Ե՞ր--է--ե-ն----այ------քը:
Ե՞րբ է մեկնում այս գնացքը:
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ ա-ս գ-ա-ք-:
--------------------------
Ե՞րբ է մեկնում այս գնացքը: 0 Y--rb-- m---u- a-s --ats’--yYe՞rb e meknum ays gnats’k’yY-՞-b e m-k-u- a-s g-a-s-k-y----------------------------Ye՞rb e meknum ays gnats’k’y
Կ----- կար--ի--- ան-նե-:
Կներեք կարելի՞ է անցնել:
Կ-ե-ե- կ-ր-լ-՞ է ա-ց-ե-:
------------------------
Կներեք կարելի՞ է անցնել: 0 K-e-e-’--areli- e --ts--elKnerek’ kareli՞ e ants’nelK-e-e-’ k-r-l-՞ e a-t-’-e---------------------------Knerek’ kareli՞ e ants’nel
Ես -ար---մ-ե-,-------ի- -եղն է:
Ես կարծում եմ, որ սա իմ տեղն է:
Ե- կ-ր-ո-մ ե-, ո- ս- ի- տ-ղ- է-
-------------------------------
Ես կարծում եմ, որ սա իմ տեղն է: 0 Yes-k-rt-um y-m- vor -a----teg-n-eYes kartsum yem, vor sa im teghn eY-s k-r-s-m y-m- v-r s- i- t-g-n e----------------------------------Yes kartsum yem, vor sa im teghn e
Որտ-----վ-գո----ջ--ան-:
Որտեղ է վագոն-ննջարանը:
Ո-տ-ղ է վ-գ-ն-ն-ջ-ր-ն-:
-----------------------
Որտեղ է վագոն-ննջարանը: 0 V-rte---- v-g-n-n---r-nyVortegh e vagon-nnjaranyV-r-e-h e v-g-n-n-j-r-n-------------------------Vortegh e vagon-nnjarany
Վ-գ-ն-ն-ջարանվա--ն- -տ----մ-- ---ց-- -ե-ջ-ւմ:
Վագոն-ննջարանվագոնը գտնվում է գնացքի վերջում:
Վ-գ-ն-ն-ջ-ր-ն-ա-ո-ը գ-ն-ո-մ է գ-ա-ք- վ-ր-ո-մ-
---------------------------------------------
Վագոն-ննջարանվագոնը գտնվում է գնացքի վերջում: 0 Va-o---nj-----a--ny-gtn--m e -nats’k’---e-j-mVagon-nnjaranvagony gtnvum e gnats’k’i verjumV-g-n-n-j-r-n-a-o-y g-n-u- e g-a-s-k-i v-r-u----------------------------------------------Vagon-nnjaranvagony gtnvum e gnats’k’i verjum
Իսկ որ-ե՞ղ-է-վ------ես---ա-ը ---ռ-ջ----սո--:
Իսկ որտե՞ղ է վագոն-ռեստորանը - Առաջնամասում:
Ի-կ ո-տ-՞- է վ-գ-ն-ռ-ս-ո-ա-ը - Ա-ա-ն-մ-ս-ւ-:
--------------------------------------------
Իսկ որտե՞ղ է վագոն-ռեստորանը - Առաջնամասում: 0 Is- vort--gh e-v--on-r-e---rany-- Ar-ajna-as-mIsk vorte՞gh e vagon-rrestorany - ArrajnamasumI-k v-r-e-g- e v-g-n-r-e-t-r-n- - A-r-j-a-a-u-----------------------------------------------Isk vorte՞gh e vagon-rrestorany - Arrajnamasum
Կ--ե-ի՞-է ե- -ե----ւ--ք-ե-:
Կարելի՞ է ես ներքևում քնեմ:
Կ-ր-լ-՞ է ե- ն-ր-և-ւ- ք-ե-:
---------------------------
Կարելի՞ է ես ներքևում քնեմ: 0 Karel-- - y-s-ner-’ye-u--k-n-mKareli՞ e yes nerk’yevum k’nemK-r-l-՞ e y-s n-r-’-e-u- k-n-m------------------------------Kareli՞ e yes nerk’yevum k’nem
Կ-ր-լի-----ս-մ---- -ա-կ--մ քն--:
Կարելի՞ է ես միջին հարկում քնեմ:
Կ-ր-լ-՞ է ե- մ-ջ-ն հ-ր-ո-մ ք-ե-:
--------------------------------
Կարելի՞ է ես միջին հարկում քնեմ: 0 K-r-l-՞ e y-s mi--n h---um k’--mKareli՞ e yes mijin harkum k’nemK-r-l-՞ e y-s m-j-n h-r-u- k-n-m--------------------------------Kareli՞ e yes mijin harkum k’nem
Կ---լի՞ ---------ու- ք-ե-:
Կարելի՞ է ես վերևում քնեմ:
Կ-ր-լ-՞ է ե- վ-ր-ո-մ ք-ե-:
--------------------------
Կարելի՞ է ես վերևում քնեմ: 0 K-r--i՞-e yes -----um k---mKareli՞ e yes verevum k’nemK-r-l-՞ e y-s v-r-v-m k-n-m---------------------------Kareli՞ e yes verevum k’nem
Կ--դ-------չ-ո----ն ո---՞-:
Կարդալու ինչ որ բան ունե՞ք:
Կ-ր-ա-ո- ի-չ ո- բ-ն ո-ն-՞-:
---------------------------
Կարդալու ինչ որ բան ունե՞ք: 0 K--dalu -n--- v-r b---u-e--’Kardalu inch’ vor ban une՞k’K-r-a-u i-c-’ v-r b-n u-e-k-----------------------------Kardalu inch’ vor ban une՞k’
Կ--ե-ի- - -----ղ-ինչ--- -ւ-ե--ւ և -մելու -ա- ս---ա-:
Կարելի՞ է այստեղ ինչ-որ ուտելու և խմելու բան ստանալ:
Կ-ր-լ-՞ է ա-ս-ե- ի-չ-ո- ո-տ-լ-ւ և խ-ե-ո- բ-ն ս-ա-ա-:
----------------------------------------------------
Կարելի՞ է այստեղ ինչ-որ ուտելու և խմելու բան ստանալ: 0 Kar-li՞-e -y---gh -nch--------e-u-yev ----l- ba--st---lKareli՞ e aystegh inch’-vor utelu yev khmelu ban stanalK-r-l-՞ e a-s-e-h i-c-’-v-r u-e-u y-v k-m-l- b-n s-a-a--------------------------------------------------------Kareli՞ e aystegh inch’-vor utelu yev khmelu ban stanal
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití?
Կարելի՞ է այստեղ ինչ-որ ուտելու և խմելու բան ստանալ:
Kareli՞ e aystegh inch’-vor utelu yev khmelu ban stanal
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!