Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   mk Во воз

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [триесет и четири]

34 [triyesyet i chyetiri]

Во воз

[Vo voz]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Д-ли--в--- в-зот ---Б-рл--? Д___ о__ е в____ з_ Б______ Д-л- о-а е в-з-т з- Б-р-и-? --------------------------- Дали ова е возот за Берлин? 0
D--i-o---ye voz-t -a B--r--n? D___ o__ y_ v____ z_ B_______ D-l- o-a y- v-z-t z- B-e-l-n- ----------------------------- Dali ova ye vozot za Byerlin?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? К-г- -рг-у-а во--т? К___ т______ в_____ К-г- т-г-у-а в-з-т- ------------------- Кога тргнува возот? 0
Kog-a--rguno--a v--ot? K____ t________ v_____ K-g-a t-g-n-o-a v-z-t- ---------------------- Kogua trgunoova vozot?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? К-га прист-гнув- --з------Бе-ли-? К___ п__________ в____ в_ Б______ К-г- п-и-т-г-у-а в-з-т в- Б-р-и-? --------------------------------- Кога пристигнува возот во Берлин? 0
Kogu- ------g--o-va------ -o -y--li-? K____ p____________ v____ v_ B_______ K-g-a p-i-t-g-n-o-a v-z-t v- B-e-l-n- ------------------------------------- Kogua pristigunoova vozot vo Byerlin?
S dovolením, mohu projít? П-ос-е----с---м-ли д- п----а-? П________ с____ л_ д_ п_______ П-о-т-т-, с-е-м л- д- п-м-н-м- ------------------------------ Простете, смеам ли да поминам? 0
P---tyetye--s--e-m-l---- -om----? P__________ s_____ l_ d_ p_______ P-o-t-e-y-, s-y-a- l- d- p-m-n-m- --------------------------------- Prostyetye, smyeam li da pominam?
Myslím, že toto je mé místo. Мисла--дека --- е м---о--есто. М_____ д___ о__ е м____ м_____ М-с-а- д-к- о-а е м-е-о м-с-о- ------------------------------ Мислам дека ова е моето место. 0
Mis-am --eka ova--e--oy-to m---to. M_____ d____ o__ y_ m_____ m______ M-s-a- d-e-a o-a y- m-y-t- m-e-t-. ---------------------------------- Mislam dyeka ova ye moyeto myesto.
Myslím, že sedíte na mém místě. Мисла-----а --е ----те------е-- --сто. М_____ д___ В__ с_____ н_ м____ м_____ М-с-а- д-к- В-е с-д-т- н- м-е-о м-с-о- -------------------------------------- Мислам дека Вие седите на моето место. 0
Mi-lam-dyeka-Viye--y-d--y- na-moy-----yes-o. M_____ d____ V___ s_______ n_ m_____ m______ M-s-a- d-e-a V-y- s-e-i-y- n- m-y-t- m-e-t-. -------------------------------------------- Mislam dyeka Viye syeditye na moyeto myesto.
Kde je spací vůz? К-де-е----он-т--- с-и-њ-? К___ е в______ з_ с______ К-д- е в-г-н-т з- с-и-њ-? ------------------------- Каде е вагонот за спиење? 0
K--y--ye va---no--za ---ye-ye? K____ y_ v_______ z_ s________ K-d-e y- v-g-o-o- z- s-i-e-y-? ------------------------------ Kadye ye vaguonot za spiyeњye?
Spací vůz je na konci vlaku. В--оно- -а -пиењ- е -а к-а--т -д--о-о-. В______ з_ с_____ е н_ к_____ о_ в_____ В-г-н-т з- с-и-њ- е н- к-а-о- о- в-з-т- --------------------------------------- Вагонот за спиење е на крајот од возот. 0
Va-uo--t-za-spiye--e--- n---r---- o----zo-. V_______ z_ s_______ y_ n_ k_____ o_ v_____ V-g-o-o- z- s-i-e-y- y- n- k-a-o- o- v-z-t- ------------------------------------------- Vaguonot za spiyeњye ye na kraјot od vozot.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. А-ка-е-е --го-от ------ење? – Н--п-че-о-от. А к___ е в______ з_ ј______ – Н_ п_________ А к-д- е в-г-н-т з- ј-д-њ-? – Н- п-ч-т-к-т- ------------------------------------------- А каде е вагонот за јадење? – На почетокот. 0
A k------- va--ono- z----dy--ye--–-Na --ch-et-k-t. A k____ y_ v_______ z_ ј________ – N_ p___________ A k-d-e y- v-g-o-o- z- ј-d-e-y-? – N- p-c-y-t-k-t- -------------------------------------------------- A kadye ye vaguonot za јadyeњye? – Na pochyetokot.
Mohu spát dole? М-ж-- л--да сп-ј-- д---? М____ л_ д_ с_____ д____ М-ж-м л- д- с-и-а- д-л-? ------------------------ Можам ли да спијам долу? 0
Mo-a- l---a -p---m --l-o? M____ l_ d_ s_____ d_____ M-ʐ-m l- d- s-i-a- d-l-o- ------------------------- Moʐam li da spiјam doloo?
Mohl bych spát uprostřed? М-ж-м -- д- -----м -о с--д---т-? М____ л_ д_ с_____ в_ с_________ М-ж-м л- д- с-и-а- в- с-е-и-а-а- -------------------------------- Можам ли да спијам во средината? 0
M-ʐam -- d- -p-јam -----y-d-n-ta? M____ l_ d_ s_____ v_ s__________ M-ʐ-m l- d- s-i-a- v- s-y-d-n-t-? --------------------------------- Moʐam li da spiјam vo sryedinata?
Mohl bych spát nahoře? М-ж----и -- --------о--? М____ л_ д_ с_____ г____ М-ж-м л- д- с-и-а- г-р-? ------------------------ Можам ли да спијам горе? 0
M-ʐam--i da--p---- --ory-? M____ l_ d_ s_____ g______ M-ʐ-m l- d- s-i-a- g-o-y-? -------------------------- Moʐam li da spiјam guorye?
Kdy budeme na hranici? Ко-а ќ--би-ем--н----а-и-ата? К___ ќ_ б_____ н_ г_________ К-г- ќ- б-д-м- н- г-а-и-а-а- ---------------------------- Кога ќе бидеме на границата? 0
K-gu- ---e -i-y-m----a gu-a------a? K____ k___ b_______ n_ g___________ K-g-a k-y- b-d-e-y- n- g-r-n-t-a-a- ----------------------------------- Kogua kjye bidyemye na guranitzata?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? К--к- -о-го --а- п--увањето-д--Б--лин? К____ д____ т___ п_________ д_ Б______ К-л-у д-л-о т-а- п-т-в-њ-т- д- Б-р-и-? -------------------------------------- Колку долго трае патувањето до Берлин? 0
K-lk-- ---g-o-t--y--pa-o-va--e-o--- B-er--n? K_____ d_____ t____ p___________ d_ B_______ K-l-o- d-l-u- t-a-e p-t-o-a-y-t- d- B-e-l-n- -------------------------------------------- Kolkoo dolguo traye patoovaњyeto do Byerlin?
Má ten vlak zpoždění? Д-ли---зот-д----? Д___ в____ д_____ Д-л- в-з-т д-ц-и- ----------------- Дали возот доцни? 0
D--i --zot-d-t-n-? D___ v____ d______ D-l- v-z-t d-t-n-? ------------------ Dali vozot dotzni?
Máte něco na čtení? И---е л- -е-т- з--ч-тањ-? И____ л_ н____ з_ ч______ И-а-е л- н-ш-о з- ч-т-њ-? ------------------------- Имате ли нешто за читање? 0
Ima--- -i -y--h-- za chi-aњ--? I_____ l_ n______ z_ c________ I-a-y- l- n-e-h-o z- c-i-a-y-? ------------------------------ Imatye li nyeshto za chitaњye?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? М--е ли-чов-- -вд---- д--и------о--а----ењ--и--а -----? М___ л_ ч____ о___ д_ д____ н____ з_ ј_____ и з_ п_____ М-ж- л- ч-в-к о-д- д- д-б-е н-ш-о з- ј-д-њ- и з- п-е-е- ------------------------------------------------------- Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење? 0
Mo-ye-l---h---e- -vdy- -------y----------za-----eњ-e-i----------e? M____ l_ c______ o____ d_ d_____ n______ z_ ј_______ i z_ p_______ M-ʐ-e l- c-o-y-k o-d-e d- d-b-y- n-e-h-o z- ј-d-e-y- i z- p-y-њ-e- ------------------------------------------------------------------ Moʐye li chovyek ovdye da dobiye nyeshto za јadyeњye i za piyeњye?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Дали би ----азбу--ле--о--.00-ч------е -ола-? Д___ б_ м_ р________ в_ 7___ ч____ В_ м_____ Д-л- б- м- р-з-у-и-е в- 7-0- ч-с-т В- м-л-м- -------------------------------------------- Дали би ме разбудиле во 7.00 часот Ве молам? 0
D-li--- m-e--azb----l---v- --00---a------- m-l-m? D___ b_ m__ r__________ v_ 7___ c_____ V__ m_____ D-l- b- m-e r-z-o-d-l-e v- 7-0- c-a-o- V-e m-l-m- ------------------------------------------------- Dali bi mye razboodilye vo 7.00 chasot Vye molam?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!