Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   hy Possessive pronouns 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [վաթսունյոթ]

67 [vat’sunyot’]

Possessive pronouns 2

[andznakan deranunner 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
brýle ակ--ց ակնոց ա-ն-ց ----- ակնոց 0
a-no--’ aknots’ a-n-t-’ ------- aknots’
Zapomněl své brýle. Ն--ի- --նո-- մ--աց---է: Նա իր ակնոցը մոռացել է: Ն- ի- ա-ն-ց- մ-ռ-ց-լ է- ----------------------- Նա իր ակնոցը մոռացել է: 0
Na-ir-akno---y-m--r-ts---- e Na ir aknots’y morrats’yel e N- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e ---------------------------- Na ir aknots’y morrats’yel e
Kdepak jsou jeho brýle? Ո-տե՞ղ - ն-ա --ն-ց-: Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ն-ց-: -------------------- Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: 0
Vor--՞gh-e -ra a-not-’y Vorte՞gh e nra aknots’y V-r-e-g- e n-a a-n-t-’- ----------------------- Vorte՞gh e nra aknots’y
hodinky / hodiny ժամ---ւ-ց ժամացույց ժ-մ-ց-ւ-ց --------- ժամացույց 0
zham-t------’ zhamats’uyts’ z-a-a-s-u-t-’ ------------- zhamats’uyts’
Jeho hodinky jsou rozbité. Ն---ժ-մ---ւ-ց-փչ-ցել -: Նրա ժամացույց փչացել է: Ն-ա ժ-մ-ց-ւ-ց փ-ա-ե- է- ----------------------- Նրա ժամացույց փչացել է: 0
N-- -h--ats-u---’---ch’ats---- e Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e N-a z-a-a-s-u-t-’ p-c-’-t-’-e- e -------------------------------- Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e
Hodiny visí na stěně. Ժ----ու-------վ---է--ատի-: Ժամացույցը կախված է պատից: Ժ-մ-ց-ւ-ց- կ-խ-ա- է պ-տ-ց- -------------------------- Ժամացույցը կախված է պատից: 0
Zha-a-s’uy-s’y -a---a---- -at-t-’ Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’ Z-a-a-s-u-t-’- k-k-v-t- e p-t-t-’ --------------------------------- Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’
pas անձ--գիր անձնագիր ա-ձ-ա-ի- -------- անձնագիր 0
an----g-r andznagir a-d-n-g-r --------- andznagir
Ztratil svůj pas. Ն- ------լ-է--ր-անձնագիրը: Նա կորցրել է իր անձնագիրը: Ն- կ-ր-ր-լ է ի- ա-ձ-ա-ի-ը- -------------------------- Նա կորցրել է իր անձնագիրը: 0
N--korts-rel --ir--ndz-agi-y Na korts’rel e ir andznagiry N- k-r-s-r-l e i- a-d-n-g-r- ---------------------------- Na korts’rel e ir andznagiry
Kde je jeho pas? Որ-ե՞ղ------ -նձնա-ի-ը: Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ձ-ա-ի-ը- ----------------------- Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: 0
V-rt-՞-h-- -r---n------ry Vorte՞gh e nra andznagiry V-r-e-g- e n-a a-d-n-g-r- ------------------------- Vorte՞gh e nra andznagiry
ona – její (svůj / svoje) ն- - իր նա - իր ն- - ի- ------- նա - իր 0
na-- -r na - ir n- - i- ------- na - ir
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ե--խան-րը-չ---կա-ո---ո-- գտն-լ-ի---ց--նո-ն-րին: Երեխաները չեն կարողանում գտնել իրենց ծնողներին: Ե-ե-ա-ե-ը չ-ն կ-ր-ղ-ն-ւ- գ-ն-լ ի-ե-ց ծ-ո-ն-ր-ն- ----------------------------------------------- Երեխաները չեն կարողանում գտնել իրենց ծնողներին: 0
Y-rekhane-y-c-’y-n kar-g-a--- g-nel i---t-’-ts-----erin Yerekhanery ch’yen karoghanum gtnel irents’ tsnoghnerin Y-r-k-a-e-y c-’-e- k-r-g-a-u- g-n-l i-e-t-’ t-n-g-n-r-n ------------------------------------------------------- Yerekhanery ch’yen karoghanum gtnel irents’ tsnoghnerin
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ա-ա --լ-ս -- նր-ն---ն-ղները: Ահա գալիս են նրանց ծնողները: Ա-ա գ-լ-ս ե- ն-ա-ց ծ-ո-ն-ր-: ---------------------------- Ահա գալիս են նրանց ծնողները: 0
Ah------s------ra-ts---sn--hn-ry Aha galis yen nrants’ tsnoghnery A-a g-l-s y-n n-a-t-’ t-n-g-n-r- -------------------------------- Aha galis yen nrants’ tsnoghnery
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դու----Ձեր Դուք - Ձեր Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
D--’------r Duk’ - Dzer D-k- - D-e- ----------- Duk’ - Dzer
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ի--պ-ս էր-Ձ-ր-ճ-մբոր-ո----ւ--- --ր-- Մ--ւ--եր: Ինչպես էր Ձեր ճամբորդությունը, պարոն Մյուլլեր: Ի-չ-ե- է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------------------- Ինչպես էր Ձեր ճամբորդությունը, պարոն Մյուլլեր: 0
Inch’pe- er ---r c--mb--d-t-y--y,-paro--My--ler Inch’pes er Dzer chambordut’yuny, paron Myuller I-c-’-e- e- D-e- c-a-b-r-u-’-u-y- p-r-n M-u-l-r ----------------------------------------------- Inch’pes er Dzer chambordut’yuny, paron Myuller
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Ո--ե՞--- Ձ-ր կինը, պ-ր-- Մյ---լ--: Որտե՞ղ է Ձեր կինը, պարոն Մյուլլեր: Ո-տ-՞- է Ձ-ր կ-ն-, պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր կինը, պարոն Մյուլլեր: 0
Vo-te-g- - Dze- -iny, --ron-My-ll-r Vorte՞gh e Dzer kiny, paron Myuller V-r-e-g- e D-e- k-n-, p-r-n M-u-l-r ----------------------------------- Vorte՞gh e Dzer kiny, paron Myuller
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դ--ք ---եր Դուք - Ձեր Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
Duk- - D-er Duk’ - Dzer D-k- - D-e- ----------- Duk’ - Dzer
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ի---ե---է------ճամբ---ո-թյուն-, -ի-------դ: Ինչպե՞ս էր Ձեր ճամբորդությունը, տիկին Շմիդ: Ի-չ-ե-ս է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- տ-կ-ն Շ-ի-: ------------------------------------------- Ինչպե՞ս էր Ձեր ճամբորդությունը, տիկին Շմիդ: 0
I-c---e---------- --a---r---’---y---ik-------d Inch’pe՞s er Dzer chambordut’yuny, tikin Shmid I-c-’-e-s e- D-e- c-a-b-r-u-’-u-y- t-k-n S-m-d ---------------------------------------------- Inch’pe՞s er Dzer chambordut’yuny, tikin Shmid
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Ո--ե-- - Ձե--ամու-ինը--տիկ-ն-Շ--դ: Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: Ո-տ-՞- է Ձ-ր ա-ո-ս-ն-, տ-կ-ն Շ-ի-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: 0
Vorte՞gh e----- --u--n---tikin Sh-id Vorte՞gh e Dzer amusiny, tikin Shmid V-r-e-g- e D-e- a-u-i-y- t-k-n S-m-d ------------------------------------ Vorte՞gh e Dzer amusiny, tikin Shmid

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!