Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   hy բողոքներ հյուրանոցում

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [քսանութ]

28 [k’sanut’]

բողոքներ հյուրանոցում

boghok’ner hyuranots’um

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. Ցն--ւղ- չի -----ո-մ: Ց______ չ_ ա________ Ց-ց-ւ-ը չ- ա-խ-տ-ւ-: -------------------- Ցնցուղը չի աշխատում: 0
T-’nt-’-g---ch’i as-k---um T__________ c___ a________ T-’-t-’-g-y c-’- a-h-h-t-m -------------------------- Ts’nts’ughy ch’i ashkhatum
Neteče teplá voda. Տա- -ո-- -- --լի-: Տ__ ջ___ չ_ գ_____ Տ-ք ջ-ւ- չ- գ-լ-ս- ------------------ Տաք ջուր չի գալիս: 0
T--- j-r-ch’- -a--s T___ j__ c___ g____ T-k- j-r c-’- g-l-s ------------------- Tak’ jur ch’i galis
Můžete to nechat opravit? Կ----ղ -ք---րո-ել: Կ_____ ե_ ն_______ Կ-ր-՞- ե- ն-ր-գ-լ- ------------------ Կարո՞ղ եք նորոգել: 0
K---՞-h y-k’-nor-g-l K______ y___ n______ K-r-՞-h y-k- n-r-g-l -------------------- Karo՞gh yek’ norogel
Na pokoji není telefon. Հեռախոս չ-ա-ս-ն--կու-: Հ______ չ__ ս_________ Հ-ռ-խ-ս չ-ա ս-ն-ա-ո-մ- ---------------------- Հեռախոս չկա սենյակում: 0
H--r-k--s ch-k- -en-akum H________ c____ s_______ H-r-a-h-s c-’-a s-n-a-u- ------------------------ Herrakhos ch’ka senyakum
Na pokoji není televizor. Հեռու---ց--յց-չկա-սե-յակ-ւմ: Հ____________ չ__ ս_________ Հ-ռ-ւ-տ-ց-ւ-ց չ-ա ս-ն-ա-ո-մ- ---------------------------- Հեռուստացույց չկա սենյակում: 0
H-rr-sta-s-u---- ch’-a se--a-um H_______________ c____ s_______ H-r-u-t-t-’-y-s- c-’-a s-n-a-u- ------------------------------- Herrustats’uyts’ ch’ka senyakum
Ten pokoj nemá balkón. Ս---ակ- --ւ-ի -ա----մբ: Ս______ չ____ պ________ Ս-ն-ա-ը չ-ւ-ի պ-տ-գ-մ-: ----------------------- Սենյակը չունի պատշգամբ: 0
S------ ch’uni-p-------b S______ c_____ p________ S-n-a-y c-’-n- p-t-h-a-b ------------------------ Senyaky ch’uni patshgamb
Ten pokoj je příliš hlučný. Ս-------աղ-կո---: Ս______ ա_____ է_ Ս-ն-ա-ը ա-մ-ո- է- ----------------- Սենյակը աղմկոտ է: 0
S-nya-----h--o- e S______ a______ e S-n-a-y a-h-k-t e ----------------- Senyaky aghmkot e
Ten pokoj je příliš malý. Սե--ակը-փ--ր-է: Ս______ փ___ է_ Ս-ն-ա-ը փ-ք- է- --------------- Սենյակը փոքր է: 0
Se--a-y---v--’- e S______ p______ e S-n-a-y p-v-k-r e ----------------- Senyaky p’vok’r e
Ten pokoj je příliš tmavý. Ս-նյակ--------: Ս______ մ___ է_ Ս-ն-ա-ը մ-ւ- է- --------------- Սենյակը մութ է: 0
Se-ya-y-mut’-e S______ m___ e S-n-a-y m-t- e -------------- Senyaky mut’ e
Topení nefunguje. Ջե--ւցո-------ա-խատո--: Ջ_________ չ_ ա________ Ջ-ռ-ւ-ո-մ- չ- ա-խ-տ-ւ-: ----------------------- Ջեռուցումը չի աշխատում: 0
Je---t--u-----’i --h--a--m J__________ c___ a________ J-r-u-s-u-y c-’- a-h-h-t-m -------------------------- Jerruts’umy ch’i ashkhatum
