Որ---ղ - կ-ն-ա--:
Ո_____ է կ_______
Ո-տ-՞- է կ-ն-ա-ը-
-----------------
Որտե՞ղ է կանգառը: 0 V---e----- ka--ar-yV_______ e k_______V-r-e-g- e k-n-a-r--------------------Vorte՞gh e kangarry
Պե--ք է փ--ե-----ոբո-սը:
Պ____ է փ____ ա_________
Պ-՞-ք է փ-խ-լ ա-տ-բ-ւ-ը-
------------------------
Պե՞տք է փոխել ավտոբուսը: 0 Pe՞----- -’--k--l-avt--usyP_____ e p_______ a_______P-՞-k- e p-v-k-e- a-t-b-s---------------------------Pe՞tk’ e p’vokhel avtobusy
Ք---՞ ------ է ----և քաղ--ի-կ--տր--:
Ք____ կ_____ է մ____ ք_____ կ_______
Ք-ն-՞ կ-ն-ա- է մ-ն-և ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն-
------------------------------------
Քանի՞ կանգառ է մինչև քաղաքի կենտրոն: 0 K--n-՞--anga-r e-------yev k’--h-k’i ------nK_____ k______ e m________ k________ k______K-a-i- k-n-a-r e m-n-h-y-v k-a-h-k-i k-n-r-n--------------------------------------------K’ani՞ kangarr e minch’yev k’aghak’i kentron
Դու-----ք - ա-ստե--իջնեք:
Դ___ պ___ է ա_____ ի_____
Դ-ւ- պ-տ- է ա-ս-ե- ի-ն-ք-
-------------------------
Դուք պետք է այստեղ իջնեք: 0 Du-’-----’ e--y----h ij--k’D___ p____ e a______ i_____D-k- p-t-’ e a-s-e-h i-n-k----------------------------Duk’ petk’ e aystegh ijnek’
Ե՞-- - մեկ--ւ--վ--ջ-ն տր-մ---ը:
Ե___ է մ______ վ_____ տ________
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- տ-ա-վ-յ-:
-------------------------------
Ե՞րբ է մեկնում վերջին տրամվայը: 0 Ye--b --m--nu--ver-i- --amv-yyY____ e m_____ v_____ t_______Y-՞-b e m-k-u- v-r-i- t-a-v-y-------------------------------Ye՞rb e meknum verjin tramvayy
Ե----- մեկ-ո-մ ---ջ------ոբո---:
Ե___ է մ______ վ_____ ա_________
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- ա-տ-բ-ւ-ը-
--------------------------------
Ե՞րբ է մեկնում վերջին ավտոբուսը: 0 Y---- --m-k--m v--jin avtob--yY____ e m_____ v_____ a_______Y-՞-b e m-k-u- v-r-i- a-t-b-s-------------------------------Ye՞rb e meknum verjin avtobusy
Proč mezi sebou mluvíme, je jasné.
Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se.
Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není.
Existují různé teorie.
Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén.
Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky.
Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk.
Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas.
To je odlišovalo od zvířat.
Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně.
Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele.
Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň.
Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat.
Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov.
Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let.
Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta.
Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě.
Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli.
Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky.
Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let.
Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa.
V různých regionech se jazyky od sebe oddělily.
To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny.
Obsahovaly však jen základy jazykových systémů.
První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní.
Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika.
Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení.
Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?