-s o-s-s- -------------------------------------- Magamisvagun on rongi tagumises otsas. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Ja-ku---n re---r-ni-a-u---- Ee-o----. J_ k__ o_ r______________ – E________ J- k-s o- r-s-o-a-i-a-u-? – E-s-t-a-. ------------------------------------- Ja kus on restoranivagun? – Eesotsas. 0
Mohu spát dole? K----a----n all --ga--? K__ m_ v___ a__ m______ K-s m- v-i- a-l m-g-d-? ----------------------- Kas ma võin all magada? 0
Mohl bych spát uprostřed? K-s -- v--n --s--- maga--? K__ m_ v___ k_____ m______ K-s m- v-i- k-s-e- m-g-d-? -------------------------- Kas ma võin keskel magada? 0
Mohl bych spát nahoře? Ka---- -õ-n -l---- maga-a? K__ m_ v___ ü_____ m______ K-s m- v-i- ü-e-a- m-g-d-? -------------------------- Kas ma võin üleval magada? 0
Kdy budeme na hranici? M-l-al--e-piir----jõu-m-? M_____ m_ p______ j______ M-l-a- m- p-i-i-e j-u-m-? ------------------------- Millal me piirile jõuame? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Ku- ka----e-t-b-sõ-t ---li-ni? K__ k___ k_____ s___ B________ K-i k-u- k-s-a- s-i- B-r-i-n-? ------------------------------ Kui kaua kestab sõit Berliini? 0
Má ten vlak zpoždění? Ka---o-g---l----? K__ r___ h_______ K-s r-n- h-l-n-b- ----------------- Kas rong hilineb? 0
Máte něco na čtení? Ka- t-i--on-mi--g- l----a? K__ t___ o_ m_____ l______ K-s t-i- o- m-d-g- l-g-d-? -------------------------- Kas teil on midagi lugeda? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? K-- si-n---a-s mi-a-i s-üa ja---ua? K__ s___ s____ m_____ s___ j_ j____ K-s s-i- s-a-s m-d-g- s-ü- j- j-u-? ----------------------------------- Kas siin saaks midagi süüa ja juua? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? K----- ä--t--s-t--m-n--palun ke---7.00? K__ t_ ä_________ m___ p____ k___ 7____ K-s t- ä-a-a-s-t- m-n- p-l-n k-l- 7-0-? --------------------------------------- Kas te ärataksite mind palun kell 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!