Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   hy հանրային տրանսպորտ

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [երեսունվեց]

36 [yeresunvets’]

հանրային տրանսպորտ

hanrayin transport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? Որ---ղ - կ-ն-ա--: Ո_____ է կ_______ Ո-տ-՞- է կ-ն-ա-ը- ----------------- Որտե՞ղ է կանգառը: 0
V---e----- ka--ar-y V_______ e k_______ V-r-e-g- e k-n-a-r- ------------------- Vorte՞gh e kangarry
Který autobus jede do centra? Ո-ր-ա--ո-ո--ն-- -ե-ն--մ դեպ--քա-ա-- -ե--ր-ն: Ո__ ա________ է մ______ դ___ ք_____ կ_______ Ո-ր ա-տ-բ-ւ-ն է մ-կ-ո-մ դ-պ- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- -------------------------------------------- Ո՞ր ավտոբուսն է մեկնում դեպի քաղաքի կենտրոն: 0
V-՞- -vto-u---e me-num dep- ---g-a--- --ntron V___ a_______ e m_____ d___ k________ k______ V-՞- a-t-b-s- e m-k-u- d-p- k-a-h-k-i k-n-r-n --------------------------------------------- VO՞r avtobusn e meknum depi k’aghak’i kentron
Kterou linkou musím jet? Ո՞ր--ա-ա-ի--վ-----ս- է----կ-վ-- --ր-նե-: Ո__ հ_____ ա________ է հ_______ վ_______ Ո-ր հ-մ-ր- ա-տ-բ-ւ-ն է հ-ր-ա-ո- վ-ր-ն-լ- ---------------------------------------- Ո՞ր համարի ավտոբուսն է հարկավոր վերցնել: 0
V--- h-m--- a--ob----- -a-kav-r---rts-nel V___ h_____ a_______ e h_______ v________ V-՞- h-m-r- a-t-b-s- e h-r-a-o- v-r-s-n-l ----------------------------------------- VO՞r hamari avtobusn e harkavor verts’nel
Musím přestoupit? Պե--ք է փ--ե-----ոբո-սը: Պ____ է փ____ ա_________ Պ-՞-ք է փ-խ-լ ա-տ-բ-ւ-ը- ------------------------ Պե՞տք է փոխել ավտոբուսը: 0
Pe՞----- -’--k--l-avt--usy P_____ e p_______ a_______ P-՞-k- e p-v-k-e- a-t-b-s- -------------------------- Pe՞tk’ e p’vokhel avtobusy
Kde musím přestoupit? Ո-տե՞ ղ-է պե---ա-տո-ո--ը-փոխ--: Ո____ ղ է պ___ ա________ փ_____ Ո-տ-՞ ղ է պ-տ- ա-տ-բ-ւ-ը փ-խ-լ- ------------------------------- Որտե՞ ղ է պետք ավտոբուսը փոխել: 0
Vort-՞--h-e --tk’ -vt--usy ---o---l V_____ g_ e p____ a_______ p_______ V-r-e- g- e p-t-’ a-t-b-s- p-v-k-e- ----------------------------------- Vorte՞ gh e petk’ avtobusy p’vokhel
Kolik stojí lístek / jízdenka? Ի՞նչ արժե---- --մս-: Ի___ ա___ մ__ տ_____ Ի-ն- ա-ժ- մ-կ տ-մ-ը- -------------------- Ի՞նչ արժե մեկ տոմսը: 0
I՞---’ ar-h----k--om-y I_____ a____ m__ t____ I-n-h- a-z-e m-k t-m-y ---------------------- I՞nch’ arzhe mek tomsy
Kolik stanic zbývá do centra? Ք---՞ ------ է ----և քաղ--ի-կ--տր--: Ք____ կ_____ է մ____ ք_____ կ_______ Ք-ն-՞ կ-ն-ա- է մ-ն-և ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- ------------------------------------ Քանի՞ կանգառ է մինչև քաղաքի կենտրոն: 0
K--n-՞--anga-r e-------yev k’--h-k’i ------n K_____ k______ e m________ k________ k______ K-a-i- k-n-a-r e m-n-h-y-v k-a-h-k-i k-n-r-n -------------------------------------------- K’ani՞ kangarr e minch’yev k’aghak’i kentron
Tady musíte vystoupit. Դու-----ք - ա-ստե--իջնեք: Դ___ պ___ է ա_____ ի_____ Դ-ւ- պ-տ- է ա-ս-ե- ի-ն-ք- ------------------------- Դուք պետք է այստեղ իջնեք: 0
Du-’-----’ e--y----h ij--k’ D___ p____ e a______ i_____ D-k- p-t-’ e a-s-e-h i-n-k- --------------------------- Duk’ petk’ e aystegh ijnek’
Musíte vystoupit vzadu. Դ-ւք--ե---է-հետ-ի -ռ--ց -----: Դ___ պ___ է հ____ դ____ ի_____ Դ-ւ- պ-տ- է հ-տ-ի դ-ն-ց ի-ն-ք- ------------------------------ Դուք պետք է հետևի դռնից իջնեք: 0
D-k- --t-’-- -e--v--dr-ni----ij-ek’ D___ p____ e h_____ d_______ i_____ D-k- p-t-’ e h-t-v- d-r-i-s- i-n-k- ----------------------------------- Duk’ petk’ e hetevi drrnits’ ijnek’
