Konverzační příručka

cs Seznamování   »   hy ծանոթանալ

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [երեք]

3 [yerek’]

ծանոթանալ

[tsanot’anal]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Ahoj! Ո-ջույն! Ո_______ Ո-ջ-ւ-ն- -------- Ողջույն! 0
Voghju--! V________ V-g-j-y-! --------- Voghjuyn!
Dobrý den! Բ-րի--ր! Բ___ օ__ Բ-ր- օ-! -------- Բարի օր! 0
B-r--o-! B___ o__ B-r- o-! -------- Bari or!
Jak se máte? Ո-նց --- -ն----- ե-: Ո___ ե__ Ի______ ե__ Ո-ն- ե-: Ի-չ-ե-ս ե-: -------------------- Ո՞նց ես: Ինչպե՞ս ես: 0
V-՞nts---e- -n--’--՞--y-s V______ y__ I________ y__ V-՞-t-’ y-s I-c-’-e-s y-s ------------------------- VO՞nts’ yes Inch’pe՞s yes
Jste z Evropy? Դո-----ր-պայ-ց -՞ք: Դ___ Ե________ ե___ Դ-ւ- Ե-ր-պ-յ-ց ե-ք- ------------------- Դուք Եվրոպայից ե՞ք: 0
D-k- --vr--ay-ts- y-՞k’ D___ Y___________ y____ D-k- Y-v-o-a-i-s- y-՞-’ ----------------------- Duk’ Yevropayits’ ye՞k’
Jste z Ameriky? Դ-ւք----ր-կայից-ե-ք: Դ___ Ա_________ ե___ Դ-ւ- Ա-ե-ի-ա-ի- ե-ք- -------------------- Դուք Ամերիկայից ե՞ք: 0
D-----m--i-a---s- y-՞-’ D___ A___________ y____ D-k- A-e-i-a-i-s- y-՞-’ ----------------------- Duk’ Amerikayits’ ye՞k’
Jste z Asie? Դ-----ս---ից -՞ք: Դ___ Ա______ ե___ Դ-ւ- Ա-ի-յ-ց ե-ք- ----------------- Դուք Ասիայից ե՞ք: 0
D--’-A-iayi-s- y-՞k’ D___ A________ y____ D-k- A-i-y-t-’ y-՞-’ -------------------- Duk’ Asiayits’ ye՞k’
Ve kterém hotelu bydlíte? Ո-ր հ--ւր-նո-ու--ե- Դո---ապ--ւ-: Ո__ հ___________ ե_ Դ___ ա______ Ո-ր հ-ո-ր-ն-ց-ւ- ե- Դ-ւ- ա-ր-ւ-: -------------------------------- Ո՞ր հյուրանոցում եք Դուք ապրում: 0
V--r-h-uran----um -ek- -----a-rum V___ h___________ y___ D___ a____ V-՞- h-u-a-o-s-u- y-k- D-k- a-r-m --------------------------------- VO՞r hyuranots’um yek’ Duk’ aprum
Jak dlouho už tu jste? Ի---ա՞ն----ա--կ -,--ր--յս--- եք: Ի______ ժ______ է_ ո_ ա_____ ե__ Ի-չ-ա-ն ժ-մ-ն-կ է- ո- ա-ս-ե- ե-: -------------------------------- Ինչքա՞ն ժամանակ է, որ այստեղ եք: 0
I------a՞n----ma-ak e, --r a-s-e-h---k’ I_________ z_______ e_ v__ a______ y___ I-c-’-’-՞- z-a-a-a- e- v-r a-s-e-h y-k- --------------------------------------- Inch’k’a՞n zhamanak e, vor aystegh yek’
Jak dlouho tu zůstanete? Ի-չք----ժ-----կ -մ-ա---յ----: Ի______ ժ______ կ____ ա______ Ի-չ-ա-ն ժ-մ-ն-կ կ-ն-ք ա-ս-ե-: ----------------------------- Ինչքա՞ն ժամանակ կմնաք այստեղ: 0
I----k’--- ----a--k km--k- -y----h I_________ z_______ k_____ a______ I-c-’-’-՞- z-a-a-a- k-n-k- a-s-e-h ---------------------------------- Inch’k’a՞n zhamanak kmnak’ aystegh
Líbí se Vám tady? Ձ-զ դու՞--է-գալ-----ս--ղ: Ձ__ դ____ է գ____ ա______ Ձ-զ դ-ւ-ր է գ-լ-ս ա-ս-ե-: ------------------------- Ձեզ դու՞ր է գալիս այստեղ: 0
D-ez -u՞r---g-l---ayste-h D___ d___ e g____ a______ D-e- d-՞- e g-l-s a-s-e-h ------------------------- Dzez du՞r e galis aystegh
Jste tu na dovolené? Ձե- -ր--կ-ւր-ն -յ------եք անցկ-----մ Ձ__ ա_________ ա______ ե_ ա_________ Ձ-ր ա-ձ-կ-ւ-դ- ա-ս-ե-ղ ե- ա-ց-ա-ն-ւ- ------------------------------------ Ձեր արձակուրդն այստե՞ղ եք անցկացնում 0
Dz-r-ard--k---- --st-՞-h-y-k’ ----’-a--’-um D___ a_________ a_______ y___ a____________ D-e- a-d-a-u-d- a-s-e-g- y-k- a-t-’-a-s-n-m ------------------------------------------- Dzer ardzakurdn ayste՞gh yek’ ants’kats’num
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Այ-ե-եք ինձ! Ա______ ի___ Ա-ց-լ-ք ի-ձ- ------------ Այցելեք ինձ! 0
Ayts-y---k’-in--! A__________ i____ A-t-’-e-e-’ i-d-! ----------------- Ayts’yelek’ indz!
Tady máte mou adresu. Ս------ասց-ն--: Ս_ ի_ հ_____ է_ Ս- ի- հ-ս-ե- է- --------------- Սա իմ հասցեն է: 0
S---- ha----y-- e S_ i_ h________ e S- i- h-s-s-y-n e ----------------- Sa im hasts’yen e
Uvidíme se zítra? Կտես-----------: Կ_________ վ____ Կ-ե-ն-ե-ն- վ-ղ-: ---------------- Կտեսնվե՞նք վաղը: 0
K--s--e--k--v-g-y K__________ v____ K-e-n-e-n-’ v-g-y ----------------- Ktesnve՞nk’ vaghy
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Ց-վու- ե-,---յց վ-ղը -ւրիշ-պլա-ներ-ու-ե-: Ց_____ ե__ բ___ վ___ ո____ պ______ ո_____ Ց-վ-ւ- ե-, բ-յ- վ-ղ- ո-ր-շ պ-ա-ն-ր ո-ն-մ- ----------------------------------------- Ցավում եմ, բայց վաղը ուրիշ պլաններ ունեմ: 0
Ts’avum-y--,-ba---- -ag---uri-- planne---nem T______ y___ b_____ v____ u____ p______ u___ T-’-v-m y-m- b-y-s- v-g-y u-i-h p-a-n-r u-e- -------------------------------------------- Ts’avum yem, bayts’ vaghy urish planner unem
Čau! Ց--սությու-! Ց___________ Ց-ե-ո-թ-ո-ն- ------------ Ցտեսություն! 0
T--tes-t-y-n! T____________ T-’-e-u-’-u-! ------------- Ts’tesut’yun!
Na shledanou! Ց--սո---ուն! Ց___________ Ց-ե-ո-թ-ո-ն- ------------ Ցտեսություն! 0
T--------yun! T____________ T-’-e-u-’-u-! ------------- Ts’tesut’yun!
Tak zatím! Առա--մ! Ա______ Ա-ա-ժ-! ------- Առայժմ! 0
Arrayz--! A________ A-r-y-h-! --------- Arrayzhm!

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….