Konverzační příručka

cs Čísla   »   hy թվեր

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [յոթ]

7 [yot’]

թվեր

[t’ver]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Počítám: Ե--հ---ում-եմ: Ե_ հ______ ե__ Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Yes--a-hvum -em Y__ h______ y__ Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
jedna, dvě, tři մեկ, --կ--, ե-եք մ___ ե_____ ե___ մ-կ- ե-կ-ւ- ե-ե- ---------------- մեկ, երկու, երեք 0
mek,----ku, -e-e-’ m___ y_____ y_____ m-k- y-r-u- y-r-k- ------------------ mek, yerku, yerek’
Počítám do tří. Ե- --շվ-ւմ-------չև ե--ք-: Ե_ հ______ ե_ մ____ ե_____ Ե- հ-շ-ո-մ ե- մ-ն-և ե-ե-ը- -------------------------- Ես հաշվում եմ մինչև երեքը: 0
Ye--has--u- -e--mi-c-’--v --re-’y Y__ h______ y__ m________ y______ Y-s h-s-v-m y-m m-n-h-y-v y-r-k-y --------------------------------- Yes hashvum yem minch’yev yerek’y
Počítám dále: Ես -արո----ու- ե- հաշվե-: Ե_ շ__________ ե_ հ______ Ե- շ-ր-ւ-ա-ո-մ ե- հ-շ-ե-: ------------------------- Ես շարունակում եմ հաշվել: 0
Yes -h----a-u----m--a-h-el Y__ s_________ y__ h______ Y-s s-a-u-a-u- y-m h-s-v-l -------------------------- Yes sharunakum yem hashvel
čtyři, pět, šest, չ--ս,-հի--- -եց չ____ հ____ վ__ չ-ր-, հ-ն-, վ-ց --------------- չորս, հինգ, վեց 0
c-’vor-----ng- -e--’ c_______ h____ v____ c-’-o-s- h-n-, v-t-’ -------------------- ch’vors, hing, vets’
sedm, osm, devět յոթ,---թ--ի-ը յ___ ո___ ի__ յ-թ- ո-թ- ի-ը ------------- յոթ, ութ, ինը 0
y---- ut’---ny y____ u___ i__ y-t-, u-’- i-y -------------- yot’, ut’, iny
Počítám. Ես-հ-շվու--եմ: Ե_ հ______ ե__ Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Yes ----vum --m Y__ h______ y__ Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
Počítáš. Դ---հ-շ-ո-մ --: Դ__ հ______ ե__ Դ-ւ հ-շ-ո-մ ե-: --------------- Դու հաշվում ես: 0
Du-has-vu----s D_ h______ y__ D- h-s-v-m y-s -------------- Du hashvum yes
Počítá. Ն- հա-վ-ւ--է: Ն_ հ______ է_ Ն- հ-շ-ո-մ է- ------------- Նա հաշվում է: 0
Na--a-hv-m e N_ h______ e N- h-s-v-m e ------------ Na hashvum e
Jedna. První. մ-կ- առաջինը մ___ ա______ մ-կ- ա-ա-ի-ը ------------ մեկ- առաջինը 0
mek-----a---y m___ a_______ m-k- a-r-j-n- ------------- mek- arrajiny
Dvě. Druhý. երկ-ւ --ե-կ--ր-ը ե____ - ե_______ ե-կ-ւ - ե-կ-ո-դ- ---------------- երկու - երկրորդը 0
y-r---- ----r--dy y____ - y________ y-r-u - y-r-r-r-y ----------------- yerku - yerkrordy
Tři. Třetí. եր-ք - -րր--դը ե___ - ե______ ե-ե- - ե-ր-ր-ը -------------- երեք - երրորդը 0
ye-ek’-- -er--rdy y_____ - y_______ y-r-k- - y-r-o-d- ----------------- yerek’ - yerrordy
Čtyři. Čtvrtý. չ--- --չ--րո-դը չ___ - չ_______ չ-ր- - չ-ր-ո-դ- --------------- չորս - չորրորդը 0
ch’v--- --c-’v-rror-y c______ - c__________ c-’-o-s - c-’-o-r-r-y --------------------- ch’vors - ch’vorrordy
Pět. Pátý. հ----- հ--գե---դը հ___ - հ_________ հ-ն- - հ-ն-ե-ո-դ- ----------------- հինգ - հինգերորդը 0
h--g - -i-ge----y h___ - h_________ h-n- - h-n-e-o-d- ----------------- hing - hingerordy
Šest. Šestý. վեց-- վ-----ր-ը վ__ - վ________ վ-ց - վ-ց-ր-ր-ը --------------- վեց - վեցերորդը 0
v--s- - v--s’----rdy v____ - v___________ v-t-’ - v-t-’-e-o-d- -------------------- vets’ - vets’yerordy
Sedm. Sedmý. յոթ----ոթե----ը յ__ - յ________ յ-թ - յ-թ-ր-ր-ը --------------- յոթ - յոթերորդը 0
y-t’----o-’-e---dy y___ - y__________ y-t- - y-t-y-r-r-y ------------------ yot’ - yot’yerordy
Osm. Osmý. ո-----ո--ե---դը ո__ - ո________ ո-թ - ո-թ-ր-ր-ը --------------- ութ - ութերորդը 0
u-’ --ut-yer-r-y u__ - u_________ u-’ - u-’-e-o-d- ---------------- ut’ - ut’yerordy
Devět. Devátý. ինը---ներ-րդը ի___ ի_______ ի-ը- ի-ե-ո-դ- ------------- ինը- իներորդը 0
i--- -ne-o-dy i___ i_______ i-y- i-e-o-d- ------------- iny- inerordy

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!