Další metro pojede za 5 minut. Հա--ր--մե--ոն-կ-ա հ-նգ--ոպ--ց: Հ_____ մ_____ կ__ հ___ ր______ Հ-ջ-ր- մ-տ-ո- կ-ա հ-ն- ր-պ-ի-: ------------------------------ Հաջորդ մետրոն կգա հինգ րոպեից: 0
H--o-d-m---on--ga-hi-g r---i-s’ H_____ m_____ k__ h___ r_______ H-j-r- m-t-o- k-a h-n- r-p-i-s- ------------------------------- Hajord metron kga hing ropeits’
Další tramvaj pojede za 10 minut. Հ--որդ տ-ա---յ--կ-ա-տ--ը ր-պեի-: Հ_____ տ_______ կ__ տ___ ր______ Հ-ջ-ր- տ-ա-վ-յ- կ-ա տ-ս- ր-պ-ի-: -------------------------------- Հաջորդ տրամվայը կգա տասը րոպեից: 0
Ha-ord -ra-vay---g---asy----ei-s’ H_____ t_______ k__ t___ r_______ H-j-r- t-a-v-y- k-a t-s- r-p-i-s- --------------------------------- Hajord tramvayy kga tasy ropeits’
Další autobus pojede za 15 minut. Հաջոր- ավ--բո--- --- տ-սն-ի---րո----: Հ_____ ա________ կ__ տ_______ ր______ Հ-ջ-ր- ա-տ-բ-ւ-ը կ-ա տ-ս-հ-ն- ր-պ-ի-: ------------------------------------- Հաջորդ ավտոբուսը կգա տասնհինգ րոպեից: 0
Ha-ord--v-ob--y kg---asn--ng-rop-it-’ H_____ a_______ k__ t_______ r_______ H-j-r- a-t-b-s- k-a t-s-h-n- r-p-i-s- ------------------------------------- Hajord avtobusy kga tasnhing ropeits’
Kdy jede poslední metro? Ե-ր--է --կ-ո-մ վ-ր-ի---ե-ր-յ----աց-ը: Ե___ է մ______ վ_____ մ______ գ______ Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- մ-տ-ո-ի գ-ա-ք-: ------------------------------------- Ե՞րբ է մեկնում վերջին մետրոյի գնացքը: 0
Ye՞-b e-meknum ver-in -etr--i--n-t-’k-y Y____ e m_____ v_____ m______ g________ Y-՞-b e m-k-u- v-r-i- m-t-o-i g-a-s-k-y --------------------------------------- Ye՞rb e meknum verjin metroyi gnats’k’y
Kdy jede poslední tramvaj? Ե՞-- - մեկ--ւ--վ--ջ-ն տր-մ---ը: Ե___ է մ______ վ_____ տ________ Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- տ-ա-վ-յ-: ------------------------------- Ե՞րբ է մեկնում վերջին տրամվայը: 0
Ye--b --m--nu--ver-i- --amv-yy Y____ e m_____ v_____ t_______ Y-՞-b e m-k-u- v-r-i- t-a-v-y- ------------------------------ Ye՞rb e meknum verjin tramvayy
Kdy jede poslední autobus? Ե----- մեկ-ո-մ ---ջ------ոբո---: Ե___ է մ______ վ_____ ա_________ Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- ա-տ-բ-ւ-ը- -------------------------------- Ե՞րբ է մեկնում վերջին ավտոբուսը: 0
Y---- --m-k--m v--jin avtob--y Y____ e m_____ v_____ a_______ Y-՞-b e m-k-u- v-r-i- a-t-b-s- ------------------------------ Ye՞rb e meknum verjin avtobusy
Máte jízdenku? Վա-ո--ակ-ն -րավ---- ---ե--: Վ_________ ի_______ ո______ Վ-ր-ր-ա-ա- ի-ա-ո-ն- ո-ն-՞-: --------------------------- Վարորդական իրավունք ունե՞ք: 0
Va-or-akan-----u-k- un-՞k’ V_________ i_______ u_____ V-r-r-a-a- i-a-u-k- u-e-k- -------------------------- Varordakan iravunk’ une՞k’
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. Տ--մ-, -- չո--եմ: Տ_____ ո_ չ______ Տ-՞-ս- ո- չ-ւ-ե-: ----------------- Տո՞մս, ոչ չունեմ: 0
To՞ms---och- -h’--em T_____ v____ c______ T-՞-s- v-c-’ c-’-n-m -------------------- To՞ms, voch’ ch’unem
Tak musíte zaplatit pokutu. Ա-դ-դ--ք--- --ւ--նք եք վճա-ելո-: Ա__ դ______ տ______ ե_ վ________ Ա-դ դ-պ-ո-մ տ-ւ-ա-ք ե- վ-ա-ե-ո-: -------------------------------- Այդ դեպքում տուգանք եք վճարելու: 0
Ay--d-p--um t----k’ --k- vc-arelu A__ d______ t______ y___ v_______ A-d d-p-’-m t-g-n-’ y-k- v-h-r-l- --------------------------------- Ayd depk’um tugank’ yek’ vcharelu

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?