Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   lv Uzdot jautājumus 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [sešdesmit divi]

Uzdot jautājumus 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
učit se m-cīt--s mācīties m-c-t-e- -------- mācīties 0
Učí se žáci hodně? Vai-s---ē-------s da---? Vai skolēni mācās daudz? V-i s-o-ē-i m-c-s d-u-z- ------------------------ Vai skolēni mācās daudz? 0
Ne, učí se málo. Nē, -i-- mācā----z. Nē, viņi mācās maz. N-, v-ņ- m-c-s m-z- ------------------- Nē, viņi mācās maz. 0
ptát se j----t jautāt j-u-ā- ------ jautāt 0
Ptáte se často učitele? V-i -ū--b--ži --u-āja---kol-t--a-? Vai Jūs bieži jautājat skolotājam? V-i J-s b-e-i j-u-ā-a- s-o-o-ā-a-? ---------------------------------- Vai Jūs bieži jautājat skolotājam? 0
Ne, neptám se ho často. Nē,-e--viņ-m--e----ā-- b----. Nē, es viņam nejautāju bieži. N-, e- v-ņ-m n-j-u-ā-u b-e-i- ----------------------------- Nē, es viņam nejautāju bieži. 0
odpovídat a---l-ēt atbildēt a-b-l-ē- -------- atbildēt 0
Odpovězte, prosím. At----iet--lū-zu! Atbildiet, lūdzu! A-b-l-i-t- l-d-u- ----------------- Atbildiet, lūdzu! 0
Odpovídám. E- atbildu. Es atbildu. E- a-b-l-u- ----------- Es atbildu. 0
pracovat st--d-t strādāt s-r-d-t ------- strādāt 0
Pracuje právě? V----iņ- paš---k----ā-ā? Vai viņš pašlaik strādā? V-i v-ņ- p-š-a-k s-r-d-? ------------------------ Vai viņš pašlaik strādā? 0
Ano, právě pracuje. J------- pa--aik--trādā. Jā, viņš pašlaik strādā. J-, v-ņ- p-š-a-k s-r-d-. ------------------------ Jā, viņš pašlaik strādā. 0
přijít nākt nākt n-k- ---- nākt 0
Přijdete? Va---ūs -----et? Vai Jūs nāksiet? V-i J-s n-k-i-t- ---------------- Vai Jūs nāksiet? 0
Ano, přijdeme hned. J-, -ē--tūlīt-n-----. Jā, mēs tūlīt nāksim. J-, m-s t-l-t n-k-i-. --------------------- Jā, mēs tūlīt nāksim. 0
bydlet d--v-t dzīvot d-ī-o- ------ dzīvot 0
Bydlíte v Berlíně? V-i-Jū- -zī-o-at---rlīn-? Vai Jūs dzīvojat Berlīnē? V-i J-s d-ī-o-a- B-r-ī-ē- ------------------------- Vai Jūs dzīvojat Berlīnē? 0
Ano, bydlím v Berlíně. J-,--- d--vo-- Be---nē. Jā, es dzīvoju Berlīnē. J-, e- d-ī-o-u B-r-ī-ē- ----------------------- Jā, es dzīvoju Berlīnē. 0

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!