Klimatizace nefunguje. Օդա--րգ--որիչ- չ- -շ----ւ-: Օ_____________ չ_ ա________ Օ-ա-ա-գ-վ-ր-չ- չ- ա-խ-տ-ւ-: --------------------------- Օդակարգավորիչը չի աշխատում: 0
O-akarg-v----h’y -h’--a-hkhat-m O_______________ c___ a________ O-a-a-g-v-r-c-’- c-’- a-h-h-t-m ------------------------------- Odakargavorich’y ch’i ashkhatum
Televizor je rozbitý. Հե---ստ-ցույցը--ի ա-խ-տում: Հ_____________ չ_ ա________ Հ-ռ-ւ-տ-ց-ւ-ց- չ- ա-խ-տ-ւ-: --------------------------- Հեռուստացույցը չի աշխատում: 0
Herr-s-a-s’u-t-’y---’i--s----t-m H________________ c___ a________ H-r-u-t-t-’-y-s-y c-’- a-h-h-t-m -------------------------------- Herrustats’uyts’y ch’i ashkhatum
To se mi nelíbí. Դ- ի---դո-ր-չ--գ-լի-: Դ_ ի__ դ___ չ_ գ_____ Դ- ի-ձ դ-ւ- չ- գ-լ-ս- --------------------- Դա ինձ դուր չի գալիս: 0
D- ind- -ur c--- g-lis D_ i___ d__ c___ g____ D- i-d- d-r c-’- g-l-s ---------------------- Da indz dur ch’i galis
To je pro mně příliš drahé. Իմ---մ-ր--ա---ն---: Ի_ հ____ դ_ թ___ է_ Ի- հ-մ-ր դ- թ-ն- է- ------------------- Իմ համար դա թանկ է: 0
I-----a---- t--n- e I_ h____ d_ t____ e I- h-m-r d- t-a-k e ------------------- Im hamar da t’ank e
Máte něco levnějšího? Ա--լ----ա--չ--ն---: Ա____ է___ չ_______ Ա-ե-ի է-ա- չ-ւ-ե-ք- ------------------- Ավելի էժան չունե՞ք: 0
Ave-i -zha- --’u---k’ A____ e____ c________ A-e-i e-h-n c-’-n-՞-’ --------------------- Aveli ezhan ch’une՞k’
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? Ա--տե---ո-ակա-քում--ր-տ-սա-դ-կա- հ-նր-կա-ա-ան-կա-: Ա_____ մ__________ ե____________ հ___________ կ___ Ա-ս-ե- մ-տ-կ-յ-ո-մ ե-ի-ա-ա-դ-կ-ն հ-ն-ա-ա-ա-ա- կ-՞- -------------------------------------------------- Այստեղ մոտակայքում երիտասարդական հանրակացարան կա՞: 0
Ays-e-h mo--kayk’---yerit-s--dak-- ---rakats-a-a- -a՞ A______ m__________ y_____________ h_____________ k__ A-s-e-h m-t-k-y-’-m y-r-t-s-r-a-a- h-n-a-a-s-a-a- k-՞ ----------------------------------------------------- Aystegh motakayk’um yeritasardakan hanrakats’aran ka՞
Je tady poblíž nějaký penzion? Այստե---ո------ու---յ-ւրա-ո---ա-: Ա_____ մ__________ հ________ կ___ Ա-ս-ե- մ-տ-կ-յ-ո-մ հ-ո-ր-ն-ց կ-՞- --------------------------------- Այստեղ մոտակայքում հյուրանոց կա՞: 0
Ays---- -------k--m---urano----ka՞ A______ m__________ h_________ k__ A-s-e-h m-t-k-y-’-m h-u-a-o-s- k-՞ ---------------------------------- Aystegh motakayk’um hyuranots’ ka՞
Je tady poblíž nějaká restaurace? Այստեղ -ոտակ-յք-ւ---ե-տո-ա- ---: Ա_____ մ__________ ռ_______ կ___ Ա-ս-ե- մ-տ-կ-յ-ո-մ ռ-ս-ո-ա- կ-՞- -------------------------------- Այստեղ մոտակայքում ռեստորան կա՞: 0
Ayst-gh m---k--k--- -re--or-n-ka՞ A______ m__________ r________ k__ A-s-e-h m-t-k-y-’-m r-e-t-r-n k-՞ --------------------------------- Aystegh motakayk’um rrestoran ka՞

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!