Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   fi Junassa

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [kolmekymmentäneljä]

Junassa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? M-neek- -ämä-j-n--B--l----i-? Meneekö tämä juna Berliiniin? M-n-e-ö t-m- j-n- B-r-i-n-i-? ----------------------------- Meneekö tämä juna Berliiniin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? M-lloin j----l---ee? Milloin juna lähtee? M-l-o-n j-n- l-h-e-? -------------------- Milloin juna lähtee? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? M-ll-in juna ---puu -e-l-i-i-n? Milloin juna saapuu Berliiniin? M-l-o-n j-n- s-a-u- B-r-i-n-i-? ------------------------------- Milloin juna saapuu Berliiniin? 0
S dovolením, mohu projít? A-t-e---, -ää-is-nk- -h-? Anteeksi, pääsisinkö ohi? A-t-e-s-, p-ä-i-i-k- o-i- ------------------------- Anteeksi, pääsisinkö ohi? 0
Myslím, že toto je mé místo. Tämä -a--a--olla --n-n---i-k-n-. Tämä taitaa olla minun paikkani. T-m- t-i-a- o-l- m-n-n p-i-k-n-. -------------------------------- Tämä taitaa olla minun paikkani. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. T----id---e--s------i----ani. Te taidatte istua paikallani. T- t-i-a-t- i-t-a p-i-a-l-n-. ----------------------------- Te taidatte istua paikallani. 0
Kde je spací vůz? M--------n-k----v-u--? Missä on nukkumavaunu? M-s-ä o- n-k-u-a-a-n-? ---------------------- Missä on nukkumavaunu? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Nuk---avau-u----j-n-n-l-p----a-sa. Nukkumavaunu on junan loppuosassa. N-k-u-a-a-n- o- j-n-n l-p-u-s-s-a- ---------------------------------- Nukkumavaunu on junan loppuosassa. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Mi----on--a---t---va--u?---J--an -l-----s-a. Missä on ravintolavaunu? – Junan alkuosassa. M-s-ä o- r-v-n-o-a-a-n-? – J-n-n a-k-o-a-s-. -------------------------------------------- Missä on ravintolavaunu? – Junan alkuosassa. 0
Mohu spát dole? Vo-n-----kk-- --ha-l--? Voinko nukkua alhaalla? V-i-k- n-k-u- a-h-a-l-? ----------------------- Voinko nukkua alhaalla? 0
Mohl bych spát uprostřed? V--------k-ua kes-el-ä? Voinko nukkua keskellä? V-i-k- n-k-u- k-s-e-l-? ----------------------- Voinko nukkua keskellä? 0
Mohl bych spát nahoře? Voin-o--uk--a y--ää-l-? Voinko nukkua ylhäällä? V-i-k- n-k-u- y-h-ä-l-? ----------------------- Voinko nukkua ylhäällä? 0
Kdy budeme na hranici? M--loi- -----e r-jal-a? Milloin olemme rajalla? M-l-o-n o-e-m- r-j-l-a- ----------------------- Milloin olemme rajalla? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Mi-e---au---matka -er--i------estä-? Miten kauan matka Berliiniin kestää? M-t-n k-u-n m-t-a B-r-i-n-i- k-s-ä-? ------------------------------------ Miten kauan matka Berliiniin kestää? 0
Má ten vlak zpoždění? On-o-jun- m--hä-sä? Onko juna myöhässä? O-k- j-n- m-ö-ä-s-? ------------------- Onko juna myöhässä? 0
Máte něco na čtení? On-- tei-lä --ta-n luke---ta? Onko teillä jotain lukemista? O-k- t-i-l- j-t-i- l-k-m-s-a- ----------------------------- Onko teillä jotain lukemista? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Voik- -ä-l---sa-d- --t----s------------u-t-v-a? Voiko täältä saada jotain syötävää ja juotavaa? V-i-o t-ä-t- s-a-a j-t-i- s-ö-ä-ä- j- j-o-a-a-? ----------------------------------------------- Voiko täältä saada jotain syötävää ja juotavaa? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Vo-si---k--t---e-ä---ä m--u- ke--- 7--0? Voisitteko te herättää minut kello 7.00? V-i-i-t-k- t- h-r-t-ä- m-n-t k-l-o 7-0-? ---------------------------------------- Voisitteko te herättää minut kello 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!