Որ-ե-- --մոտա----են--լ-ա---ա--:
Ո_____ է մ_____ բ______________
Ո-տ-՞- է մ-տ-կ- բ-ն-ա-ց-կ-յ-ն-:
-------------------------------
Որտե՞ղ է մոտակա բենզալցակայանը: 0 V-rte՞-h-e-m-t-ka b-nzalt-’a-a---yV_______ e m_____ b_______________V-r-e-g- e m-t-k- b-n-a-t-’-k-y-n-----------------------------------Vorte՞gh e motaka benzalts’akayany
Ինձ---րկավ--------ք-ն----տ------լ:
Ի__ հ_______ է մ_ ք___ լ___ դ_____
Ի-ձ հ-ր-ա-ո- է մ- ք-ն- լ-տ- դ-զ-լ-
----------------------------------
Ինձ հարկավոր է մի քանի լիտր դիզել: 0 I--- h---av-r - m- ---n- l--- d-zelI___ h_______ e m_ k____ l___ d____I-d- h-r-a-o- e m- k-a-i l-t- d-z-l-----------------------------------Indz harkavor e mi k’ani litr dizel
Ին---ար-հանմ-ն ծառա--ւթ-ո-ն է----ք:
Ի__ տ_________ ծ___________ է պ____
Ի-ձ տ-ր-հ-ն-ա- ծ-ռ-յ-ւ-յ-ւ- է պ-տ-:
-----------------------------------
Ինձ տարահանման ծառայություն է պետք: 0 In---tar--anman-tsarray-t’y-n-e-pe--’I___ t_________ t____________ e p____I-d- t-r-h-n-a- t-a-r-y-t-y-n e p-t-’-------------------------------------Indz tarahanman tsarrayut’yun e petk’
Պ-տ--ա- է տ-ղ------ց-լ:
Պ______ է տ___ ո_______
Պ-տ-հ-ր է տ-ղ- ո-ն-ց-լ-
-----------------------
Պատահար է տեղի ունեցել: 0 P--a-ar e-----i--n--s-y-lP______ e t____ u________P-t-h-r e t-g-i u-e-s-y-l-------------------------Patahar e teghi unets’yel
Որ-----է-մ-տա----ե--խոսը:
Ո_____ է մ_____ հ________
Ո-տ-՞- է մ-տ-կ- հ-ռ-խ-ս-:
-------------------------
Որտե՞ղ է մոտակա հեռախոսը: 0 Vor-e--h-- mo--ka -err-k-osyV_______ e m_____ h_________V-r-e-g- e m-t-k- h-r-a-h-s-----------------------------Vorte՞gh e motaka herrakhosy
Մ-զ-օ-ն--թյ--ն է -արկա-որ:
Մ__ օ_________ է հ________
Մ-զ օ-ն-ւ-յ-ւ- է հ-ր-ա-ո-:
--------------------------
Մեզ օգնություն է հարկավոր: 0 Me----n-t’yun-----rk-vorM__ o________ e h_______M-z o-n-t-y-n e h-r-a-o-------------------------Mez ognut’yun e harkavor
Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit.
To prokázaly mnohé experimenty.
Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích.
Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit.
Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli.
Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících.
Poznají například svou mateřštinu.
Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny.
Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování.
Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka.
Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček.
Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití.
Děti totiž potřebují ihned po narození interakci.
Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat.
Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce.
Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem.
Je také špatné, když na něj mluví velmi málo.
Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky.
Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn.
Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku!
Ještě před narozením reagují na mluvení.
Umějí přesně rozpoznat akustické signály.
Po narození tyto signály rozeznávají znovu.
Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka.
Hlas své matky slyší dítě již v bříšku.
Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě.
Přehánět by se to ale nemělo…
Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!