Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   ro Vizitarea oraşului

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [patruzeci şi doi]

Vizitarea oraşului

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? E-t--d-s----ă---a-a--u--n--a? Este deschisă piaţa duminica? E-t- d-s-h-s- p-a-a d-m-n-c-? ----------------------------- Este deschisă piaţa duminica? 0
Je výstaviště otevřeno v pondělí? E--- d--c--s t--gu- -u---? Este deschis târgul lunea? E-t- d-s-h-s t-r-u- l-n-a- -------------------------- Este deschis târgul lunea? 0
Je výstavní síň otevřena v úterý? E-te desc-----expo---i- ma-ţea? Este deschisă expoziţia marţea? E-t- d-s-h-s- e-p-z-ţ-a m-r-e-? ------------------------------- Este deschisă expoziţia marţea? 0
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? E-te -e------ -r-d--- z-o--gi-ă mi-rcu--a? Este deschisă grădina zoologică miercurea? E-t- d-s-h-s- g-ă-i-a z-o-o-i-ă m-e-c-r-a- ------------------------------------------ Este deschisă grădina zoologică miercurea? 0
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Es---d-s--is-m-z-u--j---? Este deschis muzeul joia? E-t- d-s-h-s m-z-u- j-i-? ------------------------- Este deschis muzeul joia? 0
Má galerie v pátek otevřeno? Este d--ch-s--g-l-r-----n---a? Este deschisă galeria vinerea? E-t- d-s-h-s- g-l-r-a v-n-r-a- ------------------------------ Este deschisă galeria vinerea? 0
Může se tady fotografovat? S- -oa---fo-ogra---? Se poate fotografia? S- p-a-e f-t-g-a-i-? -------------------- Se poate fotografia? 0
Musí se platit vstup? T--bui- p-ă-ită-i-t-a--? Trebuie plătită intrare? T-e-u-e p-ă-i-ă i-t-a-e- ------------------------ Trebuie plătită intrare? 0
Kolik stojí vstup? Cât -o-t------ar--? Cât costă intrarea? C-t c-s-ă i-t-a-e-? ------------------- Cât costă intrarea? 0
Poskytuje se skupinová sleva? Există-o reducer--pen-r----up-r-? Există o reducere pentru grupuri? E-i-t- o r-d-c-r- p-n-r- g-u-u-i- --------------------------------- Există o reducere pentru grupuri? 0
Poskytuje se sleva pro děti? Exi-tă ---e------ -----u-copii? Există o reducere pentru copii? E-i-t- o r-d-c-r- p-n-r- c-p-i- ------------------------------- Există o reducere pentru copii? 0
Poskytuje se studentská sleva? E--s-ă o re--c-r- ---t-- s-ude---? Există o reducere pentru studenţi? E-i-t- o r-d-c-r- p-n-r- s-u-e-ţ-? ---------------------------------- Există o reducere pentru studenţi? 0
Co je to za budovu? Ce f-l--e c-ă-i-e-e--- a-e-st-? Ce fel de clădire este aceasta? C- f-l d- c-ă-i-e e-t- a-e-s-a- ------------------------------- Ce fel de clădire este aceasta? 0
Jak stará je ta budova? C-- -- ve-he-e-te-cl-d-rea? Cât de veche este clădirea? C-t d- v-c-e e-t- c-ă-i-e-? --------------------------- Cât de veche este clădirea? 0
Kdo tu budovu postavil? Cine-- -on-t---t --ă-i--a? Cine a construit clădirea? C-n- a c-n-t-u-t c-ă-i-e-? -------------------------- Cine a construit clădirea? 0
Zajímám se o architekturu. Mă -nterese------h------ra. Mă interesează arhitectura. M- i-t-r-s-a-ă a-h-t-c-u-a- --------------------------- Mă interesează arhitectura. 0
Zajímám se o umění. Mă---te--sea-----ta. Mă interesează arta. M- i-t-r-s-a-ă a-t-. -------------------- Mă interesează arta. 0
Zajímám se o malířství. M--i-ter---az--pictu--. Mă interesează pictura. M- i-t-r-s-a-ă p-c-u-a- ----------------------- Mă interesează pictura. 0

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...