Konverzační příručka

cs Čísla   »   ro Numere

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [şapte]

Numere

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Počítám: Eu-n--ă-: E_ n_____ E- n-m-r- --------- Eu număr: 0
jedna, dvě, tři unu,-d-i, t-ei u___ d___ t___ u-u- d-i- t-e- -------------- unu, doi, trei 0
Počítám do tří. E--n-m-r-p--- -- ---i. E_ n____ p___ l_ t____ E- n-m-r p-n- l- t-e-. ---------------------- Eu număr până la trei. 0
Počítám dále: E---umăr mai depart-: E_ n____ m__ d_______ E- n-m-r m-i d-p-r-e- --------------------- Eu număr mai departe: 0
čtyři, pět, šest, p--r----i-ci- şas-, p_____ c_____ ş____ p-t-u- c-n-i- ş-s-, ------------------- patru, cinci, şase, 0
sedm, osm, devět şapt-- -p-- n--ă ş_____ o___ n___ ş-p-e- o-t- n-u- ---------------- şapte, opt, nouă 0
Počítám. Eu ---ăr. E_ n_____ E- n-m-r- --------- Eu număr. 0
Počítáš. Tu ------. T_ n______ T- n-m-r-. ---------- Tu numeri. 0
Počítá. El--u-ără. E_ n______ E- n-m-r-. ---------- El numără. 0
Jedna. První. Un---P-i-ul. U___ P______ U-u- P-i-u-. ------------ Unu. Primul. 0
Dvě. Druhý. D--- A- ----ea. D___ A_ d______ D-i- A- d-i-e-. --------------- Doi. Al doilea. 0
Tři. Třetí. Tr--- A- t-eil--. T____ A_ t_______ T-e-. A- t-e-l-a- ----------------- Trei. Al treilea. 0
Čtyři. Čtvrtý. P-t-u. A--Pat-u---. P_____ A_ P________ P-t-u- A- P-t-u-e-. ------------------- Patru. Al Patrulea. 0
Pět. Pátý. Cin-i-----ci-cil-a. C_____ A_ c________ C-n-i- A- c-n-i-e-. ------------------- Cinci. Al cincilea. 0
Šest. Šestý. Ş-se. -l ------a. Ş____ A_ ş_______ Ş-s-. A- ş-s-l-a- ----------------- Şase. Al şaselea. 0
Sedm. Sedmý. Şa-t-.-A--şapt--ea. Ş_____ A_ ş________ Ş-p-e- A- ş-p-e-e-. ------------------- Şapte. Al şaptelea. 0
Osm. Osmý. O--- -l--pt--e-. O___ A_ o_______ O-t- A- o-t-l-a- ---------------- Opt. Al optulea. 0
Devět. Devátý. Nou-- A-----ă-ea. N____ A_ n_______ N-u-. A- n-u-l-a- ----------------- Nouă. Al nouălea. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!