Konverzační příručka

cs Čísla   »   lv Skaitļi

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [septiņi]

Skaitļi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Počítám: Es-ska-tu: E_ s______ E- s-a-t-: ---------- Es skaitu: 0
jedna, dvě, tři v---s,-d-v-, -r-s v_____ d____ t___ v-e-s- d-v-, t-ī- ----------------- viens, divi, trīs 0
Počítám do tří. Es-skait---īd- t-īs. E_ s_____ l___ t____ E- s-a-t- l-d- t-ī-. -------------------- Es skaitu līdz trīs. 0
Počítám dále: Es skai-u--ā--k: E_ s_____ t_____ E- s-a-t- t-l-k- ---------------- Es skaitu tālāk: 0
čtyři, pět, šest, č-tri- pieci- --š-, č_____ p_____ s____ č-t-i- p-e-i- s-š-, ------------------- četri, pieci, seši, 0
sedm, osm, devět sep-i-i--a-toņ---de---i s_______ a______ d_____ s-p-i-i- a-t-ņ-, d-v-ņ- ----------------------- septiņi, astoņi, deviņi 0
Počítám. Es -kai--. E_ s______ E- s-a-t-. ---------- Es skaitu. 0
Počítáš. Tu -kai-i. T_ s______ T- s-a-t-. ---------- Tu skaiti. 0
Počítá. V--- --a-t-. V___ s______ V-ņ- s-a-t-. ------------ Viņš skaita. 0
Jedna. První. V-en--------is. V_____ P_______ V-e-s- P-r-a-s- --------------- Viens. Pirmais. 0
Dvě. Druhý. Divi. Ot----. D____ O______ D-v-. O-r-i-. ------------- Divi. Otrais. 0
Tři. Třetí. T-īs---r--a--. T____ T_______ T-ī-. T-e-a-s- -------------- Trīs. Trešais. 0
Čtyři. Čtvrtý. Če---. -e-urtai-. Č_____ C_________ Č-t-i- C-t-r-a-s- ----------------- Četri. Ceturtais. 0
Pět. Pátý. Pie-i- P-ek-a-s. P_____ P________ P-e-i- P-e-t-i-. ---------------- Pieci. Piektais. 0
Šest. Šestý. Seš-- S----i-. S____ S_______ S-š-. S-s-a-s- -------------- Seši. Sestais. 0
Sedm. Sedmý. S-p------S-pt-tais. S_______ S_________ S-p-i-i- S-p-ī-a-s- ------------------- Septiņi. Septītais. 0
Osm. Osmý. Ast-ņi- -s-----s. A______ A________ A-t-ņ-. A-t-t-i-. ----------------- Astoņi. Astotais. 0
Devět. Devátý. Devi--.---vīt-i-. D______ D________ D-v-ņ-. D-v-t-i-. ----------------- Deviņi. Devītais. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + lotyština (1-100) MP3 lotyština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!