Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   lv kaut ko pamatot 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [septiņdesmit pieci]

kaut ko pamatot 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Kāpē- -ūs-nen-kat? K____ J__ n_______ K-p-c J-s n-n-k-t- ------------------ Kāpēc Jūs nenākat? 0
Je špatné počasí. L---s----t----li-ts. L____ i_ t__ s______ L-i-s i- t-k s-i-t-. -------------------- Laiks ir tik slikts. 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Es---nā-u---o-ir sl---s la---. E_ n______ j_ i_ s_____ l_____ E- n-n-k-, j- i- s-i-t- l-i-s- ------------------------------ Es nenāku, jo ir slikts laiks. 0
Proč nepřijde? Kāpēc v--š n-n-k? K____ v___ n_____ K-p-c v-ņ- n-n-k- ----------------- Kāpēc viņš nenāk? 0
Není pozván. Vi-š---- u--icin--s. V___ n__ u__________ V-ņ- n-v u-a-c-n-t-. -------------------- Viņš nav uzaicināts. 0
Nepřijde, protože není pozván. Vi-- ne-āk, jo -av --aicin-ts. V___ n_____ j_ n__ u__________ V-ņ- n-n-k- j- n-v u-a-c-n-t-. ------------------------------ Viņš nenāk, jo nav uzaicināts. 0
Proč nepřijdeš? Kā-ē- -u n-n--? K____ t_ n_____ K-p-c t- n-n-c- --------------- Kāpēc tu nenāc? 0
Nemám čas. Ma- -a- ---k-. M__ n__ l_____ M-n n-v l-i-a- -------------- Man nav laika. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. Es nen-ku- -o-m-- --v--a-ka. E_ n______ j_ m__ n__ l_____ E- n-n-k-, j- m-n n-v l-i-a- ---------------------------- Es nenāku, jo man nav laika. 0
Proč nezůstaneš? Kā-ēc--u-n-pa----? K____ t_ n________ K-p-c t- n-p-l-e-? ------------------ Kāpēc tu nepaliec? 0
Musím ještě pracovat. M-- vēl-j--t---ā. M__ v__ j________ M-n v-l j-s-r-d-. ----------------- Man vēl jāstrādā. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Es -epalie-----o--a----- -ā--r-d-. E_ n_________ j_ m__ v__ j________ E- n-p-l-e-u- j- m-n v-l j-s-r-d-. ---------------------------------- Es nepalieku, jo man vēl jāstrādā. 0
Proč už odcházíte? K--ē- J-s --u-ai----t? K____ J__ j__ a_______ K-p-c J-s j-u a-z-j-t- ---------------------- Kāpēc Jūs jau aizejat? 0
Jsem unavený. E- es-u--o--r-s-. E_ e___ n________ E- e-m- n-g-r-s-. ----------------- Es esmu nogurusi. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. Es--i-eju,-j--e--u -o---u-i. E_ a______ j_ e___ n________ E- a-z-j-, j- e-m- n-g-r-s-. ---------------------------- Es aizeju, jo esmu nogurusi. 0
Proč už odjíždíte? Kā-ē- --s --u aiz--a--a-? K____ J__ j__ a__________ K-p-c J-s j-u a-z-r-u-a-? ------------------------- Kāpēc Jūs jau aizbraucat? 0
Je už pozdě. Ir-j-u-v--s. I_ j__ v____ I- j-u v-l-. ------------ Ir jau vēls. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. Es b--u-u-pr----jo -r-ja- v-ls. E_ b_____ p____ j_ i_ j__ v____ E- b-a-c- p-o-, j- i- j-u v-l-. ------------------------------- Es braucu prom, jo ir jau vēls. 0

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.