Konverzační příručka

cs Části těla   »   lv Ķermeņa daļas

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [piecdesmit astoņi]

Ķermeņa daļas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Es -īmēj- -īri--i. E_ z_____ v_______ E- z-m-j- v-r-e-i- ------------------ Es zīmēju vīrieti. 0
Nejdříve hlavu. V---------al--. V_______ g_____ V-s-i-m- g-l-u- --------------- Vispirms galvu. 0
Ten muž má na sobě klobouk. V--i-t-m--r -la--ale. V_______ i_ p________ V-r-e-i- i- p-a-m-l-. --------------------- Vīrietim ir platmale. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Ma-us ner--z. M____ n______ M-t-s n-r-d-. ------------- Matus neredz. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. A-sis-a-ī-n-r--z. A____ a__ n______ A-s-s a-ī n-r-d-. ----------------- Ausis arī neredz. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. M--u-u -rī------z. M_____ a__ n______ M-g-r- a-ī n-r-d-. ------------------ Muguru arī neredz. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Es zīmē-u-acis-un----i. E_ z_____ a___ u_ m____ E- z-m-j- a-i- u- m-t-. ----------------------- Es zīmēju acis un muti. 0
Ten muž tančí a směje se. V---e-i--de-o u- s--ja-. V_______ d___ u_ s______ V-r-e-i- d-j- u- s-e-a-. ------------------------ Vīrietis dejo un smejas. 0
Ten muž má dlouhý nos. V-r----m ir-g--š-deguns. V_______ i_ g___ d______ V-r-e-i- i- g-r- d-g-n-. ------------------------ Vīrietim ir garš deguns. 0
V rukou drží hůl. R--ās v-ņš t-- s-ieķi. R____ v___ t__ s______ R-k-s v-ņ- t-r s-i-ķ-. ---------------------- Rokās viņš tur spieķi. 0
Kolem krku má také šálu. A--k---u vi----ir-š-ll-. A_ k____ v____ i_ š_____ A- k-k-u v-ņ-m i- š-l-e- ------------------------ Ap kaklu viņam ir šalle. 0
Je zima a je chladno. I---iema -- ---a-k-t-. I_ z____ u_ i_ a______ I- z-e-a u- i- a-k-t-. ---------------------- Ir ziema un ir auksts. 0
Jeho paže jsou silné. R-----ir-s---īg-s. R____ i_ s________ R-k-s i- s-ē-ī-a-. ------------------ Rokas ir spēcīgas. 0
I jeho nohy jsou silné. Kājas ar---r-s-ēcī-a-. K____ a__ i_ s________ K-j-s a-ī i- s-ē-ī-a-. ---------------------- Kājas arī ir spēcīgas. 0
Ten muž je ze sněhu. Vī-s -- -o s----a. V___ i_ n_ s______ V-r- i- n- s-i-g-. ------------------ Vīrs ir no sniega. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Vi-a- --v--------- m-teļ-. V____ n__ b____ u_ m______ V-ņ-m n-v b-k-u u- m-t-ļ-. -------------------------- Viņam nav bikšu un mēteļa. 0
Ale nemrzne. B-- ---am--------. B__ v____ n_______ B-t v-r-m n-s-l-t- ------------------ Bet vīram nesalst. 0
Je to sněhulák. Ta--i- s--ega-īrs. T__ i_ s__________ T-s i- s-i-g-v-r-. ------------------ Tas ir sniegavīrs. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + lotyština (1-100) MP3 lotyština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...