Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   hy հարցեր անցյալում 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ութանասունհինգ]

85 [ut’anasunhing]

հարցեր անցյալում 1

harts’yer ants’yalum 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Ինչք--ն ե----ե-: Ի______ ե_ խ____ Ի-չ-ա-ն ե- խ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք խմել: 0
Inch--’--n -ek’ k-m-l I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak moc jste pracoval / pracovala? Ինչք--- -ք-ա-----լ: Ի______ ե_ ա_______ Ի-չ-ա-ն ե- ա-խ-տ-լ- ------------------- Ինչքա՞ն եք աշխատել: 0
I-c----a-n ye-’ -s-kh-t-l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
Kolik jste toho napsal / napsala? Ին-ք--ն-ե- -րել: Ի______ ե_ գ____ Ի-չ-ա-ն ե- գ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք գրել: 0
Inc---’-՞n-yek’--r-l I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Jak jste spal / spala? Ին--ե՞- ե- ք--լ: Ի______ ե_ ք____ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ե-: ---------------- Ինչպե՞ս եք քնել: 0
I-c-----s----’-k-n-l I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Ին--ե՞ս-ե- ք-նո---ո-ն---տաց-լ: Ի______ ե_ ք__________ ս______ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ն-ւ-յ-ւ-ը ս-ա-ե-: ------------------------------ Ինչպե՞ս եք քննությունը ստացել: 0
Inch’p----ye---k’nnu-’-uny-s---s-yel I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak jste našel / našla cestu? Ի----՞ս ե--ճա-ապա--- -տել: Ի______ ե_ ճ________ գ____ Ի-չ-ե-ս ե- ճ-ն-պ-ր-ը գ-ե-: -------------------------- Ինչպե՞ս եք ճանապարհը գտել: 0
Inc--pe-s --k’--h-n--a-h--g-el I________ y___ c_________ g___ I-c-’-e-s y-k- c-a-a-a-h- g-e- ------------------------------ Inch’pe՞s yek’ chanaparhy gtel
S kým jste mluvil / mluvila? Ո--մ-հ---ե- խ--ել: Ո___ հ__ ե_ խ_____ Ո-՞- հ-տ ե- խ-ս-լ- ------------------ ՈՒ՞մ հետ եք խոսել: 0
U-m-h-- y-k--khos-l U__ h__ y___ k_____ U-m h-t y-k- k-o-e- ------------------- U՞m het yek’ khosel
S kým jste domluven / domluvena? Ո-՞- --տ--- ---մ--ավո-վ--: Ո___ հ__ ե_ պ_____________ Ո-՞- հ-տ ե- պ-յ-ա-ա-ո-վ-լ- -------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք պայմանավորվել: 0
U՞--het y-k--pa-m------vel U__ h__ y___ p____________ U-m h-t y-k- p-y-a-a-o-v-l -------------------------- U՞m het yek’ paymanavorvel
S kým jste slavil / slavila narozeniny? ՈՒ՞մ --- ե--ծ--դ--ն----ը--ո-ե-: Ո___ հ__ ե_ ծ______ տ___ տ_____ Ո-՞- հ-տ ե- ծ-ն-յ-ն տ-ն- տ-ն-լ- ------------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք ծննդյան տոնը տոնել: 0
U՞- --- -ek’--snndya--t----tonel U__ h__ y___ t_______ t___ t____ U-m h-t y-k- t-n-d-a- t-n- t-n-l -------------------------------- U՞m het yek’ tsnndyan tony tonel
Kde jste byl / byla? Ո-տ-՞ղ ---ե---: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
V--te՞---y--- --gh-l V_______ y___ y_____ V-r-e-g- y-k- y-g-e- -------------------- Vorte՞gh yek’ yeghel
Kde jste bydlel / bydlela? Ո-տ-՞--եք-ա-ր--: Ո_____ ե_ ա_____ Ո-տ-՞- ե- ա-ր-լ- ---------------- Որտե՞ղ եք ապրել: 0
Vorte՞gh----- a-r-l V_______ y___ a____ V-r-e-g- y-k- a-r-l ------------------- Vorte՞gh yek’ aprel
Kde jste pracoval / pracovala? Ո----ղ-ե--ա--ա--լ: Ո_____ ե_ ա_______ Ո-տ-՞- ե- ա-խ-տ-լ- ------------------ Որտե՞ղ եք աշխատել: 0
Vo------ -e-’ as--h--el V_______ y___ a________ V-r-e-g- y-k- a-h-h-t-l ----------------------- Vorte՞gh yek’ ashkhatel
Co jste doporučil / doporučila? Ի--չ եք առաջ-րկել: Ի___ ե_ ա_________ Ի-ն- ե- ա-ա-ա-կ-լ- ------------------ Ի՞նչ եք առաջարկել: 0
I՞n--’-ye-- arra--rk-l I_____ y___ a_________ I-n-h- y-k- a-r-j-r-e- ---------------------- I՞nch’ yek’ arrajarkel
Co jste jedl / jedla? Ի՞-- ե--կ-ր--: Ի___ ե_ կ_____ Ի-ն- ե- կ-ր-լ- -------------- Ի՞նչ եք կերել: 0
I՞n-h’----’ k-rel I_____ y___ k____ I-n-h- y-k- k-r-l ----------------- I՞nch’ yek’ kerel
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Ի-նչ ե-----ց--: Ի___ ե_ ի______ Ի-ն- ե- ի-ա-ե-: --------------- Ի՞նչ եք իմացել: 0
I---h’--ek- -m---’y-l I_____ y___ i________ I-n-h- y-k- i-a-s-y-l --------------------- I՞nch’ yek’ imats’yel
Jak rychle jste jel / jela? Ի-ն--ա-----թյա-բ--ք--ար-լ: Ի___ ա__________ ե_ վ_____ Ի-ն- ա-ա-ո-թ-ա-բ ե- վ-ր-լ- -------------------------- Ի՞նչ արագությամբ եք վարել: 0
I՞nc-’---agut----b--e-- v-rel I_____ a__________ y___ v____ I-n-h- a-a-u-’-a-b y-k- v-r-l ----------------------------- I՞nch’ aragut’yamb yek’ varel
Jak dlouho jste letěl / letěla? Ի-նչ-ան --մ--ակ եք ---լ: Ի______ ժ______ ե_ թ____ Ի-ն-ք-ն ժ-մ-ն-կ ե- թ-ե-: ------------------------ Ի՞նչքան ժամանակ եք թռել: 0
I՞--h----n --a--nak -e-- --rr-l I_________ z_______ y___ t_____ I-n-h-k-a- z-a-a-a- y-k- t-r-e- ------------------------------- I՞nch’k’an zhamanak yek’ t’rrel
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Ի-ն- բ-ր-------մ---ք --ել: Ի___ բ___________ ե_ թ____ Ի-ն- բ-ր-ր-ւ-յ-մ- ե- թ-ե-: -------------------------- Ի՞նչ բարձրությամբ եք թռել: 0
I-nc-- bardzr----amb-y-k’ t---el I_____ b____________ y___ t_____ I-n-h- b-r-z-u-’-a-b y-k- t-r-e- -------------------------------- I՞nch’ bardzrut’yamb yek’ t’rrel